Hašek strávil po nezdařeném lánském puči 7 let v ústraní, nyní se vrací. Čím se v minulosti ‚proslavil‘?

Začínal jako regionální politik a přes krajské zastupitelstvo na jižní Moravě se propracoval až do sněmovny. Ve všech postech Michal Hašek byl za sociální demokracii, do které vstoupil před více než dvaceti lety. Jeho silnou pozicí ve straně otřásl až takzvaný lánský puč a mediálně známá lež v přímém přenosu. Sedm let se držel spíše v pozadí, až nyní se dostává do sice nevolené, ale politicky významné pozice náměstka ministra vnitra Jana Hamáčka.

Profil Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Michal Hašek na mimořádném sjezdu ČSSD. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

V nadcházejících sněmovních volbách ho prý Česko neuvidí, do vysoké politiky se ale Michal Hašek vrací. Po odchodu Jakuba Kulhánka (ČSSD), který se stal ministrem zahraničí, přijal post náměstka na ministerstvu vnitra. Podle Hamáčka se bude věnovat odborné práci a podstoupí i prověrku na stupeň důvěrné.

Michal Hašek je nově náměstkem ministra vnitra. ‚Beru to jako dočasnou misi,‘ řekl

Číst článek

Hamáček totiž chce mít podle svých slov „vedle sebe člověka, který mimo jiné zvládne i komunikaci a koordinaci mezi státem, kraji, městy a obcemi“. Pravdou je, že Hašek během téměř čtvrt století v politice vystřídal mnoho politických funkcí na různých úrovních, s jeho profesní kariérou se ale pojí také několik výrazných zaškobrtnutí.

První otazník vyvstává už u studií, která absolvoval nejdříve v Brně a poté na soukromé slovenské Vysoké škole v Sládkovičove, kde Hašek získal v roce 2010 titul JUDr. Podle Lidových novin fakultu čeští akademici opakovaně kritizovali za údajně nestandardní pravidla studia.

Hašek poté oznámil, že si nechá svou rigorózní práci prověřit na dvou právnických fakultách v Praze a v Brně. V říjnu 2013 deníku MfD řekl: „Vše podstatné jsem ke své rigorózní práci řekl.“

„Ani jednu z prací bych neuznal nejen jako diplomovou, ale ani jako seminární,“ zhodnotil před dvěma lety práci Petr Bezouška z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který nyní zasedá i v legislativní radě vlády.

Ostuda po lánském puči

Už během studií brněnských práv se nicméně dostal k politice, kde si postupem času vybudoval silnou pozici. Nejdříve se stal místostarostou a později starostou Drásova na Tišnovsku, odkud pochází. O několik let později získal i post v zastupitelstvu Jihomoravského kraje.

Po sněmovních volbách v roce 2013 jeho kariérou ale otřásl takzvaný lánský puč, schůzka části vedení ČSSD s prezidentem Zemanem krátce po volbách do sněmovny v říjnu 2013.

Po ní se předsednictvo strany pokusilo odstavit předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku od vyjednávání o vládě. Hašek tehdy proti sobě část veřejnosti popudil i lhaním v přímém přenosu. V České televizi jedenáctkrát za sebou popřel existenci schůzky u Zemana, o které už tehdy informoval jeden z jejích účastníků, pozdější ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

Hašek se sice později omluvil, že své kolegy i veřejnost „uváděl v omyl“, jeho pověst ale tyto události výrazně ovlivnily. Hašek nakonec 8. listopadu 2013 opustil funkci statutárního místopředsedy ČSSD, v dubnu 2014 odešel i ze sněmovny a stáhl se na krajskou úroveň.

Neexistující mluvčí

Haškova pozice ve straně ale i nadále zůstala pevná a navíc se mohl chlubit výraznou podporou voličů – pravidelně patřil k politikům, kteří i v celostátním srovnání získávali nejvíce preferenčních hlasů, a to jak v krajských, tak ve sněmovních volbách.

Exhejtman Michal Hašek: Nečekám, že by prezident Zeman na sjezdu ČSSD mával holí

Číst článek

Neúspěch mu přinesly krajské volby v roce 2016. Zatímco o čtyři roky dříve, když hejtmanské křeslo obhajoval poprvé, získali jeho sociální demokraté na jižní Moravě 27 procent hlasů, v roce 2016 pro ně při srovnatelné volební účasti hlasovalo skoro o polovinu voličů méně.

Před krajskými volbami musel Hašek čelit kritice nejen kvůli způsobu vedení kraje, který až do 5. října jako jediný z regionů Česka postrádal důležité zásady územního rozvoje, ale například také kvůli případu neexistující mluvčí Lucie Proutníkové, jíž byla kontroverzní lobbistka Jana Mrencová. Čelil kvůli tomu dokonce výzvám k odstoupení z čela kandidátky, předsednictvo jihomoravské ČSSD jej ale podrželo.

Kritiku mu přinesla také fotografie s příznivci proruské organizace Noční vlci, se kterou kladl věnce u pomníků padlých rudoarmějců. Někteří členové této skupiny motorkářů také bojovali po boku separatistů na východě Ukrajiny.

Poslední léta v pozadí

V roce 2018 byl Hašek jedním ze zakladatelů vnitrostranické platformy Zachraňme ČSSD, kterou založili kritici tehdejšího vedení ČSSD. Platforma však na stranickém sjezdu v říjnu 2018 nezískala výraznější podporu delegátů.

Počátkem roku 2019 ministr vnitra a předseda ČSSD Hamáček nominoval Haška do Legislativní rady vlády. Tehdejší ministr spravedlnosti a šéf Legislativní rady vlády Jan Kněžínek (za ANO) se ale žádosti rozhodl nevyhovět a materiál s návrhem Haškova jmenování stáhl.

V letech 2005 až 2010 byl navíc členem a místopředsedou Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny, v minulosti předsedal radě Vinařského fondu ČR, nyní je místopředsedou, a je členem správní rady Masarykovy univerzity.

dok, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme