Ústní konzultace a práce na Stratkomu. Vládní zmocněnec pro dezinformace ministrům rady nedává

Michal Klíma už téměř půl roku zastává funkci vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací. Co ale jeho funkce obnáší? Na to se ptal server iROZHLAS.cz na Úřadu vlády i přímo u vládního zmocněnce. Podle zjištěných informací se Klímovi mělo zatím povést založit takvazné Centrum strategické komunikace při Úřadu vlády, poradní funkci vlády, ale zatím neplní.

Původní zpráva Praha (Aktualizováno: 9:08 27. 8. 2022) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zmocněnec pro média a dezinformace Michal Klíma

Zmocněnec vlády pro média a dezinformace Michal Klíma do funkce nastoupil v březnu | Foto: Kateřina Cibulka | Zdroj: Český rozhlas

Do Strakovy akademie nastoupil v březnu a od té doby vykonává pozici takzvaného zmocněnce pro média a dezinformace. V problematice se Michal Klíma orientuje, prošel řadou manažerských funkcí v médiích od Lidových novin, přes vydavatelství Economia a Vltava Labe Media. Naposledy působil ve vedení Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Vládní zmocněnec Klíma: K vypnutí dezinformačních webů došlo kvůli válce, klíčová je mediální výchova

Číst článek

„O vytvoření funkce vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací vláda rozhodla 2. března v reakci na stupňující se vlnu dezinformací v České republice, šířených především z Ruska, které oslabují demokratické instituce a mezinárodní směřování České republiky,“ vysvětluje pozici profil na úřadu vlády.

Podle něj má Klíma vykonávat především poradní funkci pro předsedu vlády Petra Fialu (ODS), má koordinovat boj proti dezinformacím a má zároveň komunikovat s příslušnými ministry a vedoucími pracovníků orgánů státní správy a složek státu, které se zabývají oblastmi médií a dezinformací. Nakonec má Klíma také podporovat strategickou komunikaci vlády, přípravu mediálních nákladů státu a určovat média, přes která se bude komunikace státu vést.

Na dotaz na platový výměr za tak rozsáhle definovanou funkci odpověděl Úřad vlády pouze anonymizovanou tabulkou s odměnami všech poradců premiéra a ministrů. Platy poradců se pohybují v rozmezí od půlmilionu do 750 tisíc korun za rok.

Server iROZHLAS.cz přesto zajímalo, co Michal Klíma téměř šest měsíců od svého nástupu do funkce opravdu udělal. Redakce to zjišťovala na Úřadu vlády, pomocí informačního zákona, ale i přímo při setkání s vládním zmocněncem.

Priorita: stratkom

Klíma při rozhovoru připustil, že se doteď ve své funkci věnoval pouze jediné práci – přípravě Centra strategické komunikace při Úřadu vlády (takzvaný stratkom, pozn. red.). Vysvětluje to válkou na Ukrajině.

‚Hybridně působí ve prospěch Ruska.‘ Vojenští rozvědčíci zveřejnili dopis, proč žádali blokaci webů

Číst článek

„Původní představa byla, že se budu věnovat oblasti médií a dezinformací a budu podporovat vznik Centra strategické komunikace. Jeho koncepce vznikala na ministerstvu obrany a byl plán, že během letošního roku bude schválená a oddělení vznikne. Pak ale začala válka a vláda mě jmenovala do pozice koordinátora strategické komunikace v souvislosti s válkou Ruska proti Ukrajině. Z toho vyplynuly jiné úkoly, respektive se změnily priority,“ říká Klíma.

Podle něj bylo prioritou vytvořit tým lidí, kteří se budou na strategické komunikaci státu podílet, a zahájit činnost stratkomu, který funguje od začátku srpna.

Tým ale zatím není kompletní, většina jeho členů pracuje pro vládu externě, na dohodu o provedení činnosti. V současnosti má tři členy – jejich vedoucím je Pavel Lupjan, který v minulosti stál za reklamní agenturou Impression Media. Poslední, čtvrté stálé místo plánuje doplnit Klíma v nejbližší době. Podle zmocněnce ale zatím nejsou jasné náklady na provoz stratkomu a ani jeho personální náklady, vláda je totiž zatím neprojednávala.

Vláda na jednání ve středu 23. března 2022 jmenovala nového vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací. S účinností k témuž dni se jím stal @Michal Klíma. vlada.cz/cz/media-centr…

13:07 – 24. 03. 2022

13 167

I přesto už podle svých slov chystá zmocněnec s centrem první kampaně. Podotýká, že se před nástupem do funkce podílel třeba na kampani „Braňme Ukrajinu, braňme Česko“.

„Vzniklo to na základě spolupráce s různými subjekty, takže to de-facto nestálo žádné peníze. Cílem bylo vysvětlit a ukázat, že začala válka a to, že poskytujeme pomoc Ukrajincům je způsob, jakým bráníme naši republiku před nebezpečím další eskalace směrem k nám z Ruska,“ řekl Klíma.

Na otázku týkající se případné úspěšnosti kampaně ale neodpověděl, pouze uvedl, že prioritou bylo vytvořit kampaň rychle.

Analýzy, rady, podklady...

Základem Klímovy práce měly být původně rady členům vlády a pomoc jejich resortům. Na to ale podle svých slov zatím neměl dostatek času. Úředníci ani ministři za ním, podle jeho slov, pro rady nechodí. A on žádné analýzy pro ministry zatím nevypracovává.

Soud odmítl další žalobu na blokaci dezinfo webů. ‚Nezabývali jsme se podstatou věci,‘ vysvětluje soudce

Číst článek

„Kdyby nebylo to, co jsem popisoval, tedy kdybych ty čtyři měsíce nedával dohromady oddělení strategické komunikace a nezabýval se tou komunikací v souvislosti s válkou, tak by to tak bylo,“ vysvětluje.

Úřad vlády v odpovědi na žádost o informace – kterou mu zaslal advokát Tomáš Nahodil, a kterou má server iROZHLAS.cz k dispozici – přesto píše, že Klímou vypracované výstupy existují. Jejich vydání ale úřad podle sdělení může omezit. A proto je nevydal.

„Požadované materiály jsou, s ohledem na svoji povahu, tvořeny pouze jako jeden z podkladů pro budoucí diskuzi na vládní úrovni a jsou ve své podstatě pouze podkladem pro širší odbornou diskuzi k jednotlivým tématům, vyjadřujícím separátní posouzení konkrétních problematik ze strany jednotlivých odborníků,“ napsal v odůvodnění ředitel právního odboru Úřadu vlády Jan Večeřa s tím, že poradenská činnost Klímy směřuje pouze k vládě, na které potom záleží, jestli se k radě odborníka přikloní.

Zbylé materiály pak podle Večeři není možné poskytnout, protože nejsou nikde dostupné ani v digitální, ani hmotné podobě – zkrátka jejich záznam neexistuje.

„V této souvislosti je dále nezbytné uvést, že činnost zmocněnce a její výsledky nemají vždy povahu materiální, často se jedná o ústní a neformální vyjádření k dané problematice. Část požadovaných informací, pokud jde o výstupy z činnosti zmocněnce, tak nemá Úřad vlády zachyceny v žádné podobě ve smyslu § 3 odst. 3 zákona o informacích, podle kterého se informací rozumí „jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.“ V tomto případě se proto nejedná o informace, kterými by byl Úřad vlády povinen disponovat a jež by měl jakýmkoliv způsobem zaznamenány v jakékoliv evidenci.“

Jan Večeřa (ředitel Odboru právního a kontrolního, Úřad vlády)

„Často se jedná o ústní a neformální vyjádření k dané problematice. Část požadovaných informací tak nemá Úřad vlády zachycený v žádné podobě ve smyslu zákona o informacích. V tomto případě se proto nejedná o informace, kterými by byl Úřad vlády povinen disponovat a jež by měl jakýmkoliv způsobem zaznamenány v jakékoliv evidenci,“ doplnil Večeřa.

Server iROZHLAS.cz se na podobu „ústních a neformálních vyjádření“ zeptal i Klímy. „Když není něco hmotného charakteru, tak to znamená, že se někde potkám třeba s panem premiérem a o něčem diskutujeme,“ vysvětlil neurčitě.

Na dotaz, zda si to představit jako rady s předsedou vlády na chodbách mezi jednáními, Klíma svou odpověď upřesnil. „Tam šlo hlavně o diskuzi o mediálním zákoně, to není, že bychom se potkali na chodbě, nebo že by za mnou přišel,“ dodal s odkazem na jeho podíl na přípravě novely zákona o České televizi a Českém rozhlase.

Příprava zákonů

Právě na zmiňované novele zákona se Klíma ale nepodílel v pozici zmocněnce pro média a dezinformace, do které byl zvolený až na začátku března 2022. Ale ještě jako předseda Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu a místopředseda správní rady Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Tedy formálně na postech mimo vládní funkci.

Naše novela brání zmocnění se veřejnoprávních médií vládou, ujišťuje senátor Smoljak

Číst článek

Projednávání novel zákonů pak v polovině července odložila Poslanecká sněmovna. Zákon navrhuje změny mediálních rad, ale třeba i řešení financování veřejnoprávních médií.

A o přípravě dalších zákonů už hovoří pouze jako o plánech do budoucna. Například se dá podle něj předpokládat, že bude připomínkovat třeba chystaný zákon řešící problematiku dezinformací v českém mediálním prostoru. Právě k tématu dezinformací se často vyjadřuje, třeba i ve vztahu k blokování dezinformačních webů. Vývoj zákona ale Klíma podle svých slov nesleduje.

Na tvorbu zákona se ho ostatně server iROZHLAS.cz ptal už na začátku března v souvislostí s blokací prvních dezinformačních webů. Tehdy Klíma uvedl, že zákon připravuje ministerstvo spravedlnosti. Jak se ale později ukázalo, zákon ve skutečnosti vzniká na ministerstvu vnitra a připomínkují ho zástupci jednotlivých vládních stran.

Na konci června pak Klíma na Novinářském fóru tvrdil, že je zákon už hotový (později to vysvětloval tak, že myslel, že už je připravený návrh zákona, pozn. red.). Překvapil tím ostatně i Moniku Hanych z ministerstva spravedlnosti, která poukázala na to, že připravovaný zákon zatím neprošel ani takzvaných meziresortem, tedy ani připomínkami ministerstva spravedlnosti.

Přelomové rozhodnutí soudu: Ti, co volali po rozhodnutí soudu ve věci blokování dezinformačních webů, je dostali: blokování konkrétních webových stránek nejde proti svobodě slova ani právu na informace. Zablokováním dezinfo webů nedošlo k porušení zákona! zpravy.aktualne.cz/domaci/prvni-v…

20:45 – 22. 07. 2022

8 87

Nově už svůj výrok Klíma při posledním rozhovoru pro server iROZHLAS.cz korigoval. „V tuhle chvíli probíhá nějaká politická diskuze. Jestli to projde, nebo ne, to nevím. Záleží na politicích, jestli to budou chtít schválit nebo to budou chtít nějak modifikovat. Myslím, že na úroveň vlády to zatím nedošlo,“ odpověděl na otázku, jak si vysvětluje, že ho zatím nikdo neoslovil ani s expertní radou.

Poslední oblastí, které se podle svých slov chce v budoucnu věnovat je i otázka státní inzerce. „Kupříkladu aby existovala zpětná evidence toho, kde peníze byly investovány. My jsme jeden z mála států, kde je to prakticky nedohledatelné. Když mezinárodní mediální organizace dělají statistiky, kde končí státní peníze na inzerci, tak dostanou výsledky, kolik bylo v kterých novinách a kolik v kterém rádiu,“ říká s tím, že o této věci také zatím o svém záměru s nikým nemluvil.

„To musím připravit a pak to budu diskutovat, to nemá cenu diskutovat teoreticky,“ dodává.

Prověřte si, které dezinformační weby nejsou na vašem připojení k internetu dostupné. Anonymně sebraná data nám zároveň pomohou objasnit, jaké weby poskytovatelé blokují.

Tomáš Pika Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme