Cesta k reálným úsporám vede přes digitalizaci a změny uvnitř institucí, připomíná ekonom Mejstřík
Měla by se zrušit superhrubá mzda, kterou před 12 lety zavedla vláda Mirka Topolánka? „Můj postoj k tomuto konstruktu je obecně negativní,“ říká v Interview Plus ekonom Michal Mejstřík, který tehdy byl členem Národní ekonomické rady vlády.
„Smyslem superhrubé mzdy bylo ukázat lidem, kolik odvádíme státu a jaké jsou náklady pracovního místa. Z ekonomického hlediska ale jde o pochybnou konstrukci, která už dávno měla být odstraněna,“ tvrdí Mejstřík z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Zrušit superhrubou mzdu chtělo už několik vlád počínaje kabinetem Petra Nečase, nyní s návrhem přichází premiér Andrej Babiš (ANO). Podle ministerstva financí by ale její zrušení znamenalo výpadek ve výši 90 miliard korun ročně.
„Je otázka, s jakou by to bylo sazbou. Kdyby se nastavila ne na 15, ale na 19 procent, pak by ta ztráta byla pouze 20miliardová,“ vysvětluje Mejstřík.
Nemáme ani 6 miliard na jízdné, natož 90 miliard ročně na zrušení superhrubé mzdy, říká ekonom Klimeš
Číst článek
ODS, která navrhovala superhrubou mzdu zrušit už před dvěma lety, výpadek odhaduje na 55 miliard. Zároveň ale poukazuje na to, že peníze nikam nezmizí – občané je vrátí zpět do ekonomiky.
„Část těch peněz se utratí, to je v pořádku, ale nedělal bych si iluze, že k tomu dojde ve stejné míře. Ten multiplikátor nemá takovou sílu, nebude to 1:1,“ podotýká Mejstřík. Lepší než snižovat DPH, jako to udělalo například Německo, je podle ekonoma pro podporu spotřeby, když lidé uvidí peníze navíc na své výplatní pásce.
Mejstřík: Úředníci si chrání místa
Celkově prý jde o ideologický problém – politici se na změnách v daňovém systému těžko dokáží dohodnout. Zatímco pravicové strany daně zvyšovat nechtějí a nechávají na jednotlivci, jak peníze utratí, levicové strany naopak chtějí co nejvíce přerozdělovat.
„Při tom přerozdělování se na tom ale přiživuje celá řada lidí, kteří se na vzniku těch peněz nepodíleli, ale zároveň je rádi odčerpávají. Takže třeba v těch severských zemích se tendence přerozdělovat pomalu utlumuje,“ poznamenává.
V časech krize ovšem role státu opět sílí a je tomu tak i nyní. „Naopak by měly být tou hnací silou firmy a měly by mít dostatek prostředků na investice,“ tvrdí Mejstřík.
„Současná krize není jen o koronaviru, ale souvisí s celou čtvrtou průmyslovou revolucí.“
Michal Mejstřík
Mejstřík vzpomíná, že v roce 2011 stál v čele týmu, který měl za úkol najít úspory uvnitř státního aparátu. Analýza odhalila úspory v desítkách miliard korun, kvůli vlně odporu se ale nakonec ušetřilo jen asi 120 milionů korun během dvou let.
Premiér Babiš mluví opakovaně o tom, že chce stát řídit jako rodinnou firmu. „Uspořit znamená nastavit nové procesy uvnitř institucí, třeba u stavebního zákona. Znamená to zavést digitalizaci třeba stavebního řízení. Otevřít slíbených asi šedesát různých procesů občanům, aby se mohli dívat, co se děje ve státní správě, oni to často ani nevědí. To jsou postupné kroky, které vám otevřou dveře k reálným úsporám,“ myslí si Mejstřík.
„V českém prostředí si každý úředník chrání své vlastní místo a nechce ho opustit. Musíte přijít s novými procesy a mít sílu a vůli. Pak je možné úspory prosadit a vyčistit státní správu od zbytečných nánosů,“ míní profesor ekonomie.
Mělo by se snížit zdanění práce? Neohrozilo by to důchodový systém? Poslechněte si v záznamu Interview Plus Michaela Rozsypala.
