Počet migrantů, kteří se pokoušejí překročit slovenské hranice, klesá, říká ředitel cizinecké policie
Na takzvané balkánské trase, kudy směřují uprchlíci převážně z Turecka do Německa, rostou překážky. Bavorsko od pátku provádí častější namátkové kontroly na pomezí s Českem a Rakouskem. Tuzemská policie zase více než týden zadržuje běžence na hranicích se Slovenskem. Ministr vnitra Vít Rakušan tento týden oznámil, že kontroly budou prodlouženy do 28. října. Aktuální stav na hranicích popsal pro Radiožurnál ředitel cizinecké policie Milan Majer.
Jaká je bilance hraničních kontrol k 7. říjnu? Nejenom na bývalých hraničních přechodech, ale i na takzvané zelené hranici?
Od počátku opatření, které provádíme na státní hranici se Slovenskem, jsme do dnešního rána zkontrolovali skoro 200 000 osob a 120 000 vozidel. Při nelegální tranzitní migraci jsme zjistili přes 1600 osob. Na území České republiky jsme nevpustili více než 500 osob. Přes 515 osob jsme řešili v rámci readmisního řízení se Slovenskem a také jsme zadrželi 41 převaděčů.
Podle ministra vnitra Víta Rakušana toto opatření přineslo jasné výsledky. Příliv migrantů prý klesá. Můžete to doložit na datech, která máte k dispozici?
Slova pana ministra mohu určitě potvrdit. Již pátý den zaznamenáváme mírný pokles zjištěných osob při migraci do České republiky. Myslím si, že jsme převaděčským skupinám vyslali jasný signál, aby přes Česko nechodily.
Co se se zadrženými lidmi děje dál?
Rozlišujeme tři skupiny nebo tři možné situace zadržených osob. První skupina jsou ti, které zadržíme přímo na hraničním přechodu nebo na zelené hranici, tyto osoby takzvaně nevpustíme na naše území, jsou okamžitě navráceny zpět do Slovenské republiky.
Další skupina osob může být ta, která je nalezena při kontrolách ve vlacích na první železniční stanici v České republice. Pokud je cizinec kontrolován ve vlaku a nesplňuje podmínky vstupu na území ČR, tak ho vracíme slovenským kolegům v rámci readmisního řízení.
Jakmile se slovenské hranice přestanou hlídat, může nastat problém, myslí si starosta Brumova-Bylnice
Číst článek
Ostatní, které chytíme ve vnitrozemí, jdou přes dvě registrační místa v Břeclavi a v Holešově, kde s nimi provádíme důsledné identifikační úkony spojené s lustrací, fotografováním a daktyloskopickými otisky.
Poté jim většinou vystavujeme výjezdní příkaz k opuštění Česka s poučením, že mají možnost na území České republiky setrvat anebo požádat o azyl. To se týká hlavně občanů Sýrie. Pokud se jedná o občany třetích států, mohou to být Turci, Afghánci atd., tak je zajišťujeme do záchytných zařízení pro cizince za účelem správního vyhoštění do země původu.
Žádají někteří z nich o azyl, nebo většina směřuje zpět do země původu nebo dál do Německa?
Potvrzuji již několik let, že Česká republika je pro tyto skupiny lidi stále tranzitní zemí. Nechtějí u nás být, většinou směřují do západních států Evropy, hlavně do Německa. Možnost setrvat na území České republiky ani azyl vůbec nevyužívají.
