Migrační pakt může řešit krizi, říká poslanec Letocha. Ze solidarity zůstanou kvóty, oponuje kolega Mašek

Migrační pakt je definitivně schválen. Dohodu o migraci a azylu, vyjednávanou od roku 2015, potvrdily členské státy EU v Bruselu. „Vidím v migračním paktu potenciál pro řešení migrační krize do budoucna, ale je to teprve základ,“ komentuje pakt poslanec Petr Letocha (STAN) v pořadu Plusu Pro a proti. Naopak podle poslance Jiřího Maška (ANO) je dohoda nedostatečná, jelikož neřeší migraci v místě vzniku, ale až na hranicích EU.

Pro a proti Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Migranti u italských břehů

„Azylové řízení by mělo být zahájeno ještě na území těch států, ze kterých vyplouvají,“ nastiňuje Mašek (ilustrační foto) | Foto: Yara Nardi | Zdroj: Reuters

„Migrace pokračuje a my ji budeme regulovat místo toho, abychom ji zastavili ráznými kroky. Migračním paktem jsme vlastně otevřeli možnost další migrace,“ myslí si místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Jiří Mašek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Řeší migrační pakt efektivně nelegální migraci do Evropy? Diskutují poslanci Jiří Mašek (ANO) a Petr Letocha (STAN)

Shoda na hodnocení paktu ale nepanuje ani v bezpečnostním výboru. I zde má pakt kromě svých kritiků také obhájce.

„Bojujeme za to, aby první vlna migrantů zůstala už v první zemi, kde se vylodí. Pomáháme těmto zemím povinnou solidaritou a zrychlujeme deportaci neúspěšných žadatelů o azyl,“ vyjmenovává cíle paktu poslanec Petr Letocha.

„Vidím v migračním paktu potenciál pro řešení migrační krize do budoucna, ale je to teprve základ,“ dodává.

Konference v Kodani

Podle Maška jsou takové závazky ale nedostatečné. Adekvátním řešením by prý bylo řešit migraci v místě vzniku, a ne až při vylodění migrantů v Evropě.

„Jsou to konkrétní kroky, ale naprosto nedostatečné. Řeší to, co se stalo a co se stát nemělo,“ říká Mašek. „Musíme dělat všechno pro to, aby imigranti nevypluli. A pokud by vypluli, tak abychom je už na moři překládali na jiné lodě a vraceli je zase zpátky.“

Realizaci takového opatření by navrhoval prostřednictvím přesunu administrativy do klíčových zemí v Africe nebo na Blízkém východě.

Vymykáme se v tom, jak moc migraci považujeme za nebezpečnou, říká expertka o evropském paktu

Číst článek

„Azylové řízení by mělo být zahájeno ještě na území těch států, ze kterých vyplouvají,“ nastiňuje Mašek. „Migrace by měla být kontrolovaná. Ti, kteří na azyl mají právo, by se měli do Evropy dostávat. Jakmile se masově všichni migranti bez rozdílu dostanou na území států Evropské unie, tak už je pozdě.“

Naopak podle Letochy je migrační pakt dobrým základem pro řešení krize.

„Situace má více fází. Jednou je ochrana vnějších hranic, kterou tento pakt částečně řeší. Další fází je spolupráce se třetími zeměmi, kde bychom měli vyjednat dohodu, aby nám pomohly s migrační krizí,“ domnívá se Letocha a dodává, že požadavek pracovat s migranty již v zemi původu vznesla řada členských zemí na konferenci v Kodani.

Jejím výsledkem je dopis Evropské komisi s požadavkem překročit rámec migračního paktu a navazovat dohody i mimo Evropu s cílem omezit příliv nelegálních migrantů.

Povinná solidarita

Na evropské půdě nicméně přetrvávají obavy z realizace principu povinné solidarity. Ta nabízí členským státům tři možnosti zapojení: přijetí uprchlíků, finanční a materiální pomoc.

„Předpokládá se, že materiální pomoc státy potřebovat nebudou, protože o ni zatím nejeví větší zájem. Takže z flexibilní solidarity nám zůstanou kvóty, eventuálně vyplacení se,“ myslí si Mašek. Možnost finanční pomoci by přitom podle něj představovala velkou zátěž pro rozpočet.

Členské státy EU definitivně potvrdily migrační balíček. Česko se při hlasování zdrželo

Číst článek

„Evropské země už si vyzkoušely, že povinné kvóty nefungují. Proto také nejsou součástí migračního paktu, ale je tam solidarita,“ uvádí na pravou míru Letocha. „Státy se budou ve většině případů finančně skládat na to, aby ty z nich, které zachytí významnou vlnu, zvládly finančně i administrativně vyřešit azylová řízení.“

Ani případná finanční pomoc podle něj český rozpočet neohrozí. Dosud navíc není jisté, zda by se nás takové kompenzace týkaly.

„Máme dohodu, kterou vyjednal ministr Vít Rakušan (STAN), že pokud se Česká republika bude stále potýkat s vlnou uprchlíků z Ukrajiny, tak bude brána tak, že už se na solidárním mechanismu podílí, takže se vyplácet nebude,“ uzavírá Letocha. „Pokud Česká republika tuto výjimku nedostane, pokládám za správné, že bychom se měli podílet stejně jako všechny ostatní státy Evropské unie.“

Více podrobností o migračním paktu, dohodách s třetími zeměmi i principu povinné solidarity si můžete poslechnout v záznamu celé diskuse výše.

Karolína Koubová, esta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme