Na Visegrádu nechci nic měnit. Ale je škoda, že takové vztahy nemáme se starými zeměmi EU, říká Bek
Česká republika se v červenci příštího roku ujme předsednictví v Radě Evropské unie. Důležitou roli v něm bude hrát i nově zřízený post ministra pro evropské záležitostí, kterým by se měl stát senátor Mikuláš Bek (za STAN): „Nevzniká žádný nový úřad, žádné nové pracovní pozice úředníků. Jde o to, že v době toho předsednictví bude jeden z ministrů vlády mimořádně exponován a je rozumné, aby tato role v době předsednictví existovala.“
S budoucím premiérem Petrem Fialou (ODS) se Bek zná ze společného působení na brněnské Masarykově univerzitě, kde oba působili jako rektoři.
„Má jinou představu o dělbě práce než současný premiér, který koncentroval celou řadu agend ve svých rukou. Média to kritizovala jako mikromanagement. Fiala umí práci docela dobře delegovat,“ říká Bek.
Kandidát na ministra v minulosti kritizoval nízký rozpočet českého předsednictví, který ale v září vláda Andreje Babiše (ANO) zhruba o 200 milionů navýšila. Kvůli úsporám také chtěla většinu akcí koncentrovat do hlavního města, podle Beka by se ale část měla konat i mimo Prahu.
Hlavním úkolem předsednictví je prý hledání konsenzu mezi členskými zeměmi, nikoli prosazování priorit předsedající země. Většina agend je totiž dána tím, jak probíhá legislativní proces v Evropské unii.
„Visegrádská čtyřka je zavedený institucionální rámec pro dialog těch čtyř zemí. A já na tom nechci nic měnit.“
Mikuláš Bek
České předsednictví by přesto mělo akcentovat některá témata, například projekt Východního partnerství a rozšiřování o země západního Balkánu, v čemž prý máme společný zájem s Rakouskem.
Střízlivě se naopak Bek staví k prohlubování spolupráce se státy Visegrádské skupiny. „Je to zavedený institucionální rámec pro dialog těch čtyř zemí. Potkávají se pravidelně premiéři, ministři, dokonce evropské výbory parlamentu. A já na tom nechci nic měnit,“ zdůrazňuje.
„Jen je trochu škoda, že podobně intenzivní vztahy nemáme i s některými dalšími partnery ze starých evropských členských zemí,“ dodává senátor s tím, že aktuálně je třeba více spolupracovat s Francií, která bude Unii předsedat v první polovině roku a s Českem sdílí zájem na posilování role jaderné energetiky.
Napětí s prezidentem
V centru pozornosti českého předsednictví bude také digitální agenda a s ní související téma kyberbezpečnosti. Bek by rovněž souhlasil s vysláním českých vojáků na ochranu polsko-běloruské hranice, které navrhuje prezident Miloš Zeman.
Seznam ministrů. Podívejte se, kdo má usednout ve vládě Petra Fialy
Číst článek
Se současnou hlavou státu má přitom Bek dlouhodobě napjaté vztahy, nebyl například zván na oslavy 28. října na Pražském hradě. „Je to taková symbolická rovina našich vztahů, ale v té výkonné rovině prezident mé jmenování rektorem podepsal,“ připomíná Bek.
V evropské politice je podle něj prezidentova role omezená. „Může sehrát pozitivní, symbolickou roli, ale vládnutí je v rukou vlády,“ upozorňuje s tím, že je žádoucí, aby probíhala komunikace mezi všemi klíčovými aktéry.
A shodu nad zásadními tématy prý musí nejprve najít i pětice stran budoucí vládní koalice. Do té doby považuje Bek za neseriózní vyjadřovat se ke složitým problémům typu klimatického balíčku – teprve výsledný vládní konsenzus považuje za svou povinnost hájit.
„Tady není nějaká komunikační strategie, která by nám říkala: ‚Nemluvte konkrétně‘. Ale nemůžeme říkat, jaký je názor té vlády, která ještě neexistuje a nesedla si za stůl. Budoucí ministři by si co nejdříve měli vyjasnit postoje k některým otázkám, které novináře a veřejnost právem zajímají. Ale pochopme, že nová vláda je teprve na papíře a od reálného fungování ji dělí celá řada kroků,“ podotýká senátor.
Jak chce zajistit, aby se neopakovala kauza ProMoPro? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
