V boji se padá a co je jiného život než boj, napsala před smrtí Horáková. Od její popravy uplynulo 72 let

Před 72 lety byla na dvoře pankrácké věznice popravena právnička a politička Milada Horáková. Společně s dalšími třemi muži – Závišem Kalandrou, Janem Buchalem a Oldřichem Peclem – byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena k trestu smrti za údajnou velezradu a špionáž. Milost pro Horákovou žádali světoznámé osobnosti, například Albert Einstein. Sama právnička požádat odmítla.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Milada Horáková během procesu

Před 72 lety byla na dvoře pankrácké věznice popravena právnička a politička Milada Horáková | Zdroj: Národní muzeum

Před popravou napsala Horáková poslední dopis určený rodině. „Ptáci už se probouzejí, začíná svítat. Jdu s hlavou vztyčenou, musí se umět i prohrát. To není hanba. I nepřítel nepozbyde úcty, je-li pravdivý a čestný. V boji se padá a co je jiného život než boj. Buďte zdrávi, jsem jen a jen vaše,“ stojí v něm.

O Horákové se mluví jako o oběti vykonstruovaného procesu. Chci přiblížit, proč se jí stala, říká historik

Číst článek

Milada Horáková byla zavražděna krátce po půl šesté ráno. „Popravčí v 5.35 hlásil provedení popravy, tedy toho zavěšení. Potom služební lékař zjistil, že nastala smrt v 5.43, ovšem v úmrtním listu je čas 5.45. Ale můžeme říct, že od 5.30 do 5.45 bylo s jejím tělem velmi neuctivě zacházeno,“ popsal už dřív pro Radiožurnál vedoucí Kabinetu dokumentace a historie vězeňské služby Aleš Kýr.

Milada Horáková byla jedinou popravenou ženou v politických procesech padesátých let. Rozsudky byly zrušeny v roce 1968. Všichni obžalovaní z procesu ale byli rehabilitováni až po sametové revoluci v roce 1989.

Politička ale měla pohnutý osud i za druhé světové války. Ještě před ní vystudovala práva, v roce 1929 vstoupila do národněsocialistické strany a působila i v různých společenských hnutích. Právě za války se zapojila do protinacistického odboje, byla součástí například Petičního výboru Věrni zůstaneme a Politického ústředí. Zajišťovala tajné byty a získávala zpravodajské informace.

Pořád byly nějaké komplikace, vzpomíná na život v Československu dcera Milady Horákové

Číst článek

V roce 1940 byla zatčena. Nacisti ji věznili například v Terezíně nebo na Pankráci. Po válce vstoupila do vedení obnovené České strany národně sociální a byla zvolena do Národního shromáždění, mandátu se vzdala v březnu 1948 – několik týdnů po nástupu komunistů k moci.

Ráno její památku uctili předsedové obou komor Parlamentu a pražský primátor u pomníku ve Sněmovní ulici. Pieta pak bude pokračovat taky u Památníků obětem komunismu na Újezdě. Vzpomínková akce se bude konat i v areálu pankrácké věznice nebo v Terezíně v Malé pevnosti, kde bude k vidění i výstava o životě Horákové.

Adéla Paruchová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme