Během let nanosila do bank 12 miliard korun, našli ji mrtvou v lese. Odkud se peníze vzaly, policie nezjistila
Žena z malé obce u Děčína nanosila za čtyři roky do bank podle policie dvanáct miliard korun. Jen tak, v taškách. Naráz přivezla do banky i 100 milionů. V září 2017 byla nalezena mrtvá – zastřelenou ji objevili v autě na lesní cestě. Její smrt policisté uzavřeli téměř okamžitě jako sebevraždu. Usilovně pak ale pátrali, odkud byly obrovské sumy, které jí procházely pod rukama. Marně. Ani po třech letech na to nepřišli, a tak případ nyní odkládají.
„Věc byla odložena, neboť nebylo zjištěno, že by finanční prostředky, které byly ve věci směňovány, pocházely z trestné činnosti, tedy že by docházelo k legalizaci výnosů z trestné činnosti,“ sdělil Radiožurnálu okresní státní zástupce z Děčína Jan Fuchs.
Policisté celý případ řešili právě kvůli podezření z „praní špinavých peněz“, jenže nakonec zůstalo jen u podezření.
Vyšetřovatelé sice odhalili řetězec lidí, kteří si předávali peníze a směňovali miliony, ale kdo stál na jeho začátku, se vypátrat nepodařilo. Přitom právě původní zdroj peněz mohl být podle podezření kriminalistů nelegální.
Česko se stává centrem praní špinavých peněz. Investigativní novinářka o zjištěních mezinárodního pátrání
Číst článek
Případ řešili detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). A přestože nechtěli sdělit žádné informace a mluvčí Jaroslav Ibehej odmítal potvrdit i to, že protimafiánská centrála na kauze pracovala, Radiožurnál zjistil detaily z vyšetřování.
Den jako jiný
Tajemný příběh se začal odehrávat 7. září 2017. V lese mezi Děčínem a Ústí nad Labem byla nalezena odstavená bílá octavia a v ní leželo tělo ženy. Dopis na rozloučenou nenechala, podle policie však nebylo pochyb, že se zastřelila sama.
Ženin tehdejší partner Ladislav F. se s tím nechtěl smířit. „Nevěřím tomu,“ svěřil se Radiožurnálu. „Bylo to den před mými narozeninami. Nic nenasvědčovalo tomu, že by něco takového plánovala, nechovala se vůbec podivně.“
Ten den podle něj začal jako jakýkoli jiný. „Ráno jako obvykle odjela do práce, jenže odpoledne mi volali policisté, abych se dostavil na služebnu.“ vzpomínal.
Třiačtyřicetiletá žena pracovala ve firmě ze severočeského Varnsdorfu jako vedoucí sítě směnáren. Jejím úkolem bylo vozit peníze do bank, ukládat je na firemní účet, v případě výhodného kurzu je směnit a část peněz vozit zpět do směnáren na výměnu.
Varnsdorfská firma, ve které pracovala, měla 15 směnáren na jedenácti hraničních přechodech s Německem, Rakouskem a Slovenskem. „Já tam pracoval taky a také jsem s ní převážel peníze. Byly to velké částky – jednou třeba 650 tisíc eur, jindy v přepočtu i za 100 milionů korun,“ přiblížil Ladislav F.
Kvůli převozům u sebe jeho družka nosila zbraň, kterou měla legálně a kterou se pak zastřelila.
Podezřelé transakce má banka hlásit
Podle České národní banky se převozy a ukládání takového množství peněz v hotovosti nedají automaticky označit za neobvyklé, nebo dokonce podezřelé.
Banky mají podle zákona proti praní špinavých peněz kontrolovat své klienty, monitorovat finanční transakce a ty podezřelé hlásit Finančnímu analytickému úřadu. To, co je podezřelé, vyhodnocuje sama banka.
„Posuzuje, zda transakce odpovídají profilu klienta. Podnikatelé, kteří v rámci své činnosti musí pracovat s vyšším objemem hotovosti, budou nepochybně mít vklady a výběry hotovosti ve vyšších částkách. Je na bance, která podnikatelům účet vede, aby posoudila, jestli aktivita jejího klienta odpovídá tomu, co ví o jeho činnosti,“ vysvětlila Radiožurnálu mluvčí České národní banky Petra Vodstrčilová.
BBC: Únik dokumentů odhalil spoluúčast bank na praní peněz. Některé se týkají i institucí v Česku
Číst článek
Jestli je stomilionová suma v hotovosti ještě normální, nebo už rizikovou, vyhodnocuje banka i v případě, že je jejím klientem směnárna.
„Banka musí mít celkový přehled o tom, jak daná směnárna funguje, aby byla schopna posoudit, zda objem transakcí odpovídá její činnosti, a v tomto rozsahu monitoruje transakce směnárny. Neprovádí identifikaci a kontrolu klientů směnárny, ale může si od směnárny vyžádat podklady, které potřebuje k účinnému monitorování činností směnárny,“ dodala Vodstrčilová.
Stejné povinnosti mají i směnárny. Pokud neoznámí podezřelou transakci, mohou dostat pokutu až pět milionů korun. Když nezkontrolují klienta, hrozí jim sankce až milion. Za vážnější porušení povinností pak může padnout sankce až deset milionů korun, případně jim ČNB může odebrat licenci.
Kde se vzaly miliardy?
Obří transakce třiačtyřicetileté směnárnice několik let procházely bez povšimnutí. Až kvůli její smrti se začali o finanční toky zajímat policisté z krajské hospodářské kriminálky v Ústí nad Labem a tamní krajské státní zastupitelství.
Nejprve zmapovali časový úsek dlouhý několik měsíců, po který žena nosila peníze do bank. Když zjistili, že je měla nosit asi čtyři roky, výpočtem došli k tomu, že za celou dobu to mohlo být 12 miliard.
Krycí jméno Dobytkář: slovenská policie vystopovala půlmiliardu z úplatkářské aféry v Česku
Číst článek
Kvůli obrovským sumám případ převzali detektivové z již zmíněné NCOZ. Severočeští žalobci předali své poznatky Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze. Tam však spis nezůstal a putoval na státní zastupitelství v Děčíně.
Kriminalisté zjišťovali, odkud se braly peníze, které se ve směnárnách protáčely. Podle informací Radiožurnálu prověřovali lidi z vietnamské komunity, kteří měli peníze předávat dalšímu člověku, jenž prováděl finální směny údajně ve směnárně v Praze 5. Původní zdroj peněz ale nenašli. S rozkrýváním peněžních toků pomáhal kriminalistům i finanční analytický úřad. Ani to nikam nevedlo.
Trestní oznámení
Nejasná je i role samotné ženy v tak silných finančních tocích. Podle zjištění Radiožurnálu policisté pracovali s verzí, že žena úmyslně nasazovala výhodný kurz pro klienty směnáren, aby mohla vykazovat vysoké objemy směněných peněz, a tím získala uznání od nadřízených. Jenže tím vznikalo manko a rychle narůstalo. Šéfové na ni podali trestní oznámení kvůli údajné zpronevěře, kterou vyčíslili na 100 milionů korun.
„Právě ten den, kdy zemřela, na ni mělo padnout trestní oznámení kvůli zpronevěře 100 milionů korun,“ vzpomněl ženin druh Ladislav F. „To je ale nesmysl. Kdybychom měli 100 milionů, myslíte, že bychom žili tady?“ ukázal kolem sebe na ošuntělé zdi chodby v paneláku, kde se směnárnicí žil a kde dosud bydlí. Jen se musel přestěhovat do jiného bytu ve vedlejším vchodu, protože původní byt patřil jeho družce.
Rath lhal, konstatoval soudce. Státní zastupitelství se exhejtmanovi nemusí omlouvat za Jirátův výrok
Číst článek
Právě trestní oznámení ale mohlo být nejpravděpodobnějším motivem ženiny sebevraždy. Trestním oznámení se policisté skutečně zabývali, podezření ze zpronevěry ale změnili na porušování povinností při správě cizího majetku, protože firemní peníze nekončily v ženině kapse. Následně i to policisté odložili.
Ladislav F. už nechce případ ani výsledek policejního vyšetřování komentovat. „Já se tím už nechci zabývat, nemám na to čas ani chuť. Už jsem na to zapomněl a nechci se k tomu vracet,“ řekl.
Komentovat to nechtěli ani majitelé sítě směnáren, které žena vedla. Na žádosti Radiožurnálu o rozhovor nereagovali, jeden ze dvou spolumajitelů nakonec poslal zprávu přes messenger: „Kauza přinesla všem zúčastněným hodně zármutku, traumatu a škod, které násobil tendenční a senzacechtivý přístup médií. Vedení společnosti a její zaměstnanci považují tuto kauzu za uzavřenou a nebudou ji nadále komentovat.“
Podle informací Radiožurnálu v souvislosti s tímto případem jednali minulou středu detektivové z NCOZ se zástupci ČNB o tom, že velké objemy peněz, které procházejí směnárnami, mohou využívat lidé, jež chtějí prát špinavé peníze. Detektivové žádali zpřísnění pravidel. Jak schůzka dopadla, není jasné. Policisté ani ČNB ji nechtěli komentovat.
