Kdyby se z Milionu chvilek stalo politické hnutí, ztratilo by příznivce, míní Strejček z Klausova institutu

Mohou demonstrace, jako byla ta nedělní v Praze na Letné, zneklidnit a rozeštvat společnost, jak tvrdí exprezident Václav Klaus? Měli by protestující respektovat výsledky voleb a od projevů nespokojenosti upustit? Patří demonstrace k běžným nástrojům demokratické výměny názorů? Na tyto a další otázky odpovídal člen správní rady Institutu Václava Klause a bývalý europoslanec Ivo Strejček (ODS) v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Česko má za sebou největší demonstrace od sametové revoluce. Jejich hodnocení se mezi politiky různí. Člen správní rady Institutu Václava Klause Ivo Strejček považuje demonstrace za součást demokratického procesu. Přesto podle něj měli demonstranti vyjádřit svůj názor u nedávných eurovoleb.

Přehrát

00:00 / 00:00

Marii Bastlovou zajímalo stanovisko Institutu Václava Klause k probíhajícím demonstracím. Hovořila s členem správní rady Institutu Ivo Strejčkem

„Je to přesvědčivější, vědí, koho nebo proč volí. Myslíme si, že lidé mají své preference vyjádřit právě u voleb, ne se měsíc poté vyjadřovat prostřednictvím demonstrací,“ řekl Strejček v úterním díle pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.

On sám údajně Babiše nevolil, ale jeho vítězství respektuje.

‚Jsou také jiní voliči‘

Institut Václava Klause označil demonstrace za pouliční mimoparlamentní nátlak. Podle Jiřího Weigla z institutu se ocitáme na šikmé ploše politické nestability. Co tím mínil?

„To je zjevné. Je tu část veřejnosti, která je dnes vedena Miliony chvilek pro demokracii, ale to není celá společnost. Nejsou to všichni voliči, jsou také jiní voliči,“ podotkl bývalý europoslanec.

Ivo Strejček si myslí, že situace se bude stupňovat. „Na jedné straně budou demonstranti prosazující svoji pravdu, a na druhé straně část společnosti, která jejich vidění světa nesdílí. Proti sobě stojí dvě strany, které se navzájem neposlouchají, což může vnést do společnosti neklid a chaos,“ objasnil svůj názor.

Nemůže se stát, že by se spolek Milion chvilek pro demokracii přetavil v nové politické hnutí? „Já bych si to velmi přál,“ říká Strejček.

„V okamžiku, kdy by tento krok udělali, museli by přesně formulovat celou řadu dalších názorů, čímž by ztratili část svých příznivců. Ale určitě by to pročistilo celou atmosféru kolem tohoto spolku,“ uzavírá.

Co na to respondenti průzkumu?

Respondenti exkluzivního průzkumu, který pro Český rozhlas tento týden provedla agentura Median, byli tázáni mimo jiné na budoucnost spolku Milion chvilek pořádajícího demonstrace.

Demonstranty na Letné zaregistrovalo 90 procent lidí, s jejich požadavky souhlasí necelá polovina

Číst článek

Podle třiceti procent oslovených by Milion chvilek pro demokracii mělo zůstat jen občanskou aktivitou. Čtvrtina respondentů si přeje jeho úplný zánik.

A naopak dvacet procent oslovených by podpořilo jeho přerod v politickou stranu nebo hnutí. Konec aktivit si přejí především voliči ANO a SPD. Aktivní politickou budoucnost podporují nejvíce voliči ODS.

Průzkumu agentury Median se zúčastnilo celkem 1011 lidí ve věku 18 nebo více let. 51 procent respondentů byly ženy, 49 procent muži. Nejvíce z nich je z věkové skupiny 60 nebo více (31 procent).

Marie Bastlová, Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme