Policie stíhá komunistické pohlaváry Jakeše, Štrougala a Vajnara. Nezabránili střílení na hranicích
Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu zahájil stíhání někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa Miloše Jakeše, bývalého předsedy vlády Lubomíra Štrougala a exministra vnitra Vratislava Vajnara. Klade jim za vinu zneužití pravomoci, a to v souvislosti s používáním střelných zbraní na československých hranicích. V úterý to sdělil šéf Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Jan Lelek.
Kriminalisté tvrdí, že kvůli nečinnosti tří funkcionářů bylo od března 1976 do konce roku 1989 zastřeleno či roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit československé hranice, a nejméně dalších sedm lidí bylo zraněno.
K roku 1976 vztahuje policie počátek trestné činnosti proto, že tehdy vstoupil v platnost Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který každému člověku zaručoval právo svobodně opustit kteroukoliv zemi včetně vlasti.
V Cínovci přibude nová socha pohraničníka. ‚Proč si rovnou nevystaví bustu Stalina,‘ míní historik
Číst článek
„Byli si vědomi toho, že na státních hranicích Československé socialistické republiky dochází k používání střelných zbraní ze strany příslušníků Pohraniční stráže proti osobám, které se státní hranice snaží neoprávněně překročit za účelem opustit Československou socialistickou republiku. I přes to ze své pozice vedoucích představitelů Československé socialistické republiky nepřijali žádné opatření, kterým by používání střelných zbraní zabránili,“ uvedl Lelek.
Dozorující státní zástupce Tomáš Jarolímek doplnil, že stíhání se opírá o nově nalezené archiválie. Všichni tři muži jsou stíháni na svobodě. V případě prokázání viny jim hrozí od dvou do deseti let vězení.
‚Měli změnit právní předpisy‘
Sedmadevadesátiletý Jakeš i pětadevadesátiletý Štrougal byli členy předsednictva KSČ. Podle kriminalistů měli změnit právní předpisy, které zmíněné použití střelných zbraní umožňovaly.
„Předsednictvo Ústředního výboru Komunistické strany Československa mělo prokazatelný přímý vliv na členy Vlády Československé socialistické republiky a mohlo jim ukládat pokyny, jaké právní předpisy upravit či přijmout, což i v oblasti ochrany státních hranic opakovaně činilo, nikoli však k zabránění použití střelných zbraní,“ konstatoval Lelek.
Dále upozornil, že devětaosmdesátiletý Vajnar měl jakožto federální ministr vnitra ve své kompetenci upravovat nařízeními a rozkazy práva a povinnosti příslušníků Pohraniční stráže, a to včetně oprávnění užít zbraň.
Trestní oznámení
Obvinění je podle státního zástupce Jarolímka výsledkem prověřování trestního oznámení, které před dvěma lety podala Platforma evropské paměti a svědomí. Ta se zabývá objasňováním zločinů totalitních režimů.
‚Nikdy není pozdě.‘ Město Pečky odebralo čestné občanství Miloši Jakešovi, komunisté byli proti
Číst článek
„Trestní stíhání bylo zahájeno poté, co byly nalezeny klíčové archivní dokumenty, které prokazují, že obvinění byli informováni o střelbě na hranicích a že přímo dávali pokyny ministrům, jaké právní předpisy mají přijmout,“ řekl Lelek.
Jarolímek doplnil, že aktuální stíhání má souvislost s trestním řízením vedeným ve Spolkové republice Německo. „Vytvořili jsme s německými prokurátory společný vyšetřovací tým a inspirovali se jejich případy z devadesátých a nultých let,“ vysvětlil.
Mluvčí státního zastupitelství v bavorském Weidenu Gerd Schäfer, jehož úřad vyšetřování na německé straně vede, v úterý řekl, že ve spolkové republice zatím vyšetřování uzavřeno není. Jak dlouho ještě může trvat, nebyl schopen odhadnout. Je podle něj ale možné, že německá strana využije případné výslechy podezřelých z Česka.
Bavorské úřady vyšetřují někdejší členy Ústředního výboru Komunistické strany Československa a příslušníky komunistické Pohraniční stráže kvůli údajným vraždám čtyř občanů komunistické Německé demokratické republiky, kteří byli v letech 1967 až 1986 na útěku do tehdejšího západního Německa a Rakouska.
Pohraniční stráž
Pohraniční stráž byl vojensky organizovaný sbor, který oficiálně vznikl v roce 1951 podle zákona o pohraniční stráži, ale začal fungovat už několik let předtím. Měl za úkol hlídat státní hranice, střežit, aby přes ni nikdo nepřešel, ani od nás ven. Byli doplněni vojáky, kteří si na hranicích odbývali dvouletou základní vojenskou službu. Pohraniční stráž fungovala po většinu své existence hlavně na státních hranicích s kapitalistickými státy, které byly zařazeny do nepřátelského tábora – tedy se Spolkovou republikou Německo a se státem, který byl neutrální, ale byl vnímán jako kapitalistický, Rakouskem.
Zdroj: historik Libor Svoboda, Ústav pro studium totalitních režimů
