Vystrčilova cesta na Tchaj-wan neohrozila čínské investice. Dopady jsou zanedbatelné, tvrdí CzechInvest
Návštěva předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wanu neměla podle státní agentury CzechInvest na rozjednané investiční projekty z Číny významný vliv. Uvedla to ředitelka investic a zahraničních aktivit agentury Veronika Kratochvílová. Případný negativní dopad Vystrčilovy cesty na Tchaj-wan na obchodování českých firem s Čínou nelze podle mluvčího Hospodářské komory Miroslava Dira v současné době odlišit od vlivu koronavirové krize.
Vystrčil odletěl na Tchaj-wan loni 29. srpna. Proti cestě se ohradil prezident Miloš Zeman, nesouhlas vyjádřil také premiér Andrej Babiš (ANO). Návštěvu ostře kritizovala čínská strana. Její ministr zahraničí Wang I na adresu Vystrčila uvedl, že ho Peking za porušení politiky jedné Číny donutí zaplatit vysokou cenu.
Šéf NATO po jednání s Bidenem: Čína nesdílí naše hodnoty. Je to vidět na Hongkongu i Tchaj-wanu
Číst článek
Předsedy Senátu se naopak zastaly Německo, Francie či Spojené státy. Cestu chtěl původně uskutečnit Vystrčilův náhle zesnulý předchůdce Jaroslav Kubera (ODS).
Hospodářská komora podle Dira průzkum mezi podniky o případném vlivu senátorské delegace na Tchaj-wan neorganizovala. Nebylo to podle něj možné ověřit ani na podnikatelských misích, které se z důvodu protiepidemických opatření nekonají.
„Kromě toho v současnosti nelze odlišit dopady covidu, jako jsou zpožděná logistika nebo rušení kontraktů, od případného dopadu cesty na Tchaj-wan,“ uvedl.
Zakázky CzechInvestu
Češi by měli víc investovat. Časy, kdy šlo inflaci porazit bez rizika, jsou pryč, radí ekonom Křeček
Číst článek
Agentura CzechInvest od roku 1993 do loňska zprostředkovala od tchaj-wanských investorů 32 projektů za zhruba 18,8 miliardy korun. Vytvořit měly kolem 24 tisíc pracovních míst. Nejvíce se jich týkalo elektronického průmyslu. Největší počet, konkrétně 12, jich směřovalo do Jihomoravského kraje.
Investic z Číny se agentuře CzechInvest mezi lety 1993 až 2020 podařilo dojednat 26 za přibližně 12 miliard korun. Díky nim mělo vzniknout asi 4200 pracovních pozic. Nejčastěji tyto investice směřují do výroby motorových vozidel, elektronického průmyslu, kovodělného a kovozpracujícího průmyslu.
CzechInvest si vede statistiky k zahraničním investicím od roku 1993. Jejich skutečný objem ale nedokáže vyčíslit. Eviduje totiž investice ve zpracovatelském průmyslu, technologických centrech, centrech strategických služeb a centrech vědy a výzkumu. Naopak nesleduje investice v obchodu a dalších odvětvích.
