Kdyby Vystrčil na Tchaj-wan nejel, vypadal by, že se bojí, hodnotí exšéf Senátu Štěch
Pokud by předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) na Tchaj-wan nejel, vypadal by, že se bojí nátlaku, který byl vyvíjen proti jeho cestě. Pro Český rozhlas Plus to ještě před Vystrčilovým rozhodnutím řekl exšéf horní komory Milan Štěch (ČSSD). Ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák také zkritizoval jednání čínského velvyslance. Jako dlouholetý diplomat by si prý v cizí zemi tohle nedovolil.
„Zásadní obrat nastal poté, co čínský velvyslanec docela nevybíravým způsobem, a to nejen formou dopisu, ale i dalšími vyjádřeními, atakoval nejdříve Jaroslava Kuberu (zesnulého expředsedu Senátu z ODS) a pak i Miloše Vystrčila. To samozřejmě vzbuzuje reakci,“ popisuje bývalý šéf horní komory Milan Štěch.
A zdůraznil, že Česko i Senát jsou podle něj suverénní subjekty, které se mohou rozhodnout podle svého uvážení. „Myslím, že tam byla celá řada chybných rozhodnutí. Jak ve způsobu přípravy cesty, tak v případě chování čínského velvyslance,“ dodává.
„Česko se nevzdává suverenity tím, že vykoná, nebo nevykoná jednu cestu do nějaké země. Která potažmo ani není zemí, se kterou máme diplomatické styky. Spíš je to o domácí debatě,“ namítá bývalý diplomat a ředitel odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák.
„Nerad bych hodnotil přímo jednání čínského velvyslance. Byl jsem na mnoha diplomatických postech po 15 let svého života. Já bych si v cizí zemi ale nedovolil takto postupovat. Respektive velmi bych se zdráhal komentovat nějakou domácí pozici. Souhlasím se Štěchem, že si tyto věci mají politici nejdřív vyříkat mezi sebou, potom vzniká veřejné téma,“ doplňuje.
Přidává i své další zkušenosti s diplomacií. „Vždy jsem našim ústavním činitelům rozmlouval, abychom se nějak zapojovali do vnitropolitických záležitostí té které země. Nebo abychom komentovali jejich vnitropolitický vývoj. Mám s tím problém, protože nemáme dostatek informací, mnohdy dostatek citu k tomu, abychom to komentovali. Bohužel z cesty předsedy Senátu ten pocit mám. Stáváme se součástí nějaké hry, u které pořádně nevidíme, jak ty jednotlivé části do sebe zapadají.“
Vystrčil v kleštích
Podle Štěcha se tak zdá, že se předseda Senátu dostal do kleští. „Vzhledem k tomu, jak byl předseda zklamaný, zaskočený, jak se nepodařilo objasnit původ toho dopisu, který Kubera dostal, a vůbec z celé té atmosféry, ve které byly i další výhrůžky – třeba aby neblahopřál nové prezidentce Tchaj-wanu ke zvolení, tak to všechno předsedu posunulo k tomu, že kdyby tam nejel, tak by vypadal, že se nátlaku bojí. Že abdikuje nebo že nechce bránit suverenitu Senátu. Mohlo by to tak vypadat, jako že jsme ochotní podřídit se tlaku, a to by určitě nebylo dobře,“ myslí si Štěch. A zároveň dodává, že on sám byl zpočátku proti cestě na Tchaj-wan.
Buď budeme držet své hodnoty, nebo počítat groše. Na Tchaj-wan pojedu, řekl šéf Senátu Vystrčil
Číst článek
V dopise čínského velvyslance podle serveru Aktuálně.cz stálo: „České podniky, které mají ekonomické zájmy v Číně, budou muset za návštěvu předsedy Senátu na Tchaj-wanu platit.“ „Já ten dopis nikdy neviděl,“ odmítá Jindrák.
„Ale celý je podivný. Má špatný jazyk, na začátku, když mi to četla novinářka z Aktuálně.cz, jestli je to identické, tak se mi to zdálo divné. Protože do té doby chodil čínský velvyslanec osobně s každou písemností a doprovázel ji diplomatickou nótou. Byl jsem tak překvapený, když mi četli dopis z tašky předsedy Kubery. Tři týdny po jeho smrti, a v den volby nového předsedy se dostal do médií. Nevím, jak je to možné.“
Čínské velvyslanectví varovalo Kuberu před cestou na Tchaj-wan. Kubera dopis dostal během lednového setkání s prezidentem Milošem Zemanem a předsedou sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO) na Pražském hradě. Dokument prezidentská kancelář podpořila dvěma přípisy. Zhruba o týden později Kubera náhle zemřel na infarkt. Bylo to několik dní poté, co navštívil i čínské velvyslanectví.
Čína považuje Tchaj-wan za svou vzpurnou provincii a opakovaně vyjádřila nelibost nad kontakty českých představitelů s tchajwanskými. Peking prosazuje politiku jedné Číny a dlouhodobě se snaží o opětovné připojení ostrova k pevninské Číně. Česko, stejně jako celá EU nebo USA, politiku jedné Číny uznává.
Celý rozhovor Martiny Maškové si poslechněte v audiozáznamu.
