Sinolog: Zeman dalece nechápe čínský systém, jeho poradce Jie Ťien-ming rozhodně není na svobodě

Prezident Miloš Zeman nerozumí pravidlům fungování Číny, což se při jeho právě skončené návštěvě mimo jiné projevilo v tom, jak informoval o svém poradci Jie Ťien-mingovi vyšetřovaném kvůli hospodářské kriminalitě. V rozhovoru pro server iROZHLAS.cz to řekl sinolog a ředitel projektu Sinopsis Martin Hála. Zeman se do Číny vypravil již popáté, podle Hály ale Česko zatím z cest své hlavy státu nemá žádný prospěch.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sinolog Martin Hála, ředitel projektu Sinopsis | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Jak hodnotíte poslední návštěvu Miloše Zemana v Číně?
Byla ještě extrémnější než ty předchozí, český prezident úplně ztratil zábrany a zcela bezpodmínečně podporuje čínské pozice prakticky ve všech kontroverzních otázkách. Bylo zajímavé, s kým se sešel. Setkal se se šéfem celého čínského ideologického systému Wang Chu-ningem, paní Sun Čchun-lan, která figuruje jako vicepremiérka, ale donedávna byla vedoucí oddělení práce na jednotné frontě při ústředním výboru, což je sama o sobě velmi zajímavá instituce. Pak se sešel se zakladatelem společnosti Huawei Žen Čeng-fejem.

Můj čínský poradce Jie Ťien-ming není ve vězení, řekl Zeman. V Pekingu se s ním ale nesetkal

Číst článek

Co je na tom podle vás zvláštního?
Neumím si představit, že by jeho program formulovala česká strana. Asi by nevolila tyto představitele. Není mi jasné, proč by česká strana žádala o schůzky právě s nimi. Je to přesně ten seznam, který by pro taková setkání volila čínská strana.

Proč?
U šéfa Huawei je to reakce na aktuální krizi, čili podpora čínské pozice. Pokud jde o Wang Chu-ninga a Sun Čchun-lan, to jsou hlavní představitelé čínského ideologicko-propagandistického systému. Tam to vypadá, jako kdyby se šel český prezident učit přímo od zdroje, od těch nejpovolanějších v oblasti ideologie a propagandy.

Neobvyklé postoje

Počkejte, vy naznačujete, že českému prezidentovi dávali „notičky“?
To by asi byla velká mediální zkratka, ale v podstatě by to nebylo daleko od pravdy. Bezprostředně po setkáních prezident opakoval některé skutečně velmi neobvyklé postoje, které zastává jen čínská strana. Například, že Evropská unie je v obchodní válce se Spojenými státy. To není úplně běžné stanovisko, ale je to součást čínské propagandistické linie.

Scházejí se s těmito lidmi v Číně i jiní zahraniční státníci?
Rozhodně někteří, čínská strana má samozřejmě tendenci takové schůzky tlačit. Ale že by to byla výhradní součást návštěv na takto vysokých úrovních, to je krajně neobvyklé. Paní Sun Čchun-lan má alespoň státní funkci, ale Wang Chu-ning nikoliv. Ten má pouze stranickou funkci, je vedoucí ideologického systému a člen stálého výboru politbyra. Tam nevidím žádný důvod, proč by se s ním měl představitel demokratické země setkávat. Výběr schůzek je krajně neobvyklý.

Šéf představenstva čínské skupiny CEFC Jie Ťien-ming, který je členem poradního týmu prezidenta Miloše Zemana, je údajně vyšetřován pro podezření z ekonomické kriminality. Na snímku pořízeném 5. září 2015 při podpisu dohod v Šanghaji během návštěvy Miloše Zemana v Číně je Jie Ťien-ming vlevo. | Foto: Lucie Mikulášková | Zdroj: ČTK

Jak Zemanovu návštěvu prezentovala čínská strana?
To je zajímavé. Český prezident dal jako obvykle ještě před odletem rozhovor čínské televizi, kde lehce kritizoval absenci čínských investic v Česku. Zdá se, že to nikde nebylo odvysíláno, my jsme to hledali. Bylo to pouze textově parafrázováno agenturou Nová Čína. Zprávu potom převzala místní média, ale ten rozhovor televize vůbec nevysílala.

Vadila jí podle vás Zemanova kritika?
Prezident Zeman v rozhovoru jinak pěl samou chválu, jak je jeho zvykem, ale přes to tam několik kritických poznámek bylo. Výhrady k nízkým investicím ani tak podle mě nevadily, spíš to, že otevřeně mluvil o společnosti CEFC. To je v Číně velmi citlivá otázka. Jak víme, předseda té společnosti a poradce Zemana Jie Ťien-ming zmizel. Na Hongkongské univerzitě je projekt sledující čínská sociální média, který zjistil, že jeho jméno je jedno z nejcenzurovanějších témat v Číně vůbec. O tom se tam nemluví. Takže když český prezident jen zmíní CEFC, tak to samozřejmě vyvolá určité reakce.

Hála studoval v Praze, Šanghaji, Berkeley a na Harvardu | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

‚Nikdy nebyl zatčen‘

Zeman ale během návštěvy uvedl, že jeho poradce není ve vězení a dokonce vyjednává se společností CITIC. Bylo by něco takového možné, pokud by byl podezřelý z trestné činnosti?
Způsob, jakým o té věci Zeman referoval, svědčí o tom, jak dalece nechápe fungování čínského systému. Jeho poradce Jie Ťien-ming samozřejmě nikdy nebyl zatčen, tudíž ani nikdy nebyl formálně vězněn. Čínský systém funguje jinak. On je podle všeho zadržován v tajném řízení centrální disciplinární komisí Ústředního výboru komunistické strany Číny.

Co to znamená?
To je vnitrostranický orgán, který pochopitelně nemá oficiálně právo zatýkat nebo dokonce věznit. Vyšetřování zpravidla probíhá tak, že dotyčný je držen na neznámém místě, to může být motel, domácí vězení nebo podobná místa. Je různě tvrdými metodami vyslýchán a nucen k přiznání a často k tomu, aby podal důkazy o jiných osobách. Řízení je v podstatě tajné a může trvat měsíce, roky. Teprve po shromáždění dostatku důkazů je člověk předán justici a státním orgánům. Ty ho pak odsoudí do regulérního vězení.

‚Skvrna na spolupráci.‘ Zeman zkritizoval nízké čínské investice v Česku

Číst článek

Pořád to ale nevysvětluje informaci, že Jie Ťien-ming se účastní jakýchsi vyjednávání.
Součástí celého procesu je urovnání situace kolem CEFC. I podle čínských médií byla tato firma gigantickým podvodem, letadlem, které za sebou nechalo po celém světě dluhy, ty po ní řeší státní společnost CITIC. Ta má samozřejmě zájem na tom, aby dluhy byly uhrazeny, většinu věřitelů totiž tvoří čínské banky. Předpokládám, že právě o tom CITIC a vyšetřovatelé mluví s Jie Ťien-mingem, má k tomu řadu informací. Ale děje se to někde neveřejně na místě, kde není vězněný, ale rozhodně není svobodný.

Podle vás tedy není možné, že je Zemanův poradce očištěn?
Český prezident vychází z českého pojetí práva: buď jste zadržován, nebo nejste. Ale takhle Čína nefunguje, to není úplně normální země. Fakt, že nejste ve vězení, tam nutně neznamená, že jste na svobodě. Zvlášť, když jste vyšetřován Komunistickou stranou Číny.

Irelevantní sumy

Hradní mluvčí Jiří Ovčáček před odletem uvedl, že se český prezident pokusí nastartovat novou dynamiku v obchodních vztazích Česka a Číny. Povedlo se mu to?
Ještě uvidíme. Podle veřejných informací se mu podařilo dojednat nová memoranda porozumění se CITICem a Čínskou lidovou bankou. Částky, které prezident zmiňoval nyní, jsou nižší než ty, které zmiňoval dříve. To je asi dobře, protože ta nižší čísla budou realističtější. Když se ale podíváme na ty částky v makroekonomickém kontextu, jsou v podstatě irelevantní. Mluví se o potenciálních projektech za jednu až dvě miliardy dolarů během dvou let. To je zlomek procenta zahraničních investic do Česka. Takové investice sem proudí ze zemí jako Thajsko.

Zaplatí čínské firmy část D3? Zeman má v zahraničí jednat i o stavbě dálnice mezi Prahou a Táborem

Číst článek

Není kritika Zemanovy ekonomické diplomacie v Číně nefér? Byznys tam přece funguje jinak, než tady. A snaha o investice je zřejmě běh na delší trať.
To je sice pravda, ale ten běh má svoje pravidla a troufám si říct, že jim prezident Zeman a další čeští představitelé prostě nerozumí. Česká pozice vůči Číně stála prakticky od samotného počátku na bezpodmínečné vstřícnosti a vyložení karet na stůl. Takhle se s nimi nejedná. V každé příručce o obchodních jednáních v Číně se hned v první kapitole dočtete, že je nutné se vyvarovat vyložení všech karet na stůl. To je sebevražda a nemohlo to dobře dopadnout.

Má snaha Miloše Zemana pro naši zemi přeci jen nějaký pozitivní přínos?
Žádný mě nenapadá. Zdá se mi, že ta snaha má jen negativní konotace, a to i pro vztah s Čínou, který Zeman tak propaguje. Ta křečovitá submisivita, kterou projevuje, dělá z toho česko-čínského vztahu v podstatě karikaturu.

Čína by mohla financovat stavbu části dálnice D3, jaké jsou s podobnými projekty zkušenosti v zahraničí?
Záleží na detailech, třeba v Polsku měla čínská strana v roce 2012 stavět dálnici A2, ale nakonec se nepostavil ani kilometr. Čína z toho velmi rychle vycouvala.

Martin Hála při rozhovoru | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Proč?
Čínský model rychlé a výkonné stavby není jednoduše přenositelný do podmínek Evropské unie, kde existuje silné regulační prostředí, počínaje pravidly o veřejných zakázkách a konče ekologickými standardy. V tom se Čína neorientuje a je to jeden z aspektů, kvůli němuž selhal projekt stavby dálnice A2 v Polsku.

Podílejí se na stavbách místní firmy, nebo na zakázkách profitují čínské společnosti?
Většina kontraktů je formulována tak, že čínské státní banky poskytují úvěry pouze za účasti čínských firem.

Ekonomická fata morgana

Prezident jel do Číny především kvůli konferenci týkající se projektu Nové hedvábné stezky. Řekl, že by si přál, aby jedna z jejích větví vedla do Česka. Je to v našem zájmu?
Nejsem si jistý, jestli vidí ten projekt úplně realisticky. Samozřejmě nejde o jeden železniční koridor. Železniční spojení mezi naší zemí a Čínou existuje, ale z dobrých důvodů se využívá omezeně. Aby mohlo konkurovat námořní dopravě, muselo by jít o vysokorychlostní železnici. To by ale nebylo ekonomicky únosné, protože ty se používají k přepravě osob, jinak jsou nerentabilní. I kdyby k takovému spojení došlo, není jisté, kudy by vedlo. Dosavadní plány spíše ukazují, že by to bylo přes Polsko. Celý ten projekt je ale podle mě ekonomická fata morgana.

Martin Hála vedl výzkum v Číně, na Tchaj-wanu a v USA | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

V jaké fázi aktuálně je?
Funguje na základě několika koridorů v různých stádiích vývoje. Ten nejpokročilejší je zřejmě čínsko–pákistánský koridor. Do Pákistánu zainvestovala Čínská lidová republika skutečně desítky miliard dolarů, je to její nejbližší spojenec. Projekt má ale dosti smíšené výsledky, což se řeší i v Pákistánu. Existuje tam riziko dluhové pasti, dokonce se do věci vložil i Mezinárodní měnový fond, jemuž hrozí, že by Pákistán musel vytahovat z případné dluhové pasti. Čína značné sumy investovala také třeba do Venezuely, Filipín nebo Srí Lanky a všude jsou velmi citelné problémy.

Čína pohrozila zrušením plánovaného vystoupení pražských filharmoniků, protože odmítli zkritizovat výroky současného vedení hlavního města. Reagoval český ministr kultury správně, když se svému protějšku snažil vysvětlit, že hudebníci s Prahou nemají nic společného?
Problém nespočívá v tom, že nemají nic společného s Prahou, ale v tom, že podobný tlak by měl být nepřijatelný. Čeští představitelé by ho měli jednoznačně odmítnout.

Nováková čekala na svolení od Číňanů, že jednání může začít, říká šéf zastupitelského úřadu Tchaj-wanu

Číst článek

Je takový postup Číny normální?
Čína tak postupuje zcela běžně. To je součást tlaku na ostatní země, aby přejímaly její postoje například k Tchaj–wanu a v dalších klíčových otázkách. A pokud to nedělají, tak je v oblasti kulturní výměny či turistiky trestá. Čína se třeba poměrně úspěšně snažila nutit světové aerolinky, aby z webů odstranily odkazy na existenci Tchaj–wanu a musel být označen jako součást Čínské lidové republiky.

‚Přemrštěná submisivita‘

Zástupce Tchaj–wanu musel nedávno na žádost čínského velvyslance opustit jednání českého ministerstva průmyslu a obchodu. To je také běžné? Nenahrává takovému jednání Číňanů velmi vstřícný postoj prezidenta Zemana?
Ta přemrštěná submisivita našeho prezidenta v nich může vyvolávat dojem, že si můžou dovolit prakticky cokoliv. Scéna vyhoštění zástupce Tchaj-wanu je velmi zajímavá. Čínský zástupce si mohl stěžovat klasickými diplomatickými kanály. To, že na místě vyvolal skandál, není běžné ani v kontextu normální čínské diplomacie.

Miloš Zeman se v Číně zastal společnosti Huawei, když řekl, že je proti ní vedena nekalá konkurenční kampaň. Česko dokonce označil za „vzteklý červený kousek“ Evropy, který je proti Huawei. Nemá v tomhle pravdu? Třeba Německo s Anglií zmírnily svůj postoj týkající se firmy.
V tomhle prezident Zeman nemá pravdu. Téma Huawei je kontroverzní všude a všude se o něm vedou interní diskuse. V Německu a Anglii není soulad mezi bezpečnostními orgány a politickou reprezentací stejně jako u nás. Ale u nás propast mezi bezpečnostními orgány a prezidentem dospěla do absurdního stádia, kdy prezident na území cizího státu shazuje nejen svoje bezpečnostní agentury, ale i svoji zemi jako takovou. To je zcela bezprecedentní.

Ondřej Golis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme