Snížení daně na naftu je směšné, řekl prezident Zeman. Podporuje další dodávky zbraní na Ukrajinu

Prezidentovi Miloši Zemanovi je sympatický vládní návrh na zavedení takzvaného úsporného tarifu na energie. Vláda by ale podle měj měla pomáhat s inflací a rostoucími cenami energií kontinuálně. Řekl to v neděli v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News, kde dále mluvil o svém zdraví, válce na Ukrajině a volbě svého nástupce. Zmínil se i o Evropské unii, zestátnění ČEZu nebo nových šéfech České národní banky a ministerstva školství.

Tento článek je více než rok starý.

Praha (Aktualizováno: 12:45 3. 7. 2022) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Miloš Zeman při natáčení diskusního pořadu Partie

Prezident Miloš Zeman při natáčení diskusního pořadu Partie | Zdroj: Pražský hrad

Vláda podle prezidenta Zemana pro pomoc lidem s rostoucí inflací nedělá dostatek. „Je tady poněkud směšné snížení daně na naftu o 1,5 korun, které bylo během týdne překompenzováno růstem cen nafty, příslib, zatím velmi nejasný příslib, i když je mi sympatický, toho tarifu pro spotřebu energie a to je tak zhruba všechno,“ řekl Zeman.

Prezident již dříve uvedl, že vláda by měla například vrátit daň z příjmů na původní úroveň, zrušit podporu obnovitelných zdrojů nebo zavést progresivní zdanění.

Za informace o Mynářových sólo cestách chtěl Hrad šest tisíc, účel ale neřekl. Odborníci postup kritizují

Číst článek

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v červnu uvedl, že na pomoc firmám a domácnostem s energiemi pro nadcházející topnou sezonu vyhradí vláda 66 miliard korun. Zavede úsporný tarif, jeho přesnou podobu představí až v dalších týdnech. 

Válka na Ukrajině

Zeman by souhlasil s dalšími dodávkami zbraní na Ukrajinu i se zapojením Česka do výcviku ukrajinských vojáků. Zopakoval svůj postoj, že Rusko z hlediska sankcí nejvíce zasahuje vyřazení ruských bank z mezinárodního platebního systému SWIFT. Za „trochu komické“ považuje seznamy osob, kterým se podle něj zakazuje někam cestovat.

„Kdyby nebylo ruské agrese na Ukrajině, tak bych s tím nesouhlasil,“ řekl k zapojení do výcviku vojáků ukrajinských ozbrojených sil. O tom, že se v této souvislosti vedou intenzivní jednání, hovořila tento týden ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Záležitost je podle ní ve fázi příprav, zvažují se různé typy výcviku.

Po ruské agresi proti Ukrajině Zeman změnil svůj postoj například i k sankcím, které dříve kritizoval. Názor ale podle něj změnili všichni, zmínil, že například v dokumentu Severoatlantické aliance (NATO) z roku 2010 je Rusko označováno za strategického partnera.

Válka na Ukrajině podle něj bude dlouhá a opotřebovávací. „V tom případě je ovšem přirozeným důsledkem bohužel rostoucí počet ztrát na obou stranách,“ řekl. Nelze tak vyloučit, že jakmile počet mrtvých ruských vojáků bude stoupat, tlak tamních obyvatel bude zesilovat a povede k určitým změnám v ruské politické struktuře, míní.

Washington přestává věřit, že Ukrajina ubrání úplnou územní celistvost. Pokračuje ale v dodávkách zbraní

Číst článek

„Je to smutná kalkulace, ale myslím si, že je racionální,“ dodal.

Zdraví prezidenta

Zeman doufá, že mu na podzim lékaři vyndají vyživovací sondu zavedenou do žaludku. Jeho ošetřující lékař a ředitel Ústřední vojenské nemocnice Miroslav Zavoral podle prezidenta po posledním odběru krve konstatoval, že z 50 indikátorů zdravotního stavu je 48 dokonalých a dva jsou špatné kvůli vyšší hladině cukru v krvi. Jinak se cítí v podstatě zdravý.

Prezident kvůli onemocnění nohou už více než rok používá vozík. V neděli uvedl, že pravidelně trénuje na chodbě lánského zámku chůzi. „Z jedné strany mám hůl, z druhé strany mě vede bodyguard, abych neupadl, a v poslední fázi začínám chodit jen s holí a bez bodyguarda,“ řekl. 

Volba nástupce

Ve volbě nové hlavy státu by Zeman podporoval odborového předáka Josefa Středulu a bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Nemá za pravděpodobné, že by veřejně prohlásil, koho z těchto dvou možných kandidátů by doporučoval volit.

„Nemohu to vyloučit, ale spíše to pokládám za nepravděpodobné. Nechci lidmi manipulovat příliš. Už tím, že svým voličům říkám, že tyto dva kandidáty považuji za nejsilnější, jimi, doufám v tom dobrém slova smyslu, manipuluji,“ řekl prezident.

Aby ale doporučil jednoho z nich, musel by ten druhý podle něj „udělat šílenou chybu“. „Což ovšem nelze vyloučit,“ dodal Zeman. Sám se rozhodne podle televizních debat.

Výhrady vůči Balašovi

Prezident zvažoval, že kvůli svým výhradám nejmenuje Vladimíra Balaše (STAN) ministrem školství. Nerozhodl se tak kvůli premiérovi Petru Fialovi (ODS), neboť převzal předsednictví v Radě Evropské unie a aféry vládní strany, čímž narážel na hnutí Starostové a nezávislí.

Prezident Zeman údajně čelil pokusu o zbavení pravomocí, předal podnět ministerstvu spravedlnosti

Číst článek

Balaš od července ve funkci nahradil Petra Gazdíka (STAN), který podal rezignaci kvůli svým kontaktům s obviněným podnikatelem Michalem Redlem z kauzy Dozimetr. K Balašovi má Zeman dvě výhrady, a to kvůli jeho posudku v kauze pádu Investiční a poštovní banky a k přijetí někdejšího politika Jana Rumla ke studiu na plzeňské právnické fakultě, kterou Balaš v 90. letech vedl.

Nový ředitel ČNB

Zeman věří, že nový guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl zastabilizuje úrokové sazby. Domnívá se, že dosavadní politika ČNB byla objektivně neúspěšná a jejím důsledkem je šestnáctiprocentní inflace.

Důvodem, proč Zeman doufá ve stabilizaci úrokových sazeb, je předchozí Michlův slib. „Ale také proto, že jsem mluvil s novými třemi členy bankovní rady a domnívám se, že u nich není nálada k nějakému razantnímu zvyšování úrokových sazeb,“ uvedl Zeman.

Bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok reagoval podle Zemana na jmenování Michla tím, že odešel z jeho expertního týmu. „Přemýšlejme o tom, zda dosavadní politika, která už trvá rok, České národní banky, politika založená na zvyšování úrokových sazeb, ve skutečnosti tu inflaci nejen že nepotlačila, ale dokonce podle některých teorií ji naopak potencovala,“ uvedl Zeman.

Evropská unie

Zeman by vstup do eurozóny podporoval, ale za několika podmínek. Hlavní podmínkou podle něj je, aby se změnil takzvaný evropský stabilizační mechanismus. „Protože ten minulý vedl k tomu, že třeba čeští daňoví poplatníci by museli platit řecké dluhy. Říkám to ve zkratce, ale budiž,“ řekl Zeman.

V rozhovoru Zeman v souvislosti s Evropskou unií opět zkritizoval Zelenou dohodou pro Evropu (tzv. Green Deal), jejím rizikem je podle něj energetická chudoba. „Green Deal je svým způsobem utopie, jako kdysi byla komunistická utopie. Je to utopie světa bez jaderných elektráren,“ konstatoval.

Předseda Senátu vyhlásil termín prezidentských voleb. První kolo začne v pátek 13. ledna 2023

Číst článek

Zkritizoval také, že dvojice klíčových výborů Evropského parlamentu odmítla dočasné označení jádra a plynu za ekologicky čisté zdroje energie. „To je velmi vážné riziko a Česká republika by se proti tomuto riziku podle mého názoru měla důrazně postavit,“ podotkl Zeman.

Zestátnění ČEZ

„Úvaha vlády o de facto zestátnění nebo znárodnění ČEZ mi zase připadá jako rozporná s pravicovou ideologií, protože jistě víte, že pravice chce privatizovat a levice chce znárodňovat,“ uvedl Zeman.

Podle něj jsou na místě obavy ze soudů ze strany minoritářů. „Já proti tomu namítám, že na valné hromadě rozhoduje většina. A stát má prokazatelnou většinu 70 procent,“ uvedl Zeman. Akcie ČEZ drží stát prostřednictvím ministerstva financí.

Premiér Fiala ve svém červnovém projevu uvedl, že stát chce mít v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny. Podle odborníků tak potvrdil spekulace o možném rozdělení ČEZ na soukromou a státní část.

zuj, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme