Proč je Zeman považován za proruského politika, vždyť jen pomáhá podnikatelům, říká exministr Bašta
Jaká bude zahraniční politika Miloše Zemana ve druhém funkčním období? Nestává se Česko protievropským a proruským ostrovem v Evropě, jak píšou některá média? „Je to výsledek nálepkování, znovuzvolení Zemana nás v zahraničí nepoškozuje. Jsme členy EU a NATO – a nemělo by se zapomínat, že při vstupu do NATO sehrál rozhodující úlohu právě Zeman ještě jako předseda ČSSD,“ připomíná bývalý diplomat a ministr v Zemanově vládě Jaroslav Bašta.
Bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině nechápe, proč je Miloš Zeman považován za proruského. Na námitku, že český prezident jako jediný vrcholný politik v Evropské unii vyzývá ke zrušení protiruských sankcí, Bašta kontruje, že sankce více než Rusko poškozují právě evropskou osmadvacítku.
„Současnému vedení unie vyčítám tlak na názorovou uniformitu. O základních otázkách se tam nediskutuje. A jak jinak to řešit než to téma nastolovat veřejně? Občas to bývá tak, že to musí zvednout jeden a pak čekat, jestli se přidají ostatní,“ myslí si Bašta.
Potřebujeme nové trhy
Podle něj se Česká republika vstupem do NATO a Evropské unie definitivně rozhodla o svém směřování. A nic na tom nemění ani fakt, když se české firmy snaží uspět na východních trzích.
„Jsme země závislá na exportu, který tvoří tři čtvrtiny našeho HDP. Osmdesát procent našeho vývozu jde do Evropské unie a tam už není tolik prostoru,“ upozorňuje.
Všichni prezidentovi blízcí. Se Zemanem slavili na pódiu rodina, politici, hradní družina i 'pan ČEZ'
Číst článek
Naše obchodní bilance s Čínou je ale stále pasivní, dovážíme skoro desetkrát více zboží, než putuje opačným směrem, a to samé platí i pro Rusko. „Smlouvy, které jsem tam dojednával v roce 2001, začaly nést ovoce po roce 2006,“ vysvětluje Bašta důvody, proč se navzdory podpisům memorand s Čínou před dvěma lety situace příliš nelepší.
Bašta se domnívá, že v prezidentově druhém funkčním období dojde i na další trhy, například v Jižní Americe a Africe. Záležet ale bude i na samotných firmách, jestli tam budou potřebovat pomoc.
„Ze zkušenosti vím, že v některých zemích si můžete kontrakt dojednat mailem, ale v jiných se bez pomoci státu neobejdete,“ podotýká.
