Zeman k nejmenování Fajta s Ošťádalem: jeden předložil nepravdivé podklady, u druhého vadí ,morální degradace‘

Ředitel Národní galerie Jiří Fajt nepředložil podle prezidenta Miloše Zemana k řízení o jmenování profesorem pravdivé podklady a informace. Zeman tím v dopise zaslaném ministrovi školství zdůvodnil, proč se historika umění rozhodl profesorem nejmenovat. Pokud jde o Ošťádala, nevedla podle něj univerzita řízení k jeho jmenování řádně.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Miloš Zeman | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Jiří Fajt předložil podle prezidenta Miloše Zemana k řízení o jmenování profesorem některé podklady a informace výslovně nepravdivé a jiné zavádějící.

„Příslušné orgány vysoké školy tak (Fajt) buď uvedl v omyl, nebo došlo k situaci, kdy si tyto příslušné orgány vysoké školy byly daných skutečností vědomy, a přesto tyto rozpory a nedostatky v zásadních požadavcích bez dalšího přešly,“ uvedl Miloš Zeman.

Prezident Zeman nejmenoval Ošťádala s Fajtem profesory. Univerzita zvažuje další správní žalobu

Číst článek

Prezident zmínil například to, že podle podkladů k aktuální vědecké činnosti měl být Fajt hlavním editorem devítisvazkové rukověti dějin umění středovýchodní Evropy, přičemž v době hodnocení uchazeče prokazatelně nebyl vydán ani první díl.

‚Morální degradace‘

Pokud jde o nejmenování Ivana Ošťádala, nevedla podle Zemana Univerzita Karlova příslušné řízení řádně. Prezident argumentuje etickým kodexem školy a docentovou „morální degradací“. Vyvozuje ji z Ošťádalových kontaktů s komunistickou Státní bezpečností. Vyjádření univerzity ČTK zjišťuje.

Rektor univerzity Tomáš Zima ale už dříve řekl, že škola si za svým jmenovacím řízením i oběma navrženými docenty stojí a že se pravděpodobně znovu obrátí na soud.

 „Je evidentní, že hodnoty prezentované (nejen) Univerzitou Karlovou v jejím etickém kodexu, resp. statutu, se extrémně příčí ,hodnotám‘, které byly vyznávány příslušníky Státní bezpečnosti či jejich pomocníky (spolupracovníky), mezi něž docent Ošťádal patřil,“ konstatoval Zeman v dopise. Podle prezidenta univerzita tuto skutečnost při řízení neznala nebo ignorovala.

‚Relevantní důvody, ale za spor nestojí.‘ Kubera řešil na obědě se Zemanem nejmenování profesorů

Číst článek

Spor o jmenování

Zeman odmítl podepsat jmenovací dekrety fyzika Ošťádala a historika umění Jiřího Fajta už na jaře 2015. Soud mu věc loni vrátil k novému rozhodnutí, které učinil v listopadu. Opřel se o stanovisko soudu, že prezident je povinen návrhu na jmenování vyhovět, ledaže by zjistil, že jmenovací řízení bylo zatíženo vadami, které by mohly mít vliv na jeho výsledek.

V dopise prezident dále píše, že o Ošťádalově dlouholeté spolupráci s StB svědčí svazek zachovaný v Archivu bezpečnostních složek. Uvádí, že fyzik v 80. letech sloužil StB jako krycí adresa, na kterou si bezpečnost nechala zasílat korespondenci ze zahraničí. Zmiňuje také, že byl záložním důstojníkem Vojenské kontrarozvědky a v roce 1984 absolvoval specializovaný kurz ve Vojenské politické škole.

Hrad stáhl stížnost proti rozsudku, podle kterého má znovu rozhodnout o jmenování dvou profesorů

Číst článek

„Je evidentní, že studenti by se nemohli být cítit vázáni etickými pravidly univerzity, pokud univerzita sama tato pravidla ignoruje a nejvyšší postavení propůjčí někomu, kdo tato pravidla nesplňuje," napsal Zeman ministrovi. „Profesor má být autoritou a významnou osobností reprezentující ty nejvyšší (i morální) kvality i pro širokou veřejnost. Takovou osobností však docent Ošťádal není,“ dodal.

Fyzik už dříve veřejně připustil, že krycí adresu poskytoval. „Byl jsem mladý a naivní,“ řekl k tomu v minulosti novinářům. Ohledně kontaktů s StB se ho již dříve zastal rektor Zima.

dbr, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme