Prezident Miloš Zeman se ve svých předchozích politických funkcích ve vztahu k Německu často vyjadřoval především k problematice poválečného odsunu sudetských Němců a takzvaných Benešových dekretů. V době, kdy zastával funkci předsedy české vlády (1998 až 2002), se kvůli jeho výrokům dokonce mluvilo o zhoršení česko-německých vztahů. Zemana za jeho výroky kritizovali jak němečtí a rakouští politici a tamní média, tak i česká opozice.

Praha 20:28 20. června 2018 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Příliš „barvité výrazivo“ premiérovi Zemanovi vytkl i prezident Václav Havel. List Frankfurter Allgemeine Zeitung v březnu 2002 napsal, že spolková vláda považuje Zemana kvůli jeho veřejným vystoupením za nevypočitatelného politika.

Merkelová: Pro vyhnání Němců po 2. světové válce neexistovalo morální ani politické ospravedlnění

Číst článek

Zeman a jeho tým některé z kontroverzních výroků vysvětloval nepochopením a špatnou interpretací. V únoru 2002 se premiér Zeman sešel s německým ministrem zahraničí Joschkou Fischerem a oba politici po schůzce dali najevo, že neshody jsou překonány.

Pro veřejnost citlivou otázku poválečného odsunu Němců Zeman využil i před pěti lety v předvolební kampani v souboji s Karlem Schwarzenbergem. Po svém zvolení vzbudil rozruch, když při návštěvě Rakouska zopakoval svůj názor, že poválečný odsun sudetských Němců byl za jejich vlastizradu mírnější než trest smrti.

„Vztahy s Německem se vyvíjí velmi pozitivně, vztahy s Rakouskem jsou na kvalitní úrovni. Nemá žádný význam, žádný smysl a nic to nepřináší používat zbytečně silné výroky,“ komentoval jeho slova tehdejší předseda vlády Petr Nečas.

Výběr výroků Miloše Zemana týkající se takzvaných Benešových dekretů a poválečného odsunu sudetských Němců z Československa:

„Tento (komunistický) systém nevznikl 25. února 1948. Tento systém má svoje genetické kořeny minimálně v porušování demokracie po roce 1945. Ať už jde o transfer německého obyvatelstva přesně v duchu stalinských migračních přesunů, ať už jde o zákaz agrární strany, protože je-li politická demokracie odvozována od jediné strany, je omezována u všech stran...“
(vystoupení poslance Zemana ve Federálním shromáždění, 25. října 1990)

Reakce na Merkelovou. ‚Hluboký nesouhlas,‘ píše Ovčáček. ‚Neměli bychom politizovat historii,‘ říká Gazdík

Číst článek

„Při zachování kontinuity českého právního řádu účinnost některých zákonných opatření přijatých po roce 1945 již vyhasla... V tomto smyslu byly tyto zákony jaksi jednoúčelově použity v konkrétní historické situaci, kterou nemůžeme dodatečně předělat... Když mluvíme o tom, že účinnost některých právních aktů vyhasla, máme na mysli například to, že kdyby německý podnikatel investoval na českém území, pak mu nemůžeme na základě Benešových dekretů konfiskovat jeho majetek.“
(k Benešovým dekretům při návštěvě Německa; 8. března 1999)

„Nelze zapomínat, že sudetští Němci byli Hitlerovou pátou kolonou, když se jednalo o zničení jediného ostrova demokracie ve střední Evropě.“ Zeman také prohlásil, že mnozí z nich se podle českých zákonů „dopustili vlastizrady, zločinu, který se podle tehdejších zákonů trestal smrtí, a to i v době míru. Jestliže tedy byli vyhnáni nebo odsunuti, bylo to mírnější než trest smrti“.
(rakouský týdeník Profil, 21. ledna 2002)

V květnu 1945 provázel odsun Němců z Brna. O žádný pochod smrti nešlo, říká strážný

Číst článek

„Opakuji, že neexistuje kolektivní vina, ať už jde o Čechy, nebo Němce... Sudetoněmečtí antifašisté byli vyjmuti z odsunu a vyvlastnění. Už proto nelze hovořit o kolektivním přisuzování viny... Mnozí nacisty podporovali. Mnozí byli potají proti nacistům. Jak se to ale dá zjistit? Dělicí linie v zásadě probíhá mezi zbabělostí a odvahou. Můj názor je ten, že mezi tím není nic.“
(německý list Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung; 10. února 2002)

„Odsun Němců... byl přímým důsledkem druhé světové války.“
„Hitler byl svého času největším teroristou světa. Tehdy nikdo nevyzýval, aby se s ním vedla jednání, stejně by dnes neměla být vedena jednání s teroristy.“ (na přímou otázku novináře, zda přirovnává Hitlera k palestinskému vůdci Jásiru Arafatovi, řekl Zeman: „Samozřejmě. Není ovšem mým úkolem posuzovat Arafata...“; posléze řekl, že šlo o nedorozumění)
(izraelský list Haarec, 18. února 2002)

Babiš: Benešovy dekrety jsou uzavřená záležitost. Tento problém už byl vyřešen

Číst článek

„Jsou to podobné dokumenty, jako byly přijaty v řadě dalších evropských zemí po pádu nacismu a my nemůžeme dnešním prizmatem hodnotit ducha té doby... Benešovy dekrety v té době byly odpovědí na plánovanou genocidu českého národa.“
(Radiožurnál, 28. února 2002)

„My si můžeme útěšně říkat, nic nás neohrožuje, jakýsi bavorský kancléřský kandidát (Edmund Stoiber), jakýsi korutanský hejtman (Jörg Haider) či kdokoli jiný... Proti historickému zlu, proti nenávisti, která našla své ztělesnění právě v (nacistické) třetí říši, je třeba stavět se od samého počátku.“
(při zahájení výstavy k 60. výročí atentátu na Reinharda Heydricha varoval před požadavky některých rakouských a německých politiků; 27. května 2002)

„Když byl někdo občanem země a kolaboroval se státem, který jeho zemi okupoval, tak je pak vysídlení mírnější než například trest smrti... 90 procent sudetských Němců volilo Konráda Henleina, vůdce nacistické strany v Československu... Těch 90 procent, kteří hlasovali pro Hitlera, jsem zmínil proto, že si velice vážím těch zbývajících deseti procent - sociálních demokratů, komunistů a dalších - kteří byli proti Hitlerovi.“
(rozhovor pro rakouskou agenturu APA před návštěvou Rakouska, 23. dubna 2013)

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít