Jak se za Miloše Zemana změnil Hrad: 174 nových stromů, Prezidentský domek je ale stále v havarijním stavu

Za posledních pět let vysadili zahradníci Pražského hradu celkem 174 stromů a k tomu bezmála osm stovek keřů. Rekonstrukce se dočkala restaurace Na Baště a první etapa oprav skončila také v Nejvyšším purkrabství, kde se konají Shakespearovské slavnosti. V havarijním stavu je ale pořád Prezidentský domek v Královských zahradách. Jak se za první funkční období Miloše Zemana změnil Pražský hrad a jeho okolí?

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jelení příkop byl dlouhé roky zavřený, na příkaz prezidenta Václava Havla byl otevřen veřejnosti. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Jsou tam ještě místa, kde by mohla být krásná zahrada a mohly by se vysadit stromy, které by za 50 let stínily,“ promlouval před lety o svých plánech s Pražským hradem Miloš Zeman. Tehdejší kandidát na prezidenta pro Český rozhlas popisoval, že při otevírání Ledeburských zahrad se mu zdálo, že je na místě málo stromů. 

Palácové zahrady tvoří celkem pět zahrad – Ledeburská, Malá a Velká Pálffyovská, Kolowratská a Malá Fürstenberská zahrada | Foto: Palácové zahrady pod Pražským hradem

Byl to tehdy jeden z plánů, které chtěl realizovat coby možná hlava státu. Za Zemanovo první funkční období tak zahradníci Správy Pražského hradu vysadili celkem 174 stromů - 110 okrasných a 64 ovocných.

„Nejvíce mladých stromů mohou návštěvníci v letní sezoně vidět v Královské zahradě, celkem 44. Zahradníci také vysadili 781 keřů, z toho nejvíce - 494 - v Jižních zahradách,“ popsal pro server iROZHLAS.cz mluvčí hradní správy David Šebek.

Za Shakespearem do zahrad

Už před lety avizovala Správa Pražského hradu také opravy za stovky milionů korun, mezi nimi i rekonstrukci Nejvyššího purkrabství. První etapa oprav prostor, kde se tradičně konaly Shakespearovské slavnosti, je už dokončená a podle ČTK vyšla na zhruba 59 milionů korun. Co konkrétně je a dále bude opravováno, mluvčí Šebek neupřesnil.

Návštěvníci divadelních slavností si tak na prostory budou muset ještě počkat. „Kompletní rekonstrukce za 117,5 milionu korun je plánována do konce roku 2019,“ doplnil mluvčí. Dějištěm slavností tak i další rok budou pravděpodobně Královské zahrady.

Rekonstrukce Nejvyššího purkrabství počítá s opravou tří domů, nádvoří a ohradní zdi, interiérů i fasády. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Podobně také Správa Pražského hradu slibovala, že zahájí rekonstrukci rezidence v této zahradě. Prezidentský domek byl upraven do novostavby pro tehdejšího prezidenta Edvarda Beneše a hlavy státu ho využívaly až do 90. let 20. století. Za tu dobu ale rezidence postupně chátrala. Dnes je v havarijním stavu.

„Důvodem je špatný technický stav objektu a stavebních konstrukcí, který odpovídá cca padesátiletému provozu, kdy většina povrchů vyžaduje výměnu. Technická vybavení objektu odpovídají době vzniku a jsou převážně dožilá a nefunkční, neodpovídají dnešní technické úrovni. Některá zařízení neodpovídají požadavkům na zajištění adekvátního mikroklimatu,“ vyjmenoval nutné opravy mluvčí Šebek. Podle jeho slov vyžadují kompletní modernizaci také elektroinstalace a rozvody.

Prezidentský domek je v jihozápadní části Královské zahrady Pražského hradu. | Foto: Hana Mazancová | Zdroj: Český rozhlas

Jenže rekonstrukce prozatím zahájena nebyla, podle Šebka prý aktuálně probíhají „přípravy na vyhlášení výběrového řízení“. Hrad poté plánuje, že domek bude sloužit jako ubytování pro státní návštěvy či hosty Kanceláře prezidenta republiky, přízemní prostory zase mohou sloužit pro menší společenské akce.

Přitom právě špatný stav prezidentského domku je - jak před časem zjistil server iROZHLAS.cz - důvodem, proč ho hradní správa pronajímá za 500 korun ročně. Už čtrnáct let tam totiž sídlí Nadační fond manželů Livie a Václava Klausových. Celý článek a reportáž z místa si můžete přečíst ZDE.

Nadace Klausových stále sídlí na Pražském hradě. Za 500 korun ročně obývá Prezidentský domek

Číst článek

Účet: 193 milionů

Podoby, kterou měl za dvorního architekta T. G. Masaryka Josipa Plečníka, se za Zemana dočkal také exotický palmový skleník u Zámku Lány. Po rekonstrukci ho pro veřejnost otevřela současná hlava státu v březnu 2016. Opravy vyšly na 23 milionů korun.

„Výsledkem je navrácení vzhledu skleníku ze třicátých let minulého století, tedy kdy architekt Plečnik upravoval pro prezidenta Masaryka nejen zámek Lány, ale také Pražský hrad. Z technických zajímavostí bych zmínil, že jsme zachovali originální, 130 let starou železnou konstrukci," popsal pro Deník.cz ředitel Správy Pražského hradu Ivo Velíšek.

Toho Zeman tehdy označil za „duši a tělo“ obnovy skleníku.

„Skleníku, který již zažil mnohé. Byl tím, kdo byl určen k demolici v roce 1921 a tehdy toto dílo Fürstenberků zachránil Josip Plečník. Další, kdo chtěli skleník demolovat, byli v roce 1985 komunisté, ale už se jim to naštěstí také nepodařilo,“ doplnil při slavnostním ceremoniálu prezident Zeman.

Reportáž o zámeckém parku v Lánech si můžete poslechnout ZDE.

Zámek Lány (Střední Čechy - západ -02) | Foto: CzechTourism

V listopadu 2016 začala rekonstrukce restaurace Na Baště, opět v provozu je od loňského dubna. Oprava podniku postaveného na přelomu 50. a 60. let minulého století vyšla na bezmála deset milionů korun.

Do oprav, údržby a restaurování dominanty Pražského hradu - Katedrály sv. Víta - pak hradní správa investovala v posledních pěti letech 92,5 milionu korun. Celkem na údržbu Hradu a zámku Lány věnovala loni 193,9 milionu korun.

Kontroly i konec procházek

Po uzavření areálu v únoru 1948 se Pražský hrad veřejnosti opět otevřel až za Václava Havla. Krátce po listopadových událostech roku 1989 se mohli návštěvníci podívat třeba do Míčovny nebo Královské zahrady. Za jeho nástupce Václava Klause se veřejnosti otevřela třeba Masarykova vyhlídka.

Vstup do Zlaté uličky není zpoplatněn od 17 do 23 hodin. V tu dobu jsou ale expozice zavřené. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Situace se pro návštěvníky zkomplikovala za Miloše Zemana. V srpnu roku 2016 se u vstupu na Hrad objevily bezpečnostní kontroly. Hrad je tehdy vysvětloval potřebou zvýšit bezpečnostní opatření. Krátce na to se u vstupů začaly tvořit fronty. Deník MF Dnes poté přes bezpečnostní rámy pronesl například dlouhý nůž nebo pistoli.

Bezpečnostní kontroly u vstupů zavedl Pražský hrad v létě 2016. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

A loni v prosinci Hrad oznámil, že rámy u vstupu do areálu zůstanou. „Oslovené bezpečnostní složky na základě analýzy aktuálních rizik a v souladu se svojí zákonnou působností bez výjimky doporučily zachovat bezpečnostní kontroly osob při vstupu do areálu Pražského hradu,“ vysvětlil to tehdy mluvčí Jiří Ovčáček.

Několik vstupů do jeleního příkopu je zavřených. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Bezpečnostní opatření také vedla k tomu, že loni v květnu omezila Hradní stráž počet vstupních míst do Jeleního příkopu. To se nelíbilo zejména místním, kteří si přes příkop zkracovali cestu. Celý text si můžete přečíst ZDE.

Jelení příkop je aktuálně zavřen, protože je v režimu zimní sezony. Je také možné, že omezení budou pokračovat i v letních měsících.

„Předpokládáme, že vzhledem k rozsahu stavebních prací a pohybu stavební techniky při realizaci opravy severní parkánové hradby bude kvůli ochraně zdraví návštěvníků Dolní Jelení příkop uzavřen. Konkrétní režim včas oznámíme prostřednictvím standardních informačních kanálů,“ vzkázal mluvčí Šebek.

Pražský hrad monarchistický, nebo demokratický?

  • Areál Pražského hradu byl od středověku sídlem českých králů, po nástupu Habsburků ale jeho význam upadal.
  • Po vzniku Československé republiky se Pražský hrad stal sídlem prezidenta. Meziválečná éra je spojená zejména se jménem slovinského architekta Josipa Plečnika, který naplňoval ideu Tomáše Garrigua Masaryka "hrad monarchistický přeměnit na hrad demokratický". V té době se také Hrad zpřístupnil veřejnosti.
  • Po únoru 1948 se areál veřejnosti opět uzavřel, Hrad se veřejnosti opět zpřístupnil za Václava Havla.
  • Kromě České republiky je dnes vlastníkem nemovitostí na Pražském hradě katolická církev a rodina Lobkowiczů.
  • Hradní stráž byla ustavena v prosinci 1918 na ochranu T. G. Masaryka, navazovala na legionářskou tradici. Za protektorátu byla zrušena a po válce se dočkala jen krátkého znovuzrození v letech 1945 až 1948. Po komunistickém převratu převzal úkoly Hradní stráže zvláštní útvar Sboru národní bezpečnosti. Tradice byla znovuobnovena v roce 1990. Z resortu ministerstva vnitra přešla opět pod ministerstvo obrany a v roce 1999 se stráž stala ze zákona samostatnou ozbrojenou silou.
Zdroj: ČTK

Hana Mazancová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme