Zeman veto vyjádřit nechtěl, myslí si právník Kysela. Nepodepisování zákonů považuje za protiústavní

„Uvedený zákon vracím, vážený pane předsedo, k dalšímu opatření,“ napsal prezident Miloš Zeman v dopisu adresovaném předsedovi sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO). Opozice i šéf ČSSD Jan Hamáček mají za to, že tím vyjádřil prezidentské veto daňového balíčku, který má začít platit od začátku ledna. Ústavní právní Jan Kysela má ale jiný názor. „Z té samotné věty bych neučinil závěr, že prezident chtěl zákon vetovat,“ řekl v rozhovoru pro Radiožurnál.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústavní právník Jan Kysela | Foto: Jana Přinosilová | Zdroj: Český rozhlas

Jak se dá vyložit sporná věta z dopisu prezidenta předsedovi sněmovny? Je to jen nešikovná formulace, nebo to má i právní význam?
Hlavně bych rád řekl, že praxe nepodepisování zákonů je protiústavní. Pokud si čteme články 50 a 51 Ústavy, nemůžeme nabýt jiného dojmu, než že podepisování zákonů je prezidentovou povinností, stejně jako je to povinností předsedy sněmovny a předsedy vlády. Tahle praxe, kterou zavedl Václav Klaus, musí být vnímána jako protiústavní. To je poznámka číslo jedna.

Poslanci ČSSD budou jednat o daňovém balíčku s dalšími stranami. Chtějí přezkum Zemanova dopisu

Číst článek

Poznámka číslo dvě k té vaší bezprostřední otázce: mně se nezdá, že by zrovna tenhle dopis prezidenta republiky vetem byl, protože srovnáme-li jej s jinými dopisy, ve kterých prezident veto uplatňuje, a to napříč různými prezidenturami, tak se mi zdá, že Kancelář prezidenta republiky píše dopisy jinak. V tom smyslu, že odkazuje přímo na článek 50, aby bylo zřejmé, co prezident dělá, nebo nedělá. Z té samotné věty bych neučinil závěr, že prezident chtěl zákon vetovat, protože opakovaně řekl, že ho vetovat nechce.

Mimo jiné to podle mě není veto z toho důvodu, že zákon nevrací k novému hlasování nebo projednání, ale k dalším opatřením. Těmi jsou podle mého názoru míněna opatření související s vyhlášením zákona ve sbírce.

Znamená to z toho, co jste řekl, že situace, kdy prezident zákon nepodepíše ani explicitně nevetuje, v Ústavě v podstatě není možná?
Je právně nemožná, ale fakticky je možná, protože to koneckonců Miloš Zeman několikrát udělal a Václav Klaus to také několikrát udělal. Každopádně je to porušení ústavní povinnosti. První krok byl za prezidentství Václava Havla, který měl dojem, že pokud zákon vetuje a sněmovna ho přehlasuje, by neměl mít povinnost zákon podepsat, když s ním nesouhlasí.

Na tuhle situaci sněmovna reagovala tak, že do zákona o jednacím řádu vepsala, že pro tuhle jedinou situaci – přehlasované veto – nechce od prezidenta podpis. Na tuhle logiku, že podpis jakoby vyjadřuje souhlas prezidenta s obsahem zákona, potom navázal Václav Klaus tím, že začal odpírat podpisy i v jiných případech, než bylo přehlasované veto. A na tuto praxi navázal prezident Miloš Zeman. Každopádně, jak už jsem říkal, je to praxe protiústavní. Jde o to, co z ní plyne v tomto konkrétním případě.

Kudrna má jiný názor

Ve smyslu článku 50 Ústavy je prezidentův dopis podle dalšího ústavního právníka Jana Kudrny vetem. „Obsahuje jak výraz ‚vracím zákon‘, tak i zdůvodnění jeho vrácení. Není podstatné, zda v dopisu je obsažený odkaz na konkrétní ustanovení Ústavy, rozhodující je obsah,“ sdělil.

Poslanec Mikuláš Ferjenčík (Piráti) zapochyboval i o tom, jestli může prezident zkrátit lhůtu, dokdy se má k zákonu vyjádřit. Je to podle něj protiústavní. Jaký je váš názor?
To se mi nezdá. Asi bych souhlasil s tím, že je to lhůta daná prezidentovi k dispozici. Jde o to, kolik z lhůty chce využít, a jak poznáme, zda ji využije, nebo nevyužije. V případě, že zákon podepíše první den patnáctidenní lhůty, tak je to asi jasné. Teď jde o to, v jaké míře připouštíme nepodepsání třeba v první den lhůty.

Takže mně nepřipadá důvodné, pokud jsem plus minus schopen se smířit s tím, že prezidenti republiky nepodepisují zákony, abych trval na tom, že k nepodepsání musí dojít uplynutím celé patnáctidenní doby. Problém je ovšem v tom, že celá praxe je protiústavní, a pak tedy řešíme věci nebo nuance, které bychom nemuseli řešit v případě, že by se Ústava dodržovala.

Pokud by došlo k podání k Ústavnímu soudu, platil by zákon, který vyjde ve čtvrtek 31. prosince ve sbírce?
Zákon by určitě začal platit, protože by se s tím nic nestihlo udělat. Podání by přišlo někdy v lednu nebo v únoru a na platnost zákona by zásadní vliv nemělo.

Daňový balíček

Jako jednu z hlavních změn přináší zrušení takzvané superhrubé mzdy. Od roku 2008 byla základem daně z příjmů u zaměstnanců hrubá mzda navýšená o povinné odvody zaměstnavatele. Nově má být základem daně pouze hrubá mzda. Současně s tím zvyšuje zákon v příštím a přespříštím roce daňovou slevu na poplatníka vždy ročně o 3000 korun. Samotné zrušení superhrubé mzdy může připravit státní rozpočet podle údajů ministerstva financí asi o 52 miliard korun.

Původní verze, kterou v listopadu schválila sněmovna, znamenala výpadek daňových příjmů veřejných rozpočtů zhruba 130 miliard korun. Sněmovna balíček přijala v senátní verzi, která bude znamenat pro státní rozpočet výpadek příjmů 87,5 miliardy korun.

Věra Štechrová, sto Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme