‚Zeman porušuje Ústavu.‘ Václav Láska začal s dalšími senátory psát žalobu na prezidenta

Senátorský Klub pro liberální demokracii – Senátor 21 připraví text žaloby na prezidenta Miloše Zemana za hrubé porušení Ústavy. Informoval o tom ve středu senátor a předseda klubu Václav Láska. Podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka jde o nenávistný pokus o zviditelnění se v médiích.

Aktualizováno Praha (Aktualizováno: 13:25 30. 1. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Miloš Zeman | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Impulzem k tomuto kroku podle senátora Václava Lásky byly zásahy prezidenta Miloše Zemana a zaměstnanců Hradu do justice.

Nezávislost Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu nebyla ohrožena, rozhodl podvýbor pro justici

Číst článek

Senátoři chtějí text připravit ve dvou krocích. Nejprve mají v plánu připravit faktické popsání skutků, u nichž shledávají rozpor s ústavou, a představit jej veřejnosti zhruba do dvou týdnů. Následně se pustí do právní argumentace, pro kterou si vyčlenili asi další čtyři týdny.

Když už to budeme tvořit, budeme se věnovat všem skutkům i do minula. Máme už teď vytipovanou skoro dvacítku, až je dáme dohromady, zahájíme diskuse s ústavními právníky, které skutky jsou nejrelevantnější pro žalobu. Osobně se domnívám, že skutků bude vyjmenováno a právně odargumentováno vícero, tipuji kolem pěti až deseti, odhadoval Láska.

„Další nenávistný pokus o zviditelnění se v médiích. O nic jiného nejde,“ reagoval na twitteru prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Někteří senátoři se podle něj snaží rozdělovat společnost. „Je zcela zřejmé, že celý krok bude veden proti názorům prezidenta republiky. To znamená, pánům senátorům se nelíbí názory prezidenta republiky a ty se pokoušejí, když to řeknu trochu s nadsázkou, kriminalizovat, což v demokratické společnosti nemá místo,“ dodal pak Ovčáček pro Českou televizi.

Chci podat ústavní žalobu na prezidenta. Nebudu jen sedět s rukama v klíně, tvrdí senátor Goláň

Číst článek

Žalobou pro hrubé porušení ústavy pohrozili senátoři Zemanovi už předloni, a to kvůli jeho váhání s odvoláním Andreje Babiše z funkce ministra financí v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo.

K přijetí návrhu žaloby na prezidenta je třeba souhlas třípětinové většiny senátorů přítomných na dané schůzi, což je 49 v případě účasti všech 81 členů horní komory. V Klubu pro liberální demokracii – Senátor 21 je šest senátorů z jednaosmdesátičlenné horní komory.

Podání žaloby by pak musely schválit ještě nejméně tři pětiny všech poslanců, tedy minimálně 120 členů dolní komory. Žalobu by projednával Ústavní soud.

K ústavní žalobě na hlavu státu Senát přistoupil jednou, a to především kvůli rozsáhlé amnestii, kterou vyhlásil bývalý prezident Václav Klaus před odchodem z funkce v roce 2013.

Ústavní soud o ní nerozhodl s odůvodněním, že Klausův prezidentský mandát krátce po podání žaloby uplynul. Pokud by soud žalobě vyhověl, trestem by pro žalovaného mohla být ztráta prezidentského úřadu.

Ústava o žalobě na prezidenta - hlava třetí, článek 65

  • (1) Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt.
  • (2) Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku; velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt.
  • (3) K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. K přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců; nevysloví-li Poslanecká sněmovna souhlas do tří měsíců ode dne, kdy o něj Senát požádal, platí, že souhlas nebyl dán.

Mynářovy schůzky se soudci

Vztah Hradu k justici se začal veřejně probírat v uplynulých týdnech, kdy týdeník Respekt napsal, že kancléř Vratislav Mynář opakovaně kontaktoval soudce ve věcech, které se týkají Hradu a prezidenta.

Soudce Baxa: Zeman naznačoval, že bych mohl být šéfem Ústavního soudu, připomínalo to výměnný obchod

Číst článek

Mynář kontakty později potvrdil, nevidí na nich nic špatného. Zeman poté uvedl, že Mynář jednal se soudci z jeho pověření.

Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa pro Deník N uvedl, že mu Hrad dával opakovaně najevo, jak má jeho soud rozhodnout v některých kauzách, údajně mu prezident naznačoval, že by ho výměnou mohl jmenovat do čela Ústavního soudu.

Mynářovy schůzky s justicí

  • Vojtěch Šimíček, Ústavní soud, 2015 a 2017: Kancléř Vratislav Mynář se několikrát sešel také s ústavním soudcem Vojtěchem Šimíčkem. Mynář podle Šimíčka nejdříve lobboval proti služebnímu zákonu, se kterým prezident Miloš Zeman dlouhodobě nesouhlasil. „Na první schůzce naznačil, jaké rozhodnutí by se panu prezidentovi ve věci služebního zákona líbilo,“ popsal Respektu Šimíček. Podruhé ho Mynář kontaktoval kvůli aféře kolem Lesní správy Lány.
  • Josef Baxa, Nejvyšší správní soud, 2016: V březnu 2016 napsal kancléř Vratislav Mynář i tehdejšímu šéfovi Nejvyššího správního soudu Josefu Baxovi. Poslal mu dopis, ve kterém chtěl vyjádření ve věci Plzeňské teplárenské a spalovny v Chotíkově. Baxa to podle svých slov odmítl. Pro Deník N dále řekl, že mu prezident Miloš Zeman při osobních setkání dával jasně najevo, jak má v některých případech rozhodnout. „A když jsem oponoval, že soudci jsou nezávislí a tak dále, odbyl to opakovaně tím, že řekl: Ale vy jste šéf, vy to máte zařídit.“
  • Robert Pelikán, ministerstvo spravedlnosti, 2018: Hradní kancléř loni lobboval i kvůli případu údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina, a to u bývalého ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (za ANO), jak upozornil Radiožurnál. „Hradní kancléř mě navštívil,“ potvrdil tehdy Pelikán. Už předtím proběhly dvě schůzky přímo s prezidentem Milošem Zemanem. „Žádal, abych nevydal ruského občana do USA, ale do Ruska,“ řekl exministr.
  • Michal Mazanec, Nejvyšší správní soud, 2018: Nástupce Josefa Baxy v čele soudu na Hrad nejdříve pozval prezident Miloš Zeman. Poté, co odmítl jeho návrh na nového místopředsedu, pozval si ho znovu kancléř Vratislav Mynář. Schůzky se zúčastnil také prezidentův poradce Martin Nejedlý. „Bavili jsme se o otázkách právních. Pan Nejedlý u toho byl, celou dobu mlčel a usmíval se. Tématem bylo i to, jak je to se jmenováním místopředsedů,“ řekl Respektu.
  • Jan Filip, Ústavní soud, 2019: Kancléř Vratislav Mynář se měl sejít také s ústavním soudcem Janem Filipem – ve čtvrtek o údajně plánovaném setkání mluvil v televizi Barrandov prezident Miloš Zeman. Filip, který je zpravodajem v řízení o prezidentově návrhu na zrušení části zákona o střetu zájmů, takzvaného lex Babiš, ale v reakci řekl, že o ničem neví.
  • Pavel Zeman, Nejvyšší státní zastupitelství: Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v reakci na Baxovo tvrzení řekl, že sám byl v minulosti také pozván na „jakousi schůzku s panem prezidentem“, zdvořile ji ale odmítl neveřejným dopisem.

ako, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme