VIDEO: Nikdy jsem nepřistoupil na jediné ultimátum, řekl prezident Zeman k výměně ministra kultury

Nikdy jsem neakceptoval jediné ultimátum, nejsem automat na podpisy. Tak prezident Miloš Zeman komentoval ve čtvrtek na závěr návštěvy Kraje Vysočina dění kolem výměny na ministerstvu kultury. Kvůli odvolání ministra Antonína Staňka a jmenování Michala Šmardy (oba z ČSSD) pak vpodvečer jednal s předsedou sociální demokracie Janem Hamáčkem. Ten později prohlásil, že Česko je na hraně ústavní krize.

Aktualizováno Jihlava (Aktualizováno: 20:50 27. 6. 2019) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Za 30 let, co jsem v politice, jsem neakceptoval jediné ultimátum, jediné vydírání. A vždy jsem je považoval za drzost,“ prohlásil prezident Miloš Zeman na závěr své návštěvy Kraje Vysočina. „Nejsem automat na podpisy,“ zdůraznil.

Česko je na hraně ústavní krize, řekl Hamáček. O výměně ministra kultury bude jednat s Babišem

Číst článek

Zároveň upozornil, že Ústava nestanoví lhůtu, kdy má prezident reagovat na návrh výměny dvou ministrů. Tato lhůta dosud běží a já jsem se dosud nevyjádřil,“ řekl prezident.

Ohledně čtvrtečního jednání se šéfem ČSSD a ministrem vnitra Janem Hamáčkem pak dodal: „Přijmu ho a řeknu mu to, co jsem řekl teď vám.“

Zeman s Hamáčkem jednali po 17. hodině zhruba sedmdesát minut. „Pan Hamáček o setkání požádal, já jsem mu navrhl setkání v polovině července, s panem Staňkem, kde bych se zasadil o roli mírotvorce, abych oba usmířil,“ uvedl ještě před chůzkou prezident.

Ani jeden po ní s novináři nemluvil. Hamáček následně odjel z Vysočiny na jednání vedení sociální demokracie v Poslanecké sněmovně. Později prohlásil, že Česko je na hraně ústavní krize. A dodal, že o situaci bude v pátek jednat s premiérem a šéfen ANO Andrejem Babišem.

Kompetenční žaloba?

Hamáček už ve středu zdůraznil, že situaci ohledně odvolání ministra kultury Antonína Staňka a jmenování Michala Šmardy chce mít vyřešenou do neděle. 

Němcová: Babiš žalobu na prezidenta nikdy nepodá. Hamáček hodil zpátečku, jinak by ho premiér obětoval

Číst článek

„Jasně jsem řekl, že termínem ze strany sociální demokracie je 30. 6. Takže bych chtěl mít tu situaci vyřešenou do 30. 6.,“ sdělil ve čtvrtek Hamáček s tím, že Zeman kategoricky nevyloučil jmenování Michala Šmardy ministrem kultury, jak navrhuje ČSSD.

Pokud se tak nestane, svolá ČSSD mimořádné jednání předsednictva, které rozhodne o dalším postupu, dodal ve středu šéf strany.

Jednou z možností, jak spor o ministra kultury vyřešit, by mohla být kompetenční žaloba. Podat ji ale může jen premiér Andrej Babiš. A Zeman k této variantě uvedl: „To se zeptejte premiéra Babiše, protože on jediný je kompetentní podat tuto žalobu.“

Premiér Babiš už uvedl, že pro kompetenční žalobu nevidí v tomto případě důvod. O celé situaci chce prý jednat, s Hamáčkem se má sejít v pátek.

„Chci to řešit jednáním. Nevidím důvod podávat žalobu. Je potřeba řešit věci diskusí a výměnou názorů, určitě ne takovým způsobem. Zítra se poradím s panem předsedou Hamáčkem. Uvidíme, jak dopadl,“ řekl premiér Andrej Babiš České televizi.

Prezidentovo jednání se Šmardou

A prezident také poprvé popsal, jak probíhala středeční jednání s kandidátem na ministra kultury Michalem Šmardou.

„Řekl jsem panu Šmardovi, že má dvě volby. Buď se stát ministrem kultury a tedy pomoci sám sobě. Nebo, jak bylo původně určeno vedením sociální demokracie, stát se hlavním volebním manažerem sociální demokracie pro krajské volby. A v tomto případě pomoci sociální demokracii,“ přiblížil Zeman.

Zeman: Po odchodu ČSSD z vlády by vznikla nová většina, už ale bez sociální demokracie

Číst článek

„Každý sociální demokrat musí volit mezi pomocí sobě a pomocí své straně,“ doplnil prezident.

A Šmarda jednání s prezidentem pro Českou televizi komentoval takto: „Mám z jeho slov pocit, že nemá žádný problém s tím, jestli já bych se stal ministrem kultury, ale že má velký problém s tím, aby v současné době odvolával pana ministra Staňka.“

„Jsem přesvědčen o tom, že jestliže má sociální demokracie úspěšně plnit svoji vládní roli, tak je nezbytné, aby to byl předseda sociální demokracie, kdo rozhoduje o tom, kdo sociální demokracie reprezentuje ve vládě,“ dodal.

Zeman se také vyjádřil ke středečnímu jednání o nedůvěře vládě, které trvalo více než 17 hodin. Poslanci pak hlasovali až kolem čtvrté hodiny ranní.

„Hodiny a hodiny, které byly věnovány předem jasné věci a ztrátě čau, který mohl být věnován zákonům, znamená, že sněmovna nedostála své funkci,“ zhodnotil Zeman.

Spor o ministra kultury

Prezident by měl podle více než třetiny lidí s výměnou ministra kultury počkat na vyjasnění situace

Číst článek

Ministr kultury Antonín Staněk předal premiéru Andreji Babišovi 20. května svou demisi. Prezident Miloš Zeman ji ale odmítl a předsedovi vlády doporučil, aby s koncem Staňka počkal na prověřování jím podaných trestních oznámení.

Premiér Babiš pak 31. května oficiálně odeslal návrh na výměnu ministra kultury na Hrad. ČSSD už také na ministra kultury navrhla ze svých řad Michala Šmardu. Zeman ale dál s výměnou na postu ministra kultury otálí.

Ústava opravdu nestanoví žádnou lhůtu, kdy by měl prezident na návrh premiéra odvolat ministra z vlády. Ústavní právníci Jan Kysela a Jan Wintr před časem uvedli, že prezident by měl podle výkladu Ústavy odvolat ministra na návrh předsedy vlády bez zbytečného odkladu.

Kompetenční spor premiéra s prezidentem řešil Ústavní soud už před 17 lety. Jeho aktérem byl také Zeman, tehdy na opačném postu předsedy vlády. Odmítl tehdy podepsat jmenování Zdeňka Tůmy generálním guvernérem České národní banky.

Ústavní soud dal tehdy za pravdu prezidentovi Václavu Havlovi, který i přes Zemanův nesouhlas uvedl Tůmu do funkce. K rozhodnutí ústavní soudci potřebovali dva měsíce.

Oddalování odchodu ministrů

Česko již v minulosti zažilo oddalování odchodu šéfů resortů. Třeba když někdejší premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD navrhl odvolat z vlády tehdejšího ministra financí a šéfa ANO Andreje Babiše.

Stalo se tak předloni během vládní krize poté, co Sobotka oznámil demisi celého kabinetu, kterou ale nakonec oficiálně nepodal. A místo ní navrhl prezidentovi Zemanovi právě odvolání Babiše, a to mimo jiné kvůli kauze kolem korunových dluhopisů Agrofertu.

Pražskému hradu nejprve v návrhu vadilo konkrétní datum odvolání. Následně prezident argumentoval tím, že odvolání Babiše je v rozporu s tehdejší koaliční smlouvou.

Co říká Ústava?

Článek 68

  • (2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.

Článek 73

  • (1) Předseda vlády podává demisi do rukou prezidenta republiky. Ostatní členové vlády podávají demisi do rukou prezidenta republiky prostřednictvím předsedy vlády.

Článek 74

  • Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády.

Ústavní právníci ale upozornili, že Ústava je nad touto smlouvou. A Sobotka pak dokonce avizoval, že pokud Zeman Babiše neodvolá, poradí se o dalším postupu s ústavními experty.

Zeman nakonec Babiše odvolal až po 19 dnech od Sobotkova návrhu. Novým ministrem financí se pak stal Ivan Pilný z ANO.

A celá vládní krize, kterou provázely ostré slovní výpady, skončila po víc než třech týdnech.

Ústavní právník Jan Wintr pak také připomněl například situaci z roku 1997, kdy prezident Václav Havel přesvědčil ministra vnitra Jana Rumla (tehdy ODS), aby pokračoval ve funkci, když se kandidatury nečekaně vzdal Petr Nečas (ODS). Ruml poté oznámil, že odejde poté, co bude na jeho funkci navržen jiný kandidát.

ako, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme