Miloš Zeman promluvil k senátorům. Navrhl změnu volebního zákona
Prezident Miloš Zeman se poprvé ve své nové funkci setkal se senátory. Do Valdštejnského paláce přijel těsně před jedenáctou hodinou. Přivítal ho předseda horní komory Milan Štěch. V půl dvanácté Zeman přednesl projev k senátorům, pak se odebral na soukromý oběd s desítkou těch, kteří ho svými podpisy podpořili v přímé prezidentské volbě.
Prezident dostal slovo ihned poté, co se dostavil do jednací síně. Po jeho vystoupení ale nenásledovala žádná debata, která jinak bývá zvykem.
Zeman avizoval, že chce navázat na svůj inaugurační projev, ve kterém se zavázal k uklidnění české politické scény. To je podle něj úkol, který nezvládne jakýkoli jedinec sám bez pomoci ostatních, a proto žádá o pomoc právě i senátory.
Volební systém by se měl podle Miloše Zemana změnit. Je přesvědčen, že většímu zapojení lidí do politického dění by prospělo, kdyby se snížilo procento potřebné pro vstup do sněmovny z pěti na tři. Varoval ale před úplným zrušením tohoto limitu.
„A to z toho prostého důvodu, že do Poslanecké sněmovny by pak byli vybíráni pouze občané z velkých měst a zastoupení menších a středních obcí by kleslo na nulu. Vždycky je dobré nějaké návrhy, než je předložíme, trošku domyslet, pokud máme čím,“ řekl.
Senátoři ocenili Zemanovu návštěvu horní komory i návrhy na změnu volebního systému
Číst článek
Více volebních krajů a panašování
Také by se měl zvýšit počet volebních krajů. Lidé by tak kandidáty opravdu znali a ti by zase mohli projet celý volební kraj. Voliči by tak opravdu věděli, koho volí.
"Domnívám se, že zvýšení počtu volebních krajů by jednak snížilo počet kandidátů, jednak umožnilo těmto kandidátům, aby svůj volební kraj objeli a seznámili voliče se svým programem. A že by to tedy zvýšilo participaci veřejnosti na věcech veřejných," řekl prezident.
"Zvýšení počtu volebních krajů je významná věc. Politické strany to ale nebudou chtít, protože by to zmenšilo jejich možnost zasáhnout do pořadí na kandidátkách a protlačit své lidi, zasloužilé straníky,“ soudí komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.
Zeman by chtěl také do českého volebního systému zavést takzvané panašování, tedy že by si lidé mohli ve volbách vybírat poslance napříč kandidátkami a nebyli by svázáni svěrací kazajkou jediné strany. Panašování už se běžně používá v komunálních volbách, kde si voliči mohou „namíchat“ obecní zastupitelstvo bez ohledu na politickou příslušnost.
"Já se domnívám, že ona možnost výběru napříč kandidátkami dává nejenom větší svobodu voličům, kteří nejsou sevření do svěrací kazajky jedné, ať už jakékoli politické strany, ale vytváří velmi nepříjemný tlak na všechny politické strany, aby do čela svých kandidátek dávaly skutečné osobnosti,“ prohlásil Zeman.
Komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman však upozorňuje, že panašování by zřejmě velmi komplikovalo vytváření vlád a fungování vlády, docházelo by ke konfliktům nejenom napříč stranami, ale patrně i uvnitř stran, protože někteří poslanci by se cítili silnější.
Prezident rovněž prohlásil, že nechce zbytečně vetovat žádné zákony. Je to podle něj výraz alibismu a zoufalství. "A veto je také důkaz toho, že prezident republiky se nesnažil s oběma komorami před svým vetem řádně diskutovat, přednášet své argumenty a případně být přesvědčen argumenty těchto komor, protože každý z nás má právo na změnu svého názoru,“ uvedl Zeman.
Na Ústavní soud v projevu nedošlo
Poděkoval však Senátu za to, že téměř jednomyslně zamítl návrh na změnu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Tento zákon by totiž prý určitě vetoval, už kvůli tomu, že pravidla se nemají měnit během hry.
A pokud strana neprojde peklem voleb, neměla by své postavení vylepšovat na úkor stran, které volbami prošly. Tím narážel na stranu LIDEM, která chtěla změnou jednacího řádu docílit toho, aby měla ve sněmovně svůj poslanecký klub.
Zemanův projev shrnula redaktorka Lucie Husárová, své postřehy přidal komentátor ČRo Petr Hartman
Zeman rovněž zopakoval, že podepíše evropský stabilizační pakt. Naopak se oproti předpokladům ve svém projevu nijak nezmínil o kandidátech na ústavní soudce.
"Vyzval politiky, aby se nejprve věnovali problémům, které je spíše spojují, než rozdělují. Nejmenoval konkrétní věci, ale pouze zopakoval, co hodlá učinit. Očekával bych, že pojmenuje některé věci, které trápí Českou republiku, na kterých by se politici měli co nejrychleji shodnout. A to v tom projevu nezaznělo,“ konstatuje Petr Hartman.
