Prezident: Kdo chce bojovat za pravdu, musí pro ni žít. Palachův čin ale přispěl k pádu komunismu

Kdo chce bojovat za svou pravdu, musí pro ni žít, smrtí ničeho nedosáhne. V souvislosti s 50. výročím upálení Jana Palacha to v neděli v rozhovoru na serveru Blesk.cz řekl prezident Miloš Zeman. Palachův čin ale podle něj přesto měl efekt, protože pomohl v roce 1989 ke svržení komunistického režimu. V současnosti mají podle Zemana lidé nespokojenost s režimem vyjádřit hlasováním ve volbách.

Praha (Aktualizováno: 13:15 20. 1. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Palach se upálil v lednu 1969 na protest proti sovětské okupaci

„Když chce někdo bojovat za svoji pravdu, tak pro ni musí žít. Když se zabije, tak jeho život ztratil smysl a zpravidla nevyvolá ty pozitivní efekty, které se očekávaly,“ řekl Zeman.

Prezident Si Ťin-pching musí Zemanem pohrdat, Česko je ale pro Čínu užitečné, myslí si sinoložka

Číst článek

Podle něj je ale Palachův čin výjimečný, protože demonstrace pří příležitosti 20. výročí jeho smrti vedly k pádu komunistického režimu v Československu.

Svobodné volby

Prezident také podotkl, že v době začínající normalizace Palachova smrt lidi z letargie nevytrhla, jak si sám student představoval.

„Přál bych si, aby Jan Palach žil. Myslím si, že mohl udělat, vzhledem k tomu, jaký byl, mnoho a mnoho užitečného,“ řekl.

V současnosti by podobný typ protestu, jaký zvolil Palach, Zeman nepovažoval za vhodný „Za komunistů svobodné volby nebyly, teď jsou. Pokud se vám něco nelíbí, jděte k volbám.“

Nechtěl se ani vyjadřovat k pokusu o upálení, který se stal na pražském Václavském náměstí tento týden. Řekl, že nemá k věci dost informací.

Předseda Nejvyššího správního soudu Mazanec: Na Hradě jsem byl třikrát, ovlivňování Mynářem odmítám

Číst článek

Prezident Zeman se letos osobně nezúčastnil pietních akcí u příležitosti výročí Palachovy smrti, poslal věnce na Olšanské hřbitovy a k Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

V rozhovoru to zdůvodnil tím, že se nechtěl setkat se svými odpůrci. „Můj postoj je výrazem pohrdání, dokonce hlubokého pohrdání (odpůrci),“ řekl. Palachovi prý vyjádřil dostatečnou úctu zasláním věnců.

Oznámil také, že nevyhoví žádostem o udělení státního vyznamenání Plockovi, stejně jako jim nevyhověl v minulosti. Plocek se po vzoru Palacha upálil v dubnu 1969.

„Mohu pouze poznamenat, že v případě pana Plocka, na rozdíl od Jana Palacha, Jana Zajíce i dalších, lze s úspěchem pochybovat o jeho motivaci,“ řekl s poukazem na historické posudky, které si nechal zpracovat.

‚Utrpení není zásluha‘

Zeman v neděli také řekl, že ani v budoucnu nehodlá vyznamenat přeživšího vězně z koncentračního tábora v Osvětimi Jiřího Bradyho, který minulý týden zemřel. Brady byl navržen na státní vyznamenání v letech 2014 a 2016, Zeman tehdy návrhu nevyhověl.

Zemřel Jiří Brady. Prošel Osvětimí, svým příběhem inspiroval děti po celém světě

Číst článek

Bývalý ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) a Bradyho synovec v roce 2016 řekl, že Zeman zrušil rozhodnutí o vyznamenání poté, co se on sešel s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou.

Zeman v neděli prohlásil, že Bradyho nevyznamenal proto, že by musel podobně vyznamenat všechny ostatní přeživší z Osvětimi, kterých jsou stovky.

Připomněl, že v roce 2017 udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka Petru Beckovi, který přežil Osvětim, utekl a zapojil se do bojů druhé světové války v řadách Rudé armády. „To, že jdete bojovat za svoji vlast, za to dostáváte medaili za zásluhy. Utrpení není zásluha,“ řekl.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme