Daňový balíček platí i bez Zemanova podpisu. Senátoři neuspěli s návrhem na zrušení u Ústavního soudu
Daňový balíček, který nepodepsal prezident Miloš Zeman, zůstává v platnosti. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů na jeho zrušení. Kvůli chybějícímu Zemanovu podpisu existovaly pochybnosti o ústavnosti přijetí a vyhlášení zákona. Daňový balíček kromě dalších změn například zrušil superhrubou mzdu. Podle soudu Zeman nepostupoval v souladu s Ústavou, ale platnost zákona to neovlivnilo.
Prezident je povinen zákon buď podepsat, anebo jej vetovat, zdůraznil ÚS. U daňového balíčku, kdy podpis nepřipojil a postoupil zákon k vyhlášení, neudělal ani jedno z toho. Nepostupoval tedy v souladu s Ústavou. Podobné situace ale už v minulosti nastaly za prezidentství Václava Havla i Václava Klause.
Prezident v dopise Vondráčkovi potvrdil, že daňový balíček nevetoval. Do sněmovny ho poslal bez podpisu
Číst článek
„Ústavní soud respektuje, že prezidenti toto občas dělají, ovšem v souladu s Ústavou to není. Ústavní povinnost prezidenta podepsat zákon tady je ve dvou ustanoveních Ústavy,“ řekl soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk.
Pokud ale zákon není výslovně a jasně vetován, platí i bez podpisu prezidenta. Samotné nepřipojení podpisu nedosahuje podle ÚS takové intenzity, aby mělo vliv na řádné ukončení legislativního procesu.
Zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů loni na Silvestra a v účinnost vstoupil následující den. Návrh na zrušení podala v lednu skupina senátorů, za kterou jednali David Smoljak s advokátem a europoslancem Stanislavem Polčákem (oba STAN). Oba jsou po úterním vyhlášení nálezu v zásadě spokojení. Soud podle nich sice daňový balíček nezrušil, ale jasně pojmenoval povinnosti prezidenta plynoucí z Ústavy.
„Bylo jasně potvrzeno, že se prezident musí vždy rozhodnout, buď vetuje, nebo podepisuje, protože Ústava tak výslovně stanoví,“ řekl Polčák.
Senátoři poukazovali na to, že prezident zákon nepodepsal a vrátil sněmovně, čímž jej podle nich omylem vetoval. Zeman v přípisu předsedovi sněmovny z 28. prosince 2020 výslovně uvedl, že se rozhodl svůj podpis nepřipojit a že zákon vrací „k dalšímu opatření“, což podle Hradu neznamenalo, že jej vetuje, ale že předpokládá jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů.
