Prezident je povinen zákon buď podepsat, anebo jej vetovat, zdůraznil ÚS. U daňového balíčku, kdy podpis nepřipojil a postoupil zákon k vyhlášení, neudělal ani jedno z toho. Nepostupoval tedy v souladu s Ústavou. Podobné situace ale už v minulosti nastaly za prezidentství Václava Havla i Václava Klause.

„Ústavní soud respektuje, že prezidenti toto občas dělají, ovšem v souladu s Ústavou to není. Ústavní povinnost prezidenta podepsat zákon tady je ve dvou ustanoveních Ústavy,“ řekl soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk.

Pokud ale zákon není výslovně a jasně vetován, platí i bez podpisu prezidenta. Samotné nepřipojení podpisu nedosahuje podle ÚS takové intenzity, aby mělo vliv na řádné ukončení legislativního procesu.

Zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů loni na Silvestra a v účinnost vstoupil následující den. Návrh na zrušení podala v lednu skupina senátorů, za kterou jednali David Smoljak s advokátem a europoslancem Stanislavem Polčákem (oba STAN). Oba jsou po úterním vyhlášení nálezu v zásadě spokojení. Soud podle nich sice daňový balíček nezrušil, ale jasně pojmenoval povinnosti prezidenta plynoucí z Ústavy.

„Bylo jasně potvrzeno, že se prezident musí vždy rozhodnout, buď vetuje, nebo podepisuje, protože Ústava tak výslovně stanoví,“ řekl Polčák.

Senátoři poukazovali na to, že prezident zákon nepodepsal a vrátil sněmovně, čímž jej podle nich omylem vetoval. Zeman v přípisu předsedovi sněmovny z 28. prosince 2020 výslovně uvedl, že se rozhodl svůj podpis nepřipojit a že zákon vrací „k dalšímu opatření“, což podle Hradu neznamenalo, že jej vetuje, ale že předpokládá jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít