Prezident Miloš Zeman | Michaela Danelová / iROZHLAS

‚Pozvolnější období‘ Miloše Zemana. Po znovuzvolení omezil cesty, rozdává ale víc medailí

Lány / Vysočina | Martin Štorkán a Karolína Schubertová |

Čtěte celý článek

Od inaugurace Miloše Zemana uběhlo 915 dnů, již druhé funkční období prezidenta je tedy přesně v polovině. Jaká je bilance? Z dat, která shromáždil server iROZHLAS, například vyplývá, že současná hlava státu výrazně omezila návštěvy krajů, a to již před koronavirovou pandemií. Prezident také od svého druhého zvolení nevetoval dosud žádný zákon a neabsolvuje už tolik cest do zahraničí. „Druhé funkční období má být pozvolnější,“ okomentoval aktivitu Miloše Zemana jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Lány / Vysočina

V první polovině prvního mandátu 16, ve druhém funkčním období zatím pouze pět. Taková je bilance krajských návštěv prezidenta Miloše Zemana. Celkově Zeman v rámci prvního mandátu absolvoval 57 cest po krajích. Kromě Prahy navštívil každý minimálně čtyřikrát.

VIDEO: Vystrčilova cesta byla klukovská provokace, čínský ministr Wang to trochu přehnal, řekl Zeman

Číst článek

Před svým znovuzvolením přitom slíbil, že bude v jízdách pokračovat. „Nejhorší chybou, kterou politik může dopustit, je izolování se od občanů. Setkávání s občany mi dělá radost, podle velkého počtu to dělá radost i občanům a nevím, proč bych se toho měl vzdát kvůli nějakému Outlému,“ reagoval pro Radiožurnál Zeman na kritiku od člena Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran Jana Outlého. Ten uvedl, že by se náklady za prezidentovy cesty měly počítat do předvolebního limitu, protože se jedná o kampaň.

Během druhého mandátu však Zeman výrazně zpomalil, naposledy byl loni v červnu na Vysočině. Právě omezením výjezdů dal podle politologa a experta na politický marketing Miloše Gregora svým kritikům za pravdu.

„Nedovedu si představit jiné logické vysvětlení než to, že při prvním období vedl kampaň. V Česku má stále dost příznivců, kteří by ho rádi přivítali,“ tvrdí Gregor.

S tím souhlasí i politolog Petr Just z Metropolitní univerzity Praha. Omezení Zemanových spanilých jízd má podle něj dva důvody. „Hlavní politický důvod je, že pan prezident už nepotřebuje žádat voliče o podporu. Žádné další volby před ním nejsou a tady se ukazuje, že výjezdy do krajů v prvním funkčním období plnily na jednu stranu i ten účel, že si pan prezident udržoval pravidelný kontakt s občany i kvůli volbám pro druhé prezidentské období,“ vysvětluje politolog.

Druhý důvod podle Justa souvisí s fyzickou a zdravotní kondicí, ve které se Miloš Zeman nachází. „Výjezdy už možná omezuje i z důvodu fyzické náročnosti. Vlastně už u předchozích výjezdů se říkalo, že tam bylo hodně omezení, například kolik schodů má být v budovách,“ připomíná Just.

Volební plakát s fotografií Miloše Zemana v Praze.

Volební plakát s fotografií Miloše Zemana v Praze z ledna 2018 | Autor: Michaela Danelová, Zdroj: iROZHLAS.cz

Má být pozvolnější?

Na vysvětlení se server iROZHLAS.cz zeptal hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka. „Druhé funkční období má být pozvolnější,“ reagoval stroze.

Návštěvy krajů naplánované na letošek ovlivnila epidemie koronaviru. V září měl prezident navštívit Jihomoravský kraj, cestu ale narušila fraktura, kterou si způsobil při pádu. Další výjezd je tak odložen na neurčito. „Nevím,“ odpověděl Ovčáček na dotaz, kdy by se mohl uskutečnit.

Není jisté ani to, zda prezident stihne objet všechny kraje do konce mandátu. „Možná ano, možná ne,“ napsal redakci Ovčáček.

Prezident Miloš Zeman a polský prezident Andrzej Duda

Prezident Miloš Zeman a polský prezident Andrzej Duda na jaře 2018 | Autor: Viktor Daněk, Zdroj: iROZHLAS.cz

Naposledy v Británii

Zahraničních návštěv prezident během první poloviny prvního mandátu absolvoval 41, po znovuzvolení jich ale bylo jen sedmnáct. První z nich vedla – stejně jako po první inauguraci – na Slovensko. Naposledy prezident vyrazil do zahraničí v prosinci na summit Severoatlantické aliance v Londýně

Politolog Gregor má za to, že Zeman v poslední době proměnil složení zemí, do kterých vyjíždí. Na začátku prvního funkčního období podle něj prezident jezdil více do států, ke kterým politicky vzhlížíme.

„Teď se jeho pozornost ubírá spíše k zemím, které zpravodajské služby považují za riziko a ohrožení pro českou demokracii. Kvůli diplomatickému protokolu i zdravotnímu a fyzickému stavu v poslední době absolvuje spíše kratší cesty,“ míní politolog.

I plány zahraničních cest narušil koronavirus. Zeman musel zrušit cestu do Itálie, která se měla uskutečnit v září. Oslavy 75. výročí konce druhé světové války v Moskvě i návštěva čínského summitu 17+1 se přesunuly na podzim.

Veto zákonů – 7:0

Během prvního funkčního období vetoval prezident Miloš Zeman sedm zákonů: jedno veto připadlo vládě Petra Nečase, šest jich hlava státu „uštědřila“ vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Přehlasování Zemanova veta se poslancům nepovedlo pouze jednou – u novely zákona o odpadech, která měla umožnit až do konce roku 2014 používat poplatky na likvidaci autovraků pro zateplování budov v rámci programu Zelená úsporám.

Původní verze novely kvůli chybě při zpracování ve sněmovně obsahovala úlevu pro provozovatele solárních elektráren, kterou ale poslanci neschválili. Tehdejší ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) se proto spor rozhodl řešit předložením nové verze, původní spornou novelu vetoval prezident Miloš Zeman a sněmovna jeho rozhodnutí akceptovala.

Velkou pozornost přilákalo Zemanovo veto zákona o střetu zájmů v roce 2016. Kvůli němu vložil současný premiér a tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO) majetek do svěřenských fondů. Novela je podle prezidenta v rozporu s českým ústavním pořádkem i mezinárodními smlouvami, zasahuje do svobody jednotlivce a jeho základních práv.

Sněmovna však hned v lednu i díky opozičním hlasům veto přehlasovala. Zeman pak kvůli zákonu podával ještě stížnost k Ústavnímu soudu, ten jeho stížnost zamítl.

Ve druhém funkčním období Zeman zatím žádný zákon nevetoval. Politolog Just má za to, že se v předložených zákonech odráží samotné složení sněmovny.

„Tady bych se odrazil od toho, jaký vztah má prezident k dané většině. Je důležité se dívat na to, jak aktuální většina ve sněmovně koresponduje s prezidentovým politicko-ideologickým smýšlením,“ míní Just.

„Je vidět, že aktuální většina, která se opírá i o KSČM, je panu prezidentovi asi bližší, je tam více přesahu nebo průniku politických agend,“ pokračuje politolog.

Udělené prezidentské milosti – 9:5

Před první prezidentskou volbou prezident Miloš Zeman slíbil, že nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů. To pak připomněl i při svém prvním vánočním poselství v roce 2013.

„Dal jsem vám pět základních slibů. Ten první byl, že nebudu vyhlašovat amnestii a že nebudu udělovat milosti s výjimkou případů nevyléčitelně nemocných, kteří se nedopustili závažného trestného činu,“ říkal Zeman.

O dva roky později dal však prezident milost i Jiřímu Kajínkovi, kterého soud pravomocně odsoudil na doživotí za dvojitou nájemnou vraždu.

„Právě omilostnění Kajínka je zrovna dost významná výjimka mezi jinak humanitárními důvody. Byl to mediálně i politicky dost sledovaný případ. Naprostá většina milostí nemá tak výbušnou povahu,“ říká Just.

Jinak ale Zeman uděloval milosti převážně z humanitárních důvodů. Během druhého funkčního období jich zatím rozdal pět – třem mužům se závažným onemocněním, jednomu hendikepovanému a muži, který zachránil život dalšímu člověku.

Počet vyznamenaných roste

Během druhého funkčního období vzrostl počet vyznamenání, která Zeman udělil při příležitosti oslav 28. října. Loni prezident vyznamenal 42 osobností. Řádem Bílého lva vyznamenal osm osobností včetně svého předchůdce Václava Klause.

Nejvyšší státní vyznamenání pro Kuberu? Vdova po šéfovi Senátu ho odmítá od Zemana převzít

Číst článek

Při své první oslavě výročí vzniku československého státu přitom udělil vyznamenání 29 lidem, to bylo o sedm víc, než kolik osobností ocenil Klaus o rok dříve. První český prezident Václav Havel například v roce 2002 vyznamenal 77 lidí, o čtyři roky dříve ocenil dokonce 89 osobností.

Přibývá přitom i vyznamenání, která putují do rukou sympatizantů či přímých podporovatelů prezidenta Zemana. Server iROZHLAS.cz spočítal, že Miloš Zeman od roku 2013, kdy se ujal úřadu, při příležitosti státního svátku 28. října vyznamenal celkem 221 českých i zahraničních osobností. Hned v 80 případech, tedy ve 36 procentech, šlo o jeho sympatizanty nebo přímé podporovatele.

Právě u složení vyznamenaných osobností je možné podle Gregora sledovat zajímavý trend.

„Šikovně vytváří mix lidí, které vyznamená. Na jednu stranu vyznamená lidi, kteří si to i podle většinové společnosti nepochybně zaslouží – válečné veterány nebo vědce. Je tam i řada jeho příznivců. Ti dostávají ocenění a není možné najít pro jejich vyznamenání jiné vysvětlení než ten, že jsou hlasitými podporovateli prezidenta,“ popisuje Gregor.

Martin Štorkán a Karolína Schubertová

Související témata: Miloš Zeman, prezident ČR, prezidentská milost, státní vyznamenání, data, Datová žurnalistika