Ústavní soud vyhověl stížnosti ministerstva financí. Zeman se měl Šarapatkovi omluvit sám
Za výrok prezidenta Miloše Zemana o bývalém poradci Zdeňku Šarapatkovi se nemělo omlouvat ministerstvo financí, odpovědnost nese Zeman jako soukromá osoba. Výrok nesouvisel s výkonem prezidentské funkce. Vyplývá to z nálezu Ústavního soudu, který vyhověl stížnosti ministerstva a vrátil spor k Obvodnímu soudu pro Prahu 1.
Prezident v listopadu 2017 v televizi Barrandov řekl, že Šarapatku vyhodil pro neschopnost. Šarapatka ale odešel z Úřadu vlády v době, kdy byl Zeman premiérem, po dohodě.
Česká republika se za dehonestující výrok prezidenta omlouvá, napsalo ministerstvo Šarapatkovi
Číst článek
Za nepravdivá slova se na základě verdiktu, který zrušil Ústavní soud, omlouvalo ministerstvo financí, protože prezidenta nelze přímo zažalovat za výrok, který souvisí s výkonem jeho funkce. Podle verdiktu šlo o nesprávný úřední postup, za který nesl zodpovědnost stát zastupovaný ministerstvem financí.
„Soudím se o čest celé roky, žaloby na lež Zemana měníme s dr. Ostrým už potřetí podle různých právních názorů soudů a čas zatím běží. Teď jsme opět na začátku a roky soudů zase před námi. A Zeman bude už ... kdovíkde,“ uvedl Šarapatka na twitteru. Advokát Artur Ostrý jej zastupuje.
Ústavní soud se v nálezu soudce zpravodaje Josefa Fialy znovu nezabýval pravdivostí posuzovaného výroku, ale pouze tím, zda souvisel, anebo nesouvisel s prezidentskou funkcí. Pro hodnocení prezidentových výroků stanovil konkrétní kritéria. Vždy bude záležet na časovém kritériu, tedy zda výrok zazněl během funkčního období prezidenta, na kritériu fóra, tedy kde a za jakých okolností výrok zazněl, a na kritériu obsahu.
Sporný televizní pořad byl sice prezentován jako rozhovor s prezidentem, nicméně tvrzení o Šarapatkovi žádnou souvislost s hradní agendou nemělo, konstatoval soud.
„Posuzovaný výrok vyznívá tak, že Miloš Zeman popisuje svou aktivitu v době dávno v minulosti, tj. před svým ustavením do úřadu prezidenta, přičemž ani samotná tato aktivita nemá s výkonem prezidenta nic společného. Souvislost s činností prezidenta republiky tak dána není,“ stojí v nálezu čtvrtého senátu, kde kromě Fialy zasedají ještě Jan Filip a Pavel Šámal.
Radní Šarapatka porušuje zákon, tvrdí poslankyně ANO Kořanová. Moravce by podle ní měla ČT vyměnit
Číst článek
Odpovědnost prezidenta
Ministerstvo tak podle Ústavního soudu omluvou odčinilo újmu, za kterou ale neměl nést odpovědnost stát, ale Zeman jako soukromá osoba. Jde o právní názor, který bude pro obvodní soud závazný při novém projednání kauzy.
„Jsme přesvědčeni, že veřejný projev prezidenta republiky by neměl být z právního hlediska považován za nesprávný úřední postup podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem,“ řekl mluvčí ministerstva Michal Žurovec
Advokát Hradu Marek Nespala uvedl, že má jen základní informace o nálezu, prezident se řízení dosud vůbec neúčastnil. „S věcí se musíme nejdříve podrobně seznámit,“ napsal Nespala.
Dosud byl zásadním rozhodnutím české justice k výrokům prezidenta rozsudek Nejvyššího soudu z roku 2018 ve stále neuzavřené kauze tvrzení o novináři Ferdinandu Peroutkovi. Nejvyšší soud tehdy uvedl, že pokud prezident při výkonu své funkce někomu způsobí újmu, například svým výrokem zasáhne do osobnostních práv, lze žalovat stát a žádat náhradu.
Podle rozsudku Nejvyššího soudu patří k výkonu funkce prezidenta kromě výlučných kompetencí také aktivity na reprezentačním, protokolárním či ceremoniálním poli. „S ohledem na ústavní zakotvení postavení prezidenta republiky jako součásti moci výkonné je třeba i realizaci těchto jeho úloh posuzovat (s výjimkou alternativy případného excesu) jako výkon pravomocí státního orgánu, byť jeho činnost nemá zpravidla přímý vliv na subjektivní práva a právní povinnosti,“ stálo tehdy v rozhodnutí. Podle úterního nálezu Ústavního soudu byly výroky o Šarapatkovi právě takovým excesem či vybočením z výkonu funkce.
