Rozner už není poslanec a nemá imunitu. Čelí tak obžalobě kvůli výrokům o romském táboře v Letech
Státní zastupitelství obžalovalo bývalého poslance SPD Miloslava Roznera kvůli jeho výrokům o někdejším romském koncentračním táboře v Letech u Písku. Rozner ho před lety označil za „neexistující pseudokoncentrák“. Podání žaloby umožnilo to, že Rozner v loňských říjnových volbách neobhájil místo ve Sněmovně, a přišel tak o poslaneckou imunitu.
Rozner již dříve odmítl, že by svým vyjádřením chtěl zpochybnit utrpení lidí v době nacistické okupace. O podání obžaloby v pátek informovala Česká televize (ČT).
Imunita skončila. Exposlanci Volný s Roznerem čelí za své výroky obnoveným trestním stíháním
Číst článek
Podání obžaloby potvrdila obvodní státní zástupkyně pro Prahu 4 Blanka Valsamisová. „Obžaloba na Miloslava Roznera byla podána k Obvodnímu soudu pro Prahu 4,“ sdělila státní zástupkyně Valsamisová.
Výroku o „neexistujícím pseudokoncentráku“ se Rozner dopustil, když kritizoval rozhodnutí vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL odkoupit za zhruba 451 milionů korun vepřín stojící u pietního místa v Letech. Policie chtěla Roznera obvinit už v roce 2018, měl ale poslaneckou imunitu a sněmovna ho ke stíhání nevydala.
Loni v říjnu Rozner ve volbách poslanecký mandát neobhájil, čímž o imunitu přišel. Policie ho následně obvinila z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Loni v prosinci podal Rozner proti usnesení o zahájení trestního stíhání stížnost, tu ale státní zastupitelství zamítlo.
‚Absurdní obvinění‘
Rozner ČTK loni v říjnu řekl, že obvinění pokládá za absurdní. "Ve svém projevu na vnitrostranickém neveřejném zasedání jsem rozhodně nepopíral genocidu, ale hovořil o předraženém odkupu vepřína z veřejných zdrojů dle mého názoru zrealizovaném zcela netransparentním způsobem," uvedl Rozner. Už dříve na plénu sněmovny prohlásil, že jeho vyjádření nemělo za cíl zpochybnit utrpení lidí v době nacistické okupace.
Součástí nového památníku romského holokaustu v Letech u Písku budou i části vepřína
Číst článek
Takzvaný cikánský tábor byl otevřen v srpnu 1940 v Letech u Písku a u obce Hodonín u Kunštátu na Moravě na místě původních kárných pracovních a později sběrných táborů. Na neomezenou dobu byly v těchto zařízeních vězněny i ženy, děti, staří a nemocní lidé.
Tábory se staly přestupní stanicí protektorátních Romů do Osvětimi. Za dobu jeho existence, od srpna 1942 do srpna 1943, prošlo letským táborem zhruba 1300 lidí, přičemž 326 z nich zemřelo, uvádí web Muzea romské kultury. Podle serveru holocaust.cz bylo v rámci nacistického pronásledování zavražděno více než 5000 Romů, Sintů a dalších osob označených za cikány z území dnešní České republiky.
