‚Řekl to jakoby nevhodně.’ Proč dostal exposlanec SPD Rozner podmínku za výrok o táboře v Letech
Hájil se tím, že nechtěl popírat holokaust, pouze kritizoval odkupní cenu vepřína. Jenže soud mu neuvěřil. Bývalý poslanec SPD Miloslav Rozner za své řeči o pseudokoncentráku v Letech u Písku dostal podmínku. Před soudkyní mu nepomohla ani lítost a argument o „nešťastném vyjádření“, jak vyplývá z rozsudku, který má iROZHLAS.cz k dispozici. Jak se exposlanec hájil? A proč bylo jeho chování vysoce škodlivé?
„Ano, nejsem takový odborník na kulturu jako třeba pan exministr (Daniel) Herman, ale bezesporu bych nikdy nevyhodil z okna půl miliardy za likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncentráku.“
Za výroky o romském táboře v Letech potrestal soud exposlance SPD Roznera půlroční podmínkou
Číst článek
Taková slova pronesl dnes již bývalý poslanec hnutí SPD Miloslav Rozner v prosinci 2017 během neveřejné konference pořádané jeho hnutím v budově Kongresového centra Prahy.
Reagoval tak na to, že stát za vlády Bohuslava Sobotky (tehdy ČSSD) vykoupil vepřín v místě někdejšího tábora zhruba za 451 milionů korun. Kabinet pak uvolnil dalších 111 milionů na sanační a demoliční práce či na archeologický průzkum.
Roky čekání
Kvůli Roznerovým slovům se sešlo hned několik trestních oznámení, mířila i na předsedu SPD Tomia Okamuru. Případem se proto začala zabývat policie. Nejdříve ho na podzim 2018 odložila s tím, že se trestný čin nestal. Jenže městské státní zastupitelství bylo jiného názoru a Roznerovo stíhání obnovilo.
V prosinci 2018 žalobce požádal Poslaneckou sněmovnou o jeho vydání ke stíhání. Jenže ta žádosti nevyhověla, a policie se tak ke stíhání mohla vrátit až po loňských sněmovních volbách, ve kterých Rozner neuspěl a o imunitu přišel.
Obvodní soud pro Prahu se pak jeho případem zabýval na konci letošního dubna a došel k závěru, že bývalý poslanec popíral, zpochybňoval, schvaloval a ospravedlňoval genocidu a že si zaslouží půlroční trest s roční podmínkou.
‚Účelová‘ lítost
„Nešťastné vyjádření ho mrzí, svého jednání lituje. Projevuje současně lítost nad romským holokaustem, který tam probíhal. Pokud hovoří o nešťastném vyjádření, myslí tím, že to řekl jakoby nevhodně, špatně, určitě nic takové totiž říkat neměl.“
Bartošek o výrocích členů SPD: Nepřijatelné chování, které v Česku nebudeme tolerovat
Číst článek
Rozsudek začíná popisem lítosti, kterou měl Rozner vyjádřit nad svými slovy i nad romským holokaustem. Hájil se tím, že nechtěl popírat holokaust, ale pouze kritizoval vysokou cenu vepřína. V hlavním líčení uvedl, že hodnota firmy, která na místě fungovala, činila 200 milionů korun, avšak dojednaná cena byla více než dvojnásobná.
„Soud však takové obhajobě neuvěřil, neboť ji shledal nevěrohodnou, účelovou, vedenou snahou zmírnit následky vlastní trestní odpovědnosti, a současně pak provedenými důkazy za bezpečně vyvrácenou,“ odmítla to nicméně soudkyně Helena Strnadová.
Pokud by podle ní Rozner chtěl výlučně kritizovat výši odkupní ceny, mohl se omezit na ekonomická fakta. „To on ale neučinil a naprosto vědomě, aniž by to bylo jakkoliv logicky odůvodnitelné, se začal vyjadřovat k historické povaze místa,“ podotkla.
Tábor v Letech
Historickou povahu místa pro soud popsaly dva znalecké posudky z oboru historie. Ty připomněly, že v Letech u Písku byl nejdříve sběrný a kárný tábor a až v roce 1942 zde byl oficiálně zřízen „cikánský“ tábor, nad nímž měl pravomoc generální velitel neuniformované protektorátní policie SS – Standartenfűhrer.
„Vznik těchto táborů byl výsledkem několikaleté snahy o usazení a izolaci cikánského obyvatelstva jako předstupně k jeho vyhlazení podle nacistických rasových zákonů,“ popisuje odůvodnění vzniku jeden z posudků.
„I když finální fáze genocidy romského etnika proběhla mimo území protektorátu, nelze pochybovat o tom, že cikánské tábory jsou s touto genocidou bezprostředně spojeny.“
Znalecký posudek ÚSTRu (citace z rozsudku)
Druhý pak popisuje, jak se zacházelo s jeho vězni. Ti byli za porušování disciplíny, ale i nedostatečný pracovní výkon biti obuškem, vázáni do kozelce nebo přivazováni ke sloupu s kladkou.
„Jednalo se přitom o porušování platných předpisů, protože táborový řád připouštěl pouze ústní důtku, odebrání výhod, přidělení na těžkou práci a trest vězení. Bývalí dozorci vypověděli, že někteří vězni si sami úmyslně způsobovali vážná zranění, aby se dostali do nemocnice, a unikli tak nesnesitelným podmínkám v táboře,“ cituje obsah posudku rozsudek.
Kvůli špatným hygienickým podmínkám vycházejících z nedostatečného vybavení tábora, ale i nedostatku pitné vody v táboře umírali kojenci, propukly nemoci jako svrab, břišní a skvrnitý tyfus či nachlazení. Více než polovinu tábora přitom tvořily děti.
V táboře se nakonec rozvinula tyfová epidemie, byla vyhlášena karanténa a tábor byl hermeticky uzavřen. Pak začaly transporty do koncentračních táborů: „První transport, sestávající se z 93 mužů a žen, odjel v noci z 2. na 3. 12. 1942. Další deportace musely být vzhledem ke zdravotnímu stavu v táboře odloženy. Druhý hromadný transport, kdy bylo odvezeno 420 cikánů, proběhl 4. 5. 1943. Naprostá většina vězňů byla zavražděna v plynových komorách.“
‚Pseudokoncentrák‘
Rozner se podle rozsudku bránil tím, že výrazem „pseudokoncentrák“ pouze poukazoval na fakt, že oficiálně se nejednalo o koncentrační tábor, a odkazoval se na typologii používanou Mezinárodní pátrací službou Červeného kříže.
To ale soudkyně odmítla. „Provedeným dokazování bylo prokázáno, že cikánský tábor byl koncentračním táborem, který se stal nástrojem k přípravě genocidy,“ uvedla.
Demolice vepřína v Letech je historický okamžik, ale jen to naše myšlení nezmění, varuje romistka
Číst článek
Bývalý poslanec tak podle ní svým výrokem relativizoval závažnost a význam existence tábora a zlehčil události, k nimž v něm došlo. „Tedy že byl místem utrpení a smrti příslušníků romského etnika,“ dodala.
Soudkyně Strnadová také považovala za důležité, kdy a kde Rozner větu o „neexistujícím pseudokoncentráku“ pronesl, tedy na konferenci hnutí SPD, ale také frakce Evropa národů a svobody (ENF) sdružující v Evropském parlamentu euroskeptická a nacionalistická hnutí.
„Obžalovaný vyslovil výrok na konferenci politického hnutí SPD (…), tedy hnutí, pro které je protiromská tematika, obecně pak šíření etnické nesnášenlivosti, jak mj. vyplývá ze zpráv o extremismu MV ČR, používání manipulativních informací a lživá vyjádření, zejména ústy jeho předsedy (Tomio Okamury – pozn. red.), naprosto signifikantní,“ naspala Strnadová v rozsudku.
Připomněla také, že společenská škodlivost Roznerova výroku byla o to vyšší, že v té době byl členem dolní komory Parlamentu. „…, který již z titulu svého postavení, a tudíž velmi snadného přístupu do médií, může svými výroky velmi snadno ovlivňovat veřejné mínění, což může v důsledku například vést i k radikalizaci společnosti,“ dodala.
Miloslav Rozner se dostal do veřejného podvědomí především díky televizní debatě před volbami do sněmovny v roce 2017, kde vystupoval jako stranický expert na kulturu. Během debaty v České televizi ale nezvládl odpovědět některé otázky moderátora Jakuba Železného. Mimo jiné proslul větou: „Nechci se do toho zabrušovat, abych se pak z toho musel nějak vybrušovat a neřekl něco špatně.“
