Roznera kvůli výrokům o táboře v Letech ke stíhání nevydáme, rozhodli poslanci

Sněmovna nevydala poslance Miloslava Roznera z SPD ke stíhání kvůli jeho výrokům o táboře v Letech. Pro vydání bylo 42 poslanců, proti 88. Sám Rozner se zdržel hlasování. Poslanec SPD v minulosti označil místo za „neexistující pseudokoncentrák“. Jeho vydání k trestnímu stíhání minulý týden nedoporučil sněmovní mandátový a imunitní výbor.

Praha (Aktualizováno: 17:12 13. 3. 2019) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poslanec Miloslav Rozner

Poslanec Miloslav Rozner | Foto: Michal Krumphanzl | Zdroj: ČTK

Poslanec Miloslav Rozner ve středu ve sněmovně řekl, že svým vyjádřením nechtěl zpochybnit utrpení lidí v době okupace. Výrok prý použil s ohledem na náklady výkupu vepřína v Letech u Písku, které považuje za příliš vysoké.

Žádost o vydání Roznera k trestnímu stíhání, která doputovala do sněmovny loni v prosinci, měla pouze půl druhé stránky, jak už dříve informoval server iROZHLAS.cz, který má dokument k dispozici.

Podívejte se, jak poslanci hlasovali

Číst článek

Stálo v něm, že vyšetřovatelé chtěli původně celou věc odložit. Státní zástupce ale v pokynu nařídil zahájit trestní stíhání. Poslanec Rozner podle něj totiž „popřel holokaust“.

Rozner v minulosti při kritice rozhodnutí někdejší vlády o odkupu vepřína nedaleko pietního místa v Letech u Písku použil spojení „neexistující pseudokoncentrák“.

Sešlo se kvůli tomu i několik trestních oznámení. Podle SPD ale existují pochyby o objektivitě vyšetřování případu.

Policisté chtějí Roznera stíhat pro podezření z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Podle SPD existují pochyby o objektivitě vyšetřování případu, poslanci hnutí již dříve deklarovali, že budou proti Roznerově vydání.

Imunita poslnaců je omezena pouze na dobu trvání jejich mandátu, po jeho skončení je ve většině států stíhání poslance nadále umožněno.

Sněmovna v tomto volebním období odmítla vydat ke stíhání Bohuslava Svobodu (ODS) v případu pražské městské karty opencard, Pavla Růžičku (ANO) v kauze údajně nevýhodného prodeji obecního domu v Postoloprtech na Lounsku.

A také Zdeňka Ondráčka (KSČM), kterého chtěla policie stíhat v souvislosti s výroky vůči někdejšímu prezidentskému kandidátovi Michalu Horáčkovi.

„Ano, nejsem takový odborník na kulturu jako třeba pan exministr Herman, ale bezesporu bych nikdy nevyhodil z okna půl miliardy za likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncentráku.“

Miloslav Rozner (poslanec SPD)

Dolní komora naopak opětovně vydala ke stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedu poslanců ANO Jaroslava Faltýnka v kauze dotace pro farmu Čapí hnízdo. Faltýnkovo stíhání státní zástupce později zastavil.

Tábor v Letech vznikl podle historiků v roce 1940 nejdříve jako kárný pracovní tábor pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. V roce 1942 se změnil na sběrný tábor pro Romy.

Prošlo jím 1308 romských mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo, přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Nacisté podle odhadů odborníků vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme