Odměna 200 tisíc korun a zároveň výzva k rezignaci. Podívejte se na přehled odměn krajských hygieniků

Řídili boj s koronavirem a stát jim za to udělil odměny. Redakci serveru iROZHLAS.cz se podařilo zjistit, jaké finanční bonusy získali ředitelé jednotlivých krajských hygienických stanic. Nepřilepšili si všichni stejně. Například moravskoslezská ředitelka Pavla Svrčinová obdržela od března do června k platu 200 tisíc korun. V půlce července ji při tom ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) vyzýval k rezignaci za nezvládnutou komunikaci.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hygienici v jednotlivých krajích trasovali nakažené a nařizovali karanténu jednotlivců ale i celých obcí | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Mimořádné odměny za odvedenou práci slíbil Babiš hygienikům během jedné ze společných videokonferencí. Redakce serveru iROZHLAS.cz si proto výše odměn spolu s odůvodněním vyžádala pomocí zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím přímo od krajských hygienických stanic, ale i ministerstva zdravotnictví.

Kolik vyplatil ústav zdravotnických statistik na odměnách? Ředitel Dušek žádost nezákonně zamítl

Číst článek

Peníze navíc přidělil ředitelům státní tajemník ministerstva zdravotnictví Stanislav Měšťan hned třikrát. Za první a za druhý kvartál a k tomu odměnu v souvislosti s epidemiologickou situací v březnu. Zveřejněné mimořádné odměny jsou uvedené ve stavu před zdaněním.

Nejlépe finančně ohodnocenou hygieničkou se stala Jarmila Rážová, která byla od 12. března pověřena funkcí hlavní hygieničky ČR. Státní tajemník jí přidělil bonus 250 tisíc korun. Na hranici 200 tisíc korun dosáhli i další tři ředitelé – Michal Bartoš z Plzeňského kraje (200 tisíc korun) a Zdeňka Jágrová z pražské stanice (239 tisíc korun). Dvousettisícovou čtveřici doplňuje moravskoslezská ředitelka Svrčinová.

„Já si odměny sama nepřiděluji, musíte se zeptat ministerstva zdravotnictví, jaká mělo kritéria,“ reagovala Svrčinová.

‚Účastnila se pořadu ČT Dobré ráno‘

Tajemník Měšťan v odůvodnění vyzdvihoval její vyjadřování do médií. „Pravidelně poskytovala informace sdělovacím prostředkům, účastnila se vysílání pořadu ČT Dobré ráno. Zajišťovala a autorizovala zveřejněné zprávy na internetových stránkách KHS MSK. Vydala celkem osm mimořádných opatření k 23. 6.2020,“ napsal.

V půlce července při tom Svrčinovou vyzýval ministr zdravotnictví Vojtěch k rezignaci kvůli její komunikaci ohledně zaváděných protikoronavirových opatření s hejtmanstvím a obcemi v kraji. Na svém facebooku ji za komunikaci kritizoval i premiér Babiš.

195 tisíc korun získali ředitelé Ivan Kučera z Hradce Králové, David Křivánek z Brna, Vladimír Valenta z Liberce a Kvetoslava Kotrbová z Českých Budějovic.

„Vážím si toho, že někdo ocení moji práci touto formou. O práci jiných ředitelů ale nic nevím. I když někteří mají třeba jednou tolik zaměstnanců a jsou časově mnohem více zaneprázdnění,“ komentovala odměny Kotrbová.

„Státní zaměstnankyni se podařilo řadou osobních jednání iniciovat vytvoření odběrových míst na hlavních hraničních přechodech s Rakouskem a Německem a posléze i v krajském městě pro potřeby samoplátců,“ stojí například v odůvodnění Kotrbové.

Stížnost devíti ředitelů

Na jihočeskou hygieničku si podle serveru SeznamZprávy v dopise ministerstvu zdravotnictví stěžovalo devět krajských ředitelů. Při videokonferencích s premiérem Andrejem Babišem (ANO) měla tvrdit, že její kolegové na rozdíl od ní nezvládají koronavirovou krizi.

V pomyslném středu tabulky se umístily Eva Sedláčková ze Zlínského kraje (180 tisíc korun), Lenka Petráková z Karlovarského kraje a Lenka Šimůnková z Ústeckého kraje (obě 185 tisíc korun).

Ministerstva během koronavirové krize šetřila na odměnách. Jen resort zahraničí vyplatil víc než loni

Číst článek

Šimůnková si vysloužila finanční odměnu od tajemníka i za to, že nařídila dodržování protiepidemických opatření v akci Zarážka 2020 v Unipetrolu Litvínov s účastí zahraničních specialistů a dělníků, ale i prací přes čas. „Vyřizovala telefonické dotazy a e-mailové dotazy i mimo pracovní dobu v souvislosti s covidem-19.“

Druhou nejnižší odměnu v hodnotě 170 tisíc korun obdržel Antonín Vykydal z pardubické stanice. „Jednal s vedením Pardubického kraje o vytipování objektu pro umístění bezdomovců v karanténě či izolaci a pro osoby vykázané z místa bydliště pro domácí násilí – pokud by u nich byla současně karanténa nebo se jednalo o pozitivně testované osoby bez závažných klinických příznaků,“ napsal mimo jiné státní tajemník do odůvodnění, které má server iROZHLAS.cz k dispozici.

Nejnižší odměnu získal bývalý ředitel olomoucké hygienické stanice Zdeněk Nakládal, který byl ale v květnu a červnu v pracovní neschopnosti. Ministerstvo mu tak vyplatilo pouze 55 tisíc korun. „Já jsem už důchodce, nechci nic komentovat,“ reagoval Nakládal.

Rozcházející se údaje

První odpovědi na žádosti zaslaly hygienické stanice. Poté, co je redakce porovnala, zjistila, že rozdíly mezi nejvyššími a nejnižšími odměnami byly až 140 tisíc korun.

‚Nedohledali jsme.‘ Zdravotní statistici o vás sbírají citlivá data, ale na žádost vám je nevydají

Číst článek

Jihočeská hygienička Kvetoslava Kotrbová ale po dotazu redakce upozornila, že částky zřejmě nejsou správné. „Někteří ředitelé měli odměnu až ve výplatním termínu v červenci, takže ji do toho nemuseli započítat,“ vysvětlovala.

Například pražská hygienická stanice v dokumentu zamlčela odměnu za druhý kvartál v hodnotě 99 tisíc korun. Zatímco ministerstvo tedy celkovou částku vyčíslilo na 239 tisíc korun, hygienická stanice uváděla 140 tisíc korun. „Já o ní ale nevím, musela bych se zeptat na personálním oddělení. Možná tady ještě nebyl podklad z ministerstva,“ řekla na dotaz Zdeňka Shumová, která žádost vyřizovala.

Odlišné právní názory?

Tajemník Měšťan, který odměny vypisuje, nedokázal říct, kde se stala chyba. „Každý úřad je samostatný a každý k tomu asi přistupuje po svém. Nevím, kde se mohla stát chyba. Záleží i na právním názoru, nebo nevím, s čím pracovali. Nebyl jsem tím dotčeným subjektem, takže netuším, co vám dali za čísla,“ řekl serveru iROZHLAS.cz.

Ani odpověď ministerstva ale nebyla kompletní. To totiž v poskytnutých informací anonymizovalo tabulku s přehledem ředitelů a odmítlo poskytnout i odůvodnění odměny, i když se redakce dotazovala pouze na vysoce postavené úředníky.

Ve firmě na Prachaticku testují na koronavirus přes 300 zaměstnanců. 23 pracovníků se již nakazilo

Číst článek

To je totiž podle ministerstva součástí osobního spisu. „Do osobního spisu mají právo nahlížet služební orgán, jakož i představení, kteří jsou státnímu zaměstnanci nadřízeni,“ stojí v rozhodnutí ministerstva.

Anonymizování informací

Krajské hygienické stanice ale všechna odůvodnění poskytly.

Anonymizování údajů je ale podle autora zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřicha Kužílka v těchto případech chybné, protože se informace týkají mimořádných odměn a navíc vysoce postavených úředníků.

„Při mimořádných odměnách se dramaticky zvyšuje převaha veřejného zájmu a ustupuje zájem na ochranu soukromí. Mimořádná odměna totiž moc o soukromí nevypovídá, ale dramaticky vypovídá o pracovní činnosti odměněného,“ řekl informační ombudsman pražského magistrátu.

Vít Kubant Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme