Odtajněno: rekordní bonusy brali na financích náměstci pro daně a rozpočet, pomohly jim cílové odměny

Ministerstvo financí rozdalo za minulý rok na odměnách přes jedenáct a půl milionu korun. Dva náměstci Aleny Schillerové (za ANO) si přišli dokonce na 715 tisíc korun. O koho šlo, ministerstvo tajilo. Podle zjištění serveru iROZHLAS.cz jde o daňového náměstka Stanislava Koubu a rozpočtového náměstka Karla Tylla. Za co si takové bonusy zasloužili? „Pracoval jsem všechny soboty a neděle,“ reagoval Tyll.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministryně financí za ANO Alena Schillerová | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Ač loňský deficit státního rozpočtu dosáhl 500 miliard korun, na ministerstvu financí se rozdávaly rekordní odměny. Čtyřiačtyřicet pracovníků úřadu si podle zjištění Hospodářských novin přišlo celkem na více než 11,5 milionu korun. Kdo a proč získal nejvyšší bonusy, však dosud zůstávalo utajeno. 

Náměstci ministerstva financí dostali odměny až 715 tisíc korun. ‚Špičkoví odborníci,’ vysvětluje Schillerová

Číst článek

Serveru iROZHLAS.cz se nyní podařilo do anonymizovaného seznamu dosadit chybějící jména rekordmanů. Necelý milion a půl si z této částky odnesli Stanislav Kouba a Karel Tyll. Ve třech odměnách – vyplacených během roku – jim ministryně Alena Schillerová vypsala částku 715 tisíc korun. O zhruba 300 tisíc víc než třetímu v pořadí.

Proč zrovna jim přistály na účtu rekordní prémie? „To se neptejte mě. Co jsem slyšel, tak i v minulosti byly takto vysoké odměny. Zda dostanete nějakou odměnu, o tom rozhoduje zaměstnavatel,“ řekl serveru iROZHLAS.cz Tyll, který se v pozici náměstka stará o veřejné rozpočty.

„V jakékoli situaci může nastat to, že deset lidí dělá hodně a padesát lidí míň. Ti, kteří dělají víc, by měli dostat více než ti, kteří dělají míň. Dřív nebyl ani takový stav jako nyní, kdy se musela spousta věcí tvořit. Pracoval jsem všechny soboty a neděle, ale nechci mluvit za sebe,“ pokračoval ve vysvětlování. Kvůli pracovním povinnostem spojeným s covidovým rokem mu prý málem ztroskotalo manželství.

Mimořádná nebo cílová odměna?

Od roku 2015 platí služební zákon, podle kterého by úředníci na tak vysoké odměny neměli dosahovat. Nejvyšší částka by neměla být vyšší než 25 procent ročního platu. Ministerstva a další instituce ale už v minulých letech našly právní kličky, jak úředníkům přilepšit. 

Mimořádné peníze mohou vyplatit i podle zákoníku práce - takzvané cílové odměny bez jakéhokoliv finančního stropu. „Za splnění předem stanoveného mimořádně náročného úkolu, jehož příprava, postupné zajišťování a konečná realizace bude z hlediska působnosti zaměstnavatele zvlášť významná, může zaměstnavatel zaměstnanci, který se na jeho splnění bezprostředně nebo významně podílí, poskytnout cílovou odměnu,“ stanovuje zákoník práce.

Cílová odměna

Daňový náměstek Kouba informaci serveru iROZHLAS.cz ani nepotvrdil, ani nevyvrátil. „Zavolejte si na tiskové oddělení ministerstva. Já jsem tady od odborné stránky, a nikoli od komunikace s médii,“ reagoval. Stejnou argumentací odrazil i několik dalších dotazů.

Mluvčí ministerstva Michal Žurovec nabídl jen obecnou odpověď. „Odměny byly vyplaceny plně v souladu se zákonem o státní službě, tedy v rámci zákonem stanoveného limitu. K tomu pro úplnost dodáváme, že odměny ve výši 715 tisíc korun zahrnují rovněž cílové odměny,“ sdělil.

Jenže server iROZHLAS.cz dohledal na webu ministerstva, že jediní dva náměstci, kteří na cílové odměny dosáhli, jsou právě Kouba s Tyllem. Pro úplnost: konkrétní jména s informací o cílových odměnách jsou vepsaná v tabulce, kterou na svých stránkách resort zveřejnil jako odpověď na starší žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Právě cílové odměny Koubovi s Tyllem přitom umožnily překonat pravidlo, podle něhož odměny ve státní správě nesmějí být vyšší než 25 procent platu. To mělo přinést konec extrémně vysokým prémiím úředníků. Jenže v praxi se i tento strop rychle překonal – kvůli novince v podobě cílových odměn štědré bonusy zůstaly.

Redakce se na odměny dotazovala i šéfky resortu financí Aleny Schillerové. Neúspěšně. Na opakované dotazy nereagovala.

Už dřív nicméně ministryně odměny hájila vysokou kvalifikací náměstků. „Pro ministerstvo financí pracují špičkoví ekonomičtí a právní odborníci, díky jejichž zkušenostem a praxi Česká republika šetří miliardy korun ročně,“ sdělila Hospodářským novinám.

Nejvyšší odměny na ministerstvu v předešlých letech

  • 2014 - 465 tisíc korun
  • 2015 - 340 tisíc korun
  • 2016 - 392 tisíc korun
  • 2017 - 630 tisíc korun
  • 2018 - 432 tisíc korun
  • 2019 - 452 tisíc korun

Odměny podle svých slov udělila s ohledem na mimořádné pracovní nároky související s pandemií. „Z celkového počtu všech vládních zákonů, zmírňujících dopady krize vyvolané novým koronavirem, jich ministerstvo financí zpracovalo jednu třetinu,“ upozornila.

‚Odměna za loajalitu‘

Rekordní bonusy naopak kritizuje například Petr Leyer, ředitel neziskové organizace Transparency International.

„Jedná se o obcházení služebního zákona a vypadá to spíše jako odměna za loajalitu. Ohodnocení odbornosti se má projevit v základu platu. I kdyby se tedy cílová odměna za nějaký nadstandardní výkon měla udělit, určitě by se měla projevit na všech stupních, takže i u běžných zaměstnanců, ředitelů odborů nebo vedoucích oddělení. To se ale očividně nestalo,“ komentoval pro iROZHLAS.cz Leyer.

A ke kritice přidal ještě druhý aspekt: „Takto vysoké odměny jsou aktuálně naprosto demoralizující vůči občanům, když skoro všichni musí šetřit. Celkově to nabourává důvěru ve stát a vůli široké veřejnosti dodržovat pravidla, ať už se jedná o protiepidemická opatření, daňového zákony, nebo cokoliv jiného.“

Náměstci dostali za podzimní boj s covidem i čtvrt milionu. Lékaři a zdravotníci z první linie zatím nic

Číst článek

Podobně se pro Hospodářské noviny vyjádřila ekonomka Helena Horská. „Takové odměny státním zaměstnancům v době, kdy zhruba sedmina ekonomiky musela v boji proti pandemii zavřít své provozovny a minimálně další sedmina byla nepřímo preventivními zásahy státu dost výrazně omezena, jsou za hranou slušného a ohleduplného přístupu,“ řekla.

Odborářský předák Středula připomněl, že například zdravotníci na své bonusy za loňský rok stále čekají. „O své odměny za podzimní vlnu ještě bojují a z tohoto pohledu jsou vyplacené peníze náměstkům velmi politicky nepřehledné,“ uvedl.

Mluvčí Žurovec přesto tvrdí, že resort při udělování loňských odměn pandemickou situaci zohlednil. „Došlo k meziročnímu snížení celkového úhrnu odměn o 39 procent. Výše odměn klíčových zaměstnanců ministerstva financí je důsledkem přehodnocení standardu plošného odměňování dobře pracujících zaměstnanců.“

Za stravenkový paušál i za covid

  • Oba náměstci dostali od ministryně jednu mimořádnou odměnu za každé pololetí, cílovou odměnu pak ve druhé polovině roku. 
  • Kouba dostal bonus za splnění „mimořádně náročného úkolu“ - realizaci stravenkového paušálu. Ten začal platit letos 1. ledna a zaměstnavatelé si díky němu mohou vybrat, zda zaměstnancům poskytnou stravenky nebo peněžní příspěvek. Podle únorového průzkumu Unie zaměstnavatelských svazů ovšem 54 procent z nich neuvažuje o jeho zavedení. 
  • Že za něj náměstek dostal prémii, kritizuje například odborář Josef Středula. „Dostal odměnu za to, že se ze státního rozpočtu vylilo 19 miliard korun. To přece vůbec není na odměnu. Je to čisté politické zadání. Když jeho nadřízený řekne, že má připravit takový zákon, tak ho přece připraví. Je to jeho pracovní náplň,“ řekl pro iROZHLAS.cz předseda Českomoravské konfederace odborových svazů. 
  • Tyll zase podle ministerstva splnil „mimořádně náročný úkol“ v podobě „přípravy variant návrhů na úsporná opatření vlády ke krytí následků epidemie covid-19 pro jednání vlády“. 
  • „Rovněž zajistil průběžné posuzování a sledování rozpočtových dopadů navrhovaných příslušnými kapitolami do příjmů a výdajů státního rozpočtu, a to formou návrhů zákonů či programů podpory,“ odůvodnilo cílovou odměnu ministerstvo. A uvedlo například programy, které měly přispět k řešení dopadů krize způsobené koronavirem: covid nájemné nebo ošetřovné pro živnostníky. 

Martin Štorkán, Vít Kubant, kno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme