Ministerstva nevěří svým úředníkům a využívají služby auditorských společností
Ministerstva v poslední době začala využívat pro kontrolu některých svých organizací externí audity. Jedná se hlavně o resort kultury, obranu, vnitro a dopravu. Dnes bychom se měli například dozvědět výsledky výběru nabídek společností na audit Národního muzea.
Dokončené jsou např. audity, které si zadalo ministerstvo kultury, a to v České filharmonii, Národním technickém muzeu a Národní knihovně. A jak bylo řečeno, auditoři se nastěhují co nevidět do Národního muzea. Úřad zaplatí za kontroly tři a půl milionu korun.
O výhodách a nevýhodách externích auditů mluvil na Rádiu Česko Ladislav Mejzlík, člen výkonného výboru Komory auditorů České republiky a vedoucí Katedry finančního účetnictví a auditingu na VŠE v Praze.
Ministerstvo obrany prověřuje Správu vojenského bytového fondu, Úřadu nemovité infrastruktury a Vojenské a ubytovací a stavební správy. Cena auditu je dva miliony. To ministr vnitra vypsal zakázku na forenzní audit Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru, policejního prezídia a zařízení služeb úřadu. Radek John vyčlenil na kontrolu také téměř dva miliony.
Pověst nejaktivnějšího zadavatele auditů si vysloužil ministr dopravy Vít Bárta. Ten nyní připravuje mimořádný audit v Českých drahách, kontrolu už má naopak za sebou Ředitelství silnic a dálnic, Správa železniční dopravní cesty a ČD Cargo.
Jiná ministerstva se auditům brání, považují je za nákladné a dávají přednost přímým finančním úsporám. Podle Ladislava Mejzlíka, člena výkonného výboru Komory auditorů České republiky mají externí audity své výhody:
„Audit, který je provedený z vnějšku někým, kdo nemá střet zájmu a není nijak zainteresován na činnosti organizace, může přinést nový pohled a může být zajímavý, protože často i pracovníci, kteří to myslí poctivě v oblasti kontroly uvnitř organizací, tak jsou postiženi takovou profesní slepotou. Nevidí například to, že některé postupy jsou riskantní nebo nedobré. Kdežto externí auditor toto uvidí.“
