Ministerstvo chystá plán, jak nerušit praktické školy. Alespoň prozatím
Rušit nebo nerušit praktické školy, o to se přou odborníci i zainteresovaná veřejnost. Část poukazuje na to, že děti z praktických škol se hůře uplatní v životě, jiní apelují na ministra školství, aby praktické školy nerušil. Vznikla kvůli tomu i petice, kterou podle jejích tvůrců podepsalo už přes 76 tisíc lidí.
Někteří odborníci na vzdělávání říkají, že děti, které skončí v praktických, dříve zvláštních školách, mají start do dospělého života mnohem těžší. Například obtížně shánějí práci. Řešení vidí v rušení tohoto typu škol a začlenění žáků se zvláštními potřebami do hlavního proudu běžných základních škol.
Strategii rušení praktických škol vyhlásila i vláda, a to především v reakci na takzvaný rozsudek D.H. Jednalo se o rozsudek Evropského soudu pro lidská práva z roku 2007, který konstatoval, že 18 romských žáků bylo neoprávněně zařazeno do praktických škol.
Na Radiožurnálu k tématu mluvili Jakub Stárek z ministerstva školství a Jiří Pilař z Asociace speciálních pedagogů ČR.
Takovým případům se chce ministerstvo napříště vyhnout.
„Chceme dosáhnout toho, aby neexistovala diskriminace a zařazování žáků do méně ambiciózních programů,“ řekl ředitel odboru vzdělávací soustavy na ministerstvu školství Jakub Stárek.
Rušení škol mělo být jedním z opatření. Nebude však hned a ministerstvo školství o něm zřejmě ještě neuvažuje jako o hotové věci. Alespoň zatím. Připustil to ředitel odboru vzdělávací soustavy na ministerstvu školství Jakub Stárek. V současnosti se ministerstvo snaží vyřešit náplň strategie tak, aby se praktické školy nerušily.
„Ministerstvo školství připravuje opatření, rušení základních škol tam není,“ řekl Stárek.
Předseda Asociace speciálních pedagogů ČR Jiří Pilař si myslí, že by praktické základní školy rušeny být neměly.
Praktičtí učitelé: Přizvané odborníky neznáme
„Protože děti s lehkou mentální retardací by nebylo kde vzdělávat, protože ty děti většinou již na běžné základní škole jednou selhaly a asi by nebylo rozumné je vhánět do této pasti, kde by selhaly znova v třicetihlavých kolektivech a s pedagogy, kteří s nimi většinou neumí pracovat,“ řekl.
Znepokojuje ho, že plán, podle nějž k rušení praktických základních škol nedojde, se týká zatím jen současnosti a má obavu, že v budoucnu to může být jinak.
„Strategie boje proti sociálnímu vyloučení, kterou vláda přijala a ministerstvo školství se s ní neustále ohání, tak jasně říká, že v roce 2015 respektive 2017 už nebude žádná základní škola praktická, takže když to vláda přijala tak předpokládám, že to myslela vážně,“ uvedl Pilař s tím, že mu to neformálně naznačil i premiér vlády Petr Nečas.
Pilař si myslí, že už od začátku mělo ministerstvo připravovat strategii především s odborníky z praxe, přímo s učiteli praktických škol. Podle něj tomu tak nebylo.
„Vytvořilo to několik neziskových organizací, které většinou absolutně nemají představu o tom, jak se s dětmi v těchto školách pracuje, a proto vyslovovaly soudy, které vesměs odborná veřejnost, nejenom pedagogická, ale i psychologové i lékaři, odmítá,“ podotkl Pilař.
Na kantory se prý nebral zřetel a odborníky, o nichž mluví Rada vlády pro lidská práva, podle něj nikdo z pedagogů nezná.
Ministerstvo: připomínky učitelů začleňujeme
Stárek namítá, že pedagogové sdružení v organizacích mají možnost se do přípravy strategie zapojit a také se to děje, což se týká i Asociace speciálních pedagogů ČR.
Ministerstvo prý rozeslalo strategii, ve které řeší rozsudek D.H a nepočítá s rušením praktických škol, odborným asociacím k vyjádření. Většinu konstruktivních komentářů, které přišly, se prý snažili do strategie začlenit.
Pilař potvrdil, že plán byl asociaci skutečně zaslán, posunem v komunikaci si však není jist. „Bylo tam také určené datum, k jakému dni se máme vyjádřit nejpozději. Ale posléze jsem se dozvěděl, že už, tuším, tři dni před uzávěrkou byl materiál diskutován ve vládě a posléze byl odeslán i do Bruselu,“ řekl.
Sám je přesvědčen, že role pro praktické školy tu bude i dál. Jako prostor pro děti, které v běžné škole neuspěly.
