Ministerstvo dopravy má několikaletý skluz se stavbou vah na dálnicích, zjistili kontroloři

Ministerstvo dopravy má několikaleté zpoždění ve stavbě vah na dálnicích, které mají zabránit poškozování cest přetíženými kamiony. Vyplývá to z prověrky, jejíž výsledky v pondělí zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ministerstvo v reakci sdělilo, že je stavba vah složitá. V nejbližší době budou dokončeny dvě. Kontroloři resortu také vytkli, že od roku 2015 neurčil podmínky pro kontrolu přínosu podobných dopravních systémů.

Praha (Aktualizováno: 8:25 6. 5. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

NKÚ doporučuje, aby ministerstvo stanovilo ukazatele, díky kterým by bylo možné vyhodnocovat přínosy zavádění systémů (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Zjištěné nedostatky se týkají hlavně způsobu, jakým ministerstvo budování systémů řídí, informuje NKÚ. Vytyčené cíle jsou podle něj obecné a potřebné ukazatele resort nestanovil.

„Nemůže tak objektivně sledovat a vyhodnocovat, zda se díky pořízeným ITS daří dosahovat očekávaných přínosů. V souhrnu tak chybí skutečné projektové řízení,“ píše se v pondělní tiskové zprávě.

Cíle akčního plánu podle nejvyšších kontrolorů nejsou konkrétní a měřitelné, podstatné SMART ukazatele pak zcela chybí.

Ministr Kremlík odvolal šéfa Ředitelství silnic a dálnic Kroupu, nahradí ho Kováčik z dopravního fondu

Číst článek

To je přitom předpokladem pro to, aby resort věděl například to, zdali se daří strategii naplňovat. Na projekty ITS je přitom v rámci akčního plánu připraveno přibližně devět miliard korun, přičemž ke konci roku 2018 byly zahájeny, případně dokončeny projekty za více než 2,3 miliardy korun.

„U podpořených systémů pak ministerstvo a ŘSD nevyhodnocovaly jejich dopady – konkrétně třeba to, jak se dané systémy promítly do bezpečnosti na silnicích, snížení dopravních zácp nebo například do dodržování pravidel silničního provozu,“ pokračuje NKÚ.

Ministerstvo oponuje tím, že v době tvorby plánu ale ještě nebyly ze strany Evropské unie vytvořeny podmínky pro nastavení kontrolních ukazatelů. Podle mluvčí resortu Lenky Rezkové už tyto ukazatele vytvořilo státní Centrum dopravního výzkumu. „Na jejich základě vzniká IT systém, který má vyhodnocovat indikátory koncepčně a dlouhodobě u všech instalovaných systémů, a to i zpětně od roku 2015,“ uvedla mluvčí. Systém podle ní bude spuštěn v příštím roce.

Váhy ve skluzu

Kontroloři se dále zaměřili na tři konkrétní prvky ITS. Jedním z nich byly váhy pro vysokorychlostní kontrolní vážení jako prevence před poškozováním dálniční a silniční sítě, a to hlavně přetíženou nákladní dopravou.

V každém případě mě to překvapilo, říká Dan Ťok ke schůzkám Faltýnka ohledně tendru na mýto

Číst článek

Do konce roku 2018 podle nich ŘSD nezprovoznilo žádnou váhu tohoto typu na jím spravovaných komunikacích, přičemž podle plánu měla být první váha pro vysokorychlostní kontrolní vážení v provozu už v průběhu let 2016 a 2017. Pro srovnání – v krajích bylo na podzim roku 2018 v provozu už pět takových vah.

Ministerstvo se brání

„Systém vysokorychlostního kontrolního vážení na dálnicích je z podstaty hustšího dopravního provozu na zmíněných komunikacích technicky náročnější na instalaci než na jiných typech komunikací,“ zdůvodnila zpoždění mluvčí ministerstva Lenka Rezková.

Před dokončením má podle ní ŘSD dvě váhy na dálnicích D5 a D8. Spuštěny budou v nejbližší době, doplnila. Další váha se staví na D35 a tři váhy se brzy začnou stavět.

Pozitivně lze podle NKÚ hodnotit činnost Národního dopravního informačního centra jakožto hlavního pracoviště Jednotného systému dopravních informací, který byl druhým z prověřovaných ITS. Centrum zajišťuje sběr a vyhodnocování dopravních informací, které následně poskytuje veřejným i soukromým subjektům.

Do systému se v potřebném rozsahu dostávají data z již fungujících ITS a dalších zdrojů, jde přibližně o 3000 dopravních informací za den.

Přínosy systémů

NKÚ doporučuje, aby ministerstvo stanovilo ukazatele, díky kterým by bylo možné vyhodnocovat přínosy zavádění systémů, včetně výchozích a očekávaných hodnot, a průběžně podle těchto ukazatelů hodnotilo naplňování cílů akčního plánu.

Proražené pneumatiky či deformované disky. Auta na českých silnicích kvůli výmolům trpí

Číst článek

Na základě takového hodnocení by pak resort měl také transparentně vybírat projekty ITS k podpoře, což se v době kontroly nedělo – ministerstvo je vybíralo bez stanovených objektivních kritérií.

„Na podobné nedostatky v řízení programů dlouhodobě poukazujeme i u jiných resortů. V případě ministerstva dopravy je navíc škoda, že nevyužilo návrhy, které mu k hodnocení výkonnosti instalovaných silničních ITS zpracovala již v roce 2017 jeho vlastní organizace Centrum dopravního výzkumu a které jdou přesně tím směrem jako i naše doporučení. Na druhou stranu je také dobré vidět, že některé informační systémy ve veřejné správě skutečně fungují a poskytují kvalitní služby,“ řekl člen NKÚ Jan Kinšt, který kontrolu vedl.

dbr, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme