Česko slíbilo dvě procenta na obranu, svůj závazek vůči NATO ale nemusí splnit

Česká republika zřejmě nezvládne v roce 2024 odvádět dvě procenta HDP na obranu. Přitom se k tomu zavázala v rámci NATO. Už v plánech státního rozpočtu na příští roky chce vláda dávat na obranu méně, než vojáci podle takzvané koncepce výstavby armády potřebují. Zmíněnou koncepci ale kabinet v říjnu schválil.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dny NATO na mošnovském letišti v Ostravě, ukázka útoku na pozice nepřítele | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Radiožurnál kvůli odvodům na obranu oslovil premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO při setkání velitelů armády, ten ale jasně neřekl, jestli Česko v roce 2024 závazek splní.

„Ta procenta jsou taková zavádějící. Je potřeba se bavit o absolutních částkách. Kdybychom dnes měli dvě procenta, tak by to bylo 132,8 miliardy, to je rozdíl s rozpočtem na příští rok téměř 58 miliard, což bychom ani nebyli schopni utratit,“ uvedl.

Přehrát

00:00 / 00:00

Česko slíbilo dvě procenta na obranu, svůj závazek vůči NATO ale nemusí splnit. Téma pro Janu Magdoňovou

Zatím se vláda i ve svém programovém prohlášení zavázala navýšit výdaje na obranu, aby v roce 2021 dosahovaly 1,4 procenta HDP. Na to peníze podle náměstkyně ministerstva obrany Blanky Cupákové budou.

„Předpokládáme, že nárůst je dostatečný. A pro rok 2022 bychom určitě chtěli bojovat o vyšší číslo, protože směřujeme ke dvěma procentům v roce 2024, respektive rádi bychom naplňovali politický závazek. A z tohoto úhlu pohledu si myslíme, že rok 2022 by se měl nacházet na vyšší úrovni, než je tomu nyní,“ řekla pro Radiožurnál Cupáková.

Bude politická vůle?

Optimální výdaje na obranu by totiž v roce 2022 měly být o sedm miliard vyšší, jak se píše v koncepci výstavby armády. Pokud by se ale vláda rozhodla dávat na obranu méně peněz, a přitom chtěla svůj dvouprocentní závazek vůči NATO do roku 2024 splnit, musela by v posledních dvou letech skokově přidat na obranu 38 miliard korun. A to je podle ekonoma a bývalého náměstka ministra financí Ladislava Minčiče z Hospodářské komory problém.

‚Naléhavé, důležité sdělení.‘ Armáda vsadila na akční sebepropagaci, využívá videa s vojáky a vrtulníky

Číst článek

„Obávám se, že k naplnění tohoto našeho euroatlantického závazku nedojde. Zdroje se v existujícím rozpočtu najít dají, podstatné ovšem je, jestli vůbec bude politická vůle k tomu v horizontu roku 2024 závazek splnit,“ upozorňuje Minčič.

Podle ministerstva financí navíc navyšování rozpočtu pro obranu nesouvisí jen s vývojem tuzemské ekonomiky.

„Významnou podmínkou při rozhodování o navyšování obranných výdajů bude i úspěšnost akvizičního procesu, respektive schopnost Armády České republiky přidělené peněžní prostředky v příslušných letech účelně vynaložit,“ dodává Zdeněk Vojtěch z tiskového odboru ministerstva.

Podle náměstkyně na obraně Cupákové ale ministerstvo zvládne i velký nárůst financí smysluplně utratit. „Tlak na připravenost je velký. A strategické projekty jsou ve velmi velké výši ve svém úhrnu, pokud bychom je sečetli napříč jednotlivými roky. Pokud vezmeme v úvahu tuto připravenost strategických projektů, tak se domnívám, že ministerstvo obrany by enormní nárůsty směřovalo zejména právě do investic,“ vysvětluje.

Česko slíbilo brigádu

Česko se totiž v NATO zavázalo vybudovat těžkou mechanizovanou brigádu, bojeschopná musí být v roce 2025.

Nákup stovek bojových vozidel vázne. Obrana největší zakázku v historii české armády letos asi nestihne

Číst článek

„Musíme nakoupit nová bojová vozidla, nová děla. Potřebujeme obměnit naše komunikační a informační systémy. Bavíme se zhruba o částce kolem sedmdesáti nebo osmdesáti miliard, ale je to hrubý odhad,“ říká zástupce náčelníka generálního štábu generálmajor Miroslav Hlaváč.

Armáda zatím vše plánuje tak, že by v roce 2024 měla dostávat dvě procenta HDP, tedy přes 130 miliard korun ročně. Co se stane, pokud nebudou mít vojáci dostatek peněz?

„Což zřejmě nastane. Budeme muset pracovat a říct, které schopnosti se nám podaří vůči alianci naplnit, a které ne. Pokud to nenaplníme, tak aliance každé dva roky provádí hodnocení naplňování závazků jednotlivých členských zemí aliance, což se poté projeví v hodnocení České republiky,“ podotýká Hlaváč.

Česko se zavázalo vybudovat těžkou mechanizovanou brigádu už v roce 2017.

Jana Magdoňová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme