Investice, odměny, zahraniční mise i rekonstrukce. Obrana loni nevyčerpala 1,8 miliardy korun
Ministerstvo obrany loni hospodařilo se 76,1 miliardy korun, nevyčerpalo z toho 1,8 miliardy korun. Nezužitkované peníze využije letos. Ve čtvrtek to sdělil mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Jde podle něj o nejlepší výsledek hospodaření za posledních pět let. Vliv na čerpání rozpočtu měla koronavirová krize, uvedl resort.
Předloni ministerstvo nevyčerpalo z nižšího rozpočtu 2,8 miliardy, v předchozích letech ještě více. Za nevyčerpané peníze ministerstvo v minulosti opakovaně kritizovala opozice.
Neefektivnost, zpoždění, prodražení i porušení zákona. Kontroloři prověřili nákupy pro armádu
Číst článek
Rozpočet ministerstva obrany na loňský rok byl schválen ve výši 75,5 miliardy korun, po vypuknutí pandemie koronaviru obrana souhlasila kvůli ekonomickým dopadům krize na státní rozpočet s jeho snížením o 2,9 miliardy korun. Po započtení všech finančních prostředků včetně mimorozpočtových zdrojů a nároků z nespotřebovaných výdajů za rok 2019 tak mělo ministerstvo loni k dispozici celkem 76,1 miliardy.
Z toho podle Pejška vyčerpalo 74,3 miliardy korun, tedy 97,5 procenta. „I přes pandemii koronaviru a neustále rostoucí rozpočet jde v oblasti čerpání o nejlepší výsledek za posledních pět let,“ uvedl mluvčí.
Předloni obrana neutratila 2,8 miliardy korun ze 71,1 miliardy, v roce 2018 to bylo 3,5 miliardy ze 63,3 miliardy korun. V letech 2016 a 2017 nevyčerpaná částka překročila čtyři miliardy korun při rozpočtu 49,7 miliardy, resp. 57,3 miliardy Kč. Většina peněz byla následně přesunuta do následujícího roku, resort byl ale za neschopnost peníze využít opakovaně kritizován.
Ekologické vytápění i mobilní strážnice
Podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) loni způsobila pandemie omezení ve všech oblastech včetně ministerstva obrany. „Složitá situace komplikovala i realizaci veřejných zakázek nebo plnění uzavřených smluv ze strany některých dodavatelů,“ uvedl.
Filip o rozpočtu armády: Ano, pomáhá s covidem. Na to potřebujeme peníze, ne na zálohy za výzbroj
Číst článek
„Přesto se nám podařilo dosáhnout v oblasti čerpání přiděleného rozpočtu nejlepšího výsledku za posledních pět let, a to jak nominální hodnotou, tak procentním poměrem k celkové výši rozpočtu,“ dodal.
Pejšek uvedl, že v oblasti investic nebylo dočerpáno 782 milionů korun, netýkalo se to podle něj významných investičních akcí. V oblasti nemovitostí nebyly dokončeny akce za 289 milionů korun, například ekologičtější vytápění kasáren Prostějov za 123 milionů.
Splnit se dále nepodařilo 11 akcí, jejichž hodnota byla do 40 milionů korun, například nákup mobilní strážnice pro Hradní stráž, a 44 zakázek s hodnotou pod deset milionů korun.
Titus, CASA i vrtulníky
Na investice podle mluvčího šlo celkem 17,5 miliardy korun, obrana například zaplatila 1,3 miliardy korun na nákup víceúčelových vrtulníků, 1,2 miliardy na pořízení kolových obrněných vozidel Titus, miliardu na velitelsko-štábní a spojovací pandury nebo 582 milionů na nové letouny CASA.
Ministerstvo obrany chce nakoupit novou armádní techniku. Chybí ale 10 miliard upřených komunisty
Číst článek
Nevyčerpaná zůstala i část mandatorních a provozních výdajů, důvodem podle Pejška byla vládní opatření přijatá proti šíření covidu-19. Vysláno bylo například méně vojáků na zahraniční mise, ministerstvo jim tak nezaplatilo 144 milionů korun na příplatcích za službu v zahraničí, vojáci také nedostali odměny plánované na činnosti, které byly kvůli pandemii utlumeny.
Pejšek uvedl, že nespotřebované výdaje ve výši 1,8 miliardy korun budou převedeny do letošního rozpočtu ministerstva obrany.
„Primárním cílem je použít nespotřebované akviziční prostředky na dofinancování původních věcných záměrů, k dokončení investičních projektů a akvizičních akcí v oblasti běžných výdajů k zajištění provozuschopnosti vojenské techniky,“ poznamenal.
