Ministerstvo obrany bude mít od ledna nového náměstka. ‚Říha to nebude,‘ tvrdí resort

Na ministerstvu obrany vznikne od ledna nový post náměstka pro sekci právní a investiční. Na pondělním jednání to schválila vláda, zjistil iROZHLAS.cz. Resort na něj vypíše výběrové řízení. O tom, kdo se stane prozatímním šéfem nově zřízené sekce, se rozhodne v následujících dnech. Už nyní je ale podle mluvčího Jana Pejška jasné, že to nebude Filip Říha, exnáměstek pro vyzbrojování. Původně se přitom mluvilo o tom, že je mu funkce šitá na míru.

Původní zpráva Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) a bývalý náměstek pro výzbroj a akvizice Filip Říha

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) a bývalý náměstek pro výzbroj a akvizice Filip Říha | Foto: PETR TOPIČ / MAFRA | Zdroj: Profimedia

„V posledních letech roste rozpočet ministerstva obrany, tedy i počet investičních akcí a uzavřených smluv. Tím nabývá na ještě větší důležitosti i právní podpora a kontrola. Úkolem nové sekce bude tyto činnosti zastřešit,“ přiblížil pro iROZHLAS.cz mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek, proč resort plánuje zřídit novou sekci.

Nedošlo k trestnému činu, uzavřela policie prověření zakázky na radary. Náměstek Říha je zpět na obraně

Číst článek

Změnu ve struktuře ministerstva obrany schválila na svém pondělním jednání vláda. Resort ji zdůvodnil snahou „odlehčit“ sekci nakládání s majetkem a „užším propojením právního a věcného pohledu na veřejné zakázky v oblasti nemovité struktury“.

Tendry proto ministerstvo vyčlení do samostatné sekce nazvané právní a investiční. Server iROZHLAS.cz to vyčetl z návrhu systemizace služebních a pracovních míst platné od 1. ledna 2020, který má k dispozici.

Už nyní má ministerstvo sedm náměstků. Společně s ministerstvem práce a sociálních věcí se tak stane vládním úřadem s jejich nejvyšším počtem.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) přitom své vládní kolegy nabádala, aby na provozních nákladech kvůli finančním dopadům pandemie koronaviru šetřili.

„Veřejnými prostředky nemrháme. Naopak jsme jako jediný resort solidárně vrátili do státního rozpočtu téměř tři miliardy na krytí následků koronavirové krize,“ odmítl výtky Pejšek s tím, že resort nevytváří nové tabulkové posty. „Nová sekce bude vytvořena interním přesunem již existujících míst,“ doplnil.

Návrat Říhy?

Ministerstvo na čerstvě zřízený post vypíše výběrové řízení. Než nového náměstka vybere, pověří řízením některého ze svých pracovníků. O tom, kdo to bude, se podle Pejška rozhodne během několika dní. „A jméno bude jako první oznámené uvnitř resortu obrany,“ upřesnil.

„Máte samozřejmě pravdu, že nabádám ostatní rezorty k úsporám na provozních nákladech. A tlačím je k tomu dlouhodobě, nejen teď během koronakrize. Na ministerstvu obrany sice kvůli zajištění vyšší efektivity fungování rezortu skutečně vzniká nová sekce v čele s náměstkem, ale celkový počet míst zůstává stejný. Nebude tedy potřeba kvůli tomu navyšovat jeho rozpočet, což je pro mě naprosto zásadní.“

Alena Schillerová (ministryně financí za ANO)

Původně se mluvilo o tom, že by funkci mohl hned od ledna získat Filip Říha, blízký spolupracovník šéfa resortu Lubomíra Metnara (za ANO). Říha na ministerstvu působil jako náměstek pro výzbroj a akvizice a po skandálu kolem nákupu radarů a rušiček ve vedení ministerstva letos v únoru skončil. V listopadu na to upozornil týdeník Euro.

Pejšek to však na přímý dotaz odmítl. „Vaše informace však nejsou správné, Filip Říha pověřen nebude,“ uvedl mluvčí na adresu Říhy, který nyní pro resort pracuje jako právní poradce.

To ovšem neznamená, že se Říha nemůže přihlásit do veřejného konkurzu. Zda tak učiní, není jasné. Na dotazy redakce zatím nereagoval.

Kritizované nákupy

Filip Říha ve vedení resortu skončil kvůli nejasnostem kolem ceny některých zakázek. Ministerstvo totiž nejdříve deklarovalo, že nakoupí rušičky komunikace STARKOM za 960 milionů korun. Záhy však cenu zvedlo na téměř dvojnásobek, jak tehdy zjistil iROZHLAS.cz. Resort se ale hájil tím, že vycházel z neaktuálních ceníků vojenské techniky.

Modernizace vrtulníků pro armádu bude stát půl miliardy nad plán. Ministerstvo podepsalo smlouvu

Číst článek

Podobné pochybnosti panovaly také v případě nákupu radarů Věra. Resort sledovací systém loni objednal za 1,5 miliardy korun. Ve starších podkladech pro vládu se přitom počítalo s cenou 780 milionů korun. Část poslanců z výboru pro obranu proto zakázky označovala za předražené.

Kritiku si přitom resort vysloužil také od premiéra Andreje Babiše (ANO). „Samozřejmě jsem řval celý týden, když jsem četl, co píšou v médiích, a ptal jsem se, co to tam má ministr Metnar za pitomce, když jsou schopni dát pro info vládě neaktuální cenu,“ komentoval zakázky v únoru na svém facebooku.

O půl miliardy nad plán přitom teď stála také modernizace 15 dopravních vrtulníků Mi-171Š. Ministerstvo za ni zaplatí 1,2 miliardy korun. Zakázka měla původně stát asi 792 milionů korun bez DPH. Obrana již dříve uvedla, že důvodem zvýšení ceny je rozšíření rozsahu zakázky.

Kristýna Guryčová, pj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme