NKÚ prověřil celkem 23 demolic za více než 46 milionů korun. Podpora měla sloužit na demolice budov v obcích, kde se nachází sociálně vyloučené lokality, popřípadě zabránit jejich vzniku v rizikových oblastech.

„Přínos pro řešení sociálně vyloučených lokalit je ale minimální a ministerstvo jej nesledovalo,“ konstatoval úřad. Resort přesněji neurčil, že se opatření týká sociálně vyloučených oblastí, demolic tak z celkových 94 využilo i 34 obcí, kde se žádná nenachází. Podle úřadu navíc resort ve vyhodnocování zajímaly jen kvantitativní ukazatele, jako je velikost plochy po demolici, stojí ve zprávě. Podpora demolic podle výsledků prověrky navíc nenavazuje na další opatření státu, která se týkají těchto míst.

Jako nejednoznačné vyhodnotil úřad i podmínky čerpání podpory. Ta se měla týkat obytných prostor a objektů k pobytu či rekreaci, resort ale finance přidělil i na stržení hospodářských budov nebo garáží. Ministerstvo selhalo také při kontrolách zadávacího řízení. Úřad zároveň konstatoval, že z vyčleněných 100 milionů ročně se v letech 2016 až 2018 vyčerpalo pouhých 38 procent, což ministerstvo nijak nereflektovalo a v dalších letech počítá se stejnou částkou.

Dva příjemci podpory podle úřadu u demolic celkem za devět milionů korun porušili podmínky podpory, když zakázku nezadali v otevřeném řízení. NKÚ proto oznámil finančním úřadům podezření na porušení rozpočtové kázně.

Nepochopení postupu

Ministerstvo v reakci na zprávu uvedlo, že závěry kontrolorů jsou „ryze formální a byrokratické“. Podle resortu nezohledňují podstatu problematiky vyloučených lokalit. „Kontrola NKÚ nezohledňuje vůbec podstatu komplexní sociálně-ekologické problematiky lokalit, která spočívá primárně v profylaxi, nikoli v likvidaci. Nezohledňuje ani fakt, že specifika každé obce, její rizika a potenciality, jsou pokaždé jiné,“ uvedlo ministerstvo.

Resort odmítá i kritiku, že se vyčerpalo jen 38 procent vyčleněných peněz. Podle kontrolorů je důvodem malý zájem obcí o podporu a také nadhodnocení předpokládaných cen demolic. Skutečné ceny byly zhruba o 60 procent nižší. „To je ovšem nepochopení principu výběrových řízení,“ uvedl náměstek pro řízení sekce evropských a národních programů Zdeněk Semorád. „Kdybychom věděli přesně cenu, za kterou se bude realizovat, nemuseli bychom koncipovat zákon o veřejných zakázkách. Veřejný sektor by ale nikdy neušetřil,“ dodal.

Podle ministryně Kláry Dostálové (za ANO) peníze pomohly nejenom zkrášlit životní prostředí, ale v nemálo případech ušetřit zdraví a patrně i životy. „Zprávu bych proto považovala za podstatně objektivnější, kdyby v ní byly uvedeny i reakce starostů a starostek obcí, které byly příjemcem této dotace a byly zároveň ve vybraném kontrolním vzorku,“ uvedla.

Cílem podprogramu je podle ministerstva „připravit území tak, aby jej bylo možné znovu plnohodnotně využít v dalším rozvoji obce a zamezit tak vzniku oblastí se sociální segregací“. Po demolici objektu musí následovat celková revitalizace vzniklého prostranství.

gak, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít