Ministerstvo školství čelí za digitalizaci vzdělávání kritice. Podle kontrolorů neplní úkoly a chybí peníze
Ministerstvo školství ani po pěti letech od schválení strategie digitálního vzdělávání nesplnilo klíčové úkoly. Uvedl to v pondělí Nejvyšší kontrolní úřad. Školám také podle něj chybí v této oblasti peníze. Úřad prověřoval opatření a projekty z let 2011 až 2018, které měly podpořit rozvoj digitalizace vzdělávání na základních a středních školách. Ministerstvo se závěry kontrolorů nesouhlasí a považuje je za zavádějící.
„Prostředky z fondů EU navíc nepředstavují dlouhodobě stabilní zdroj financování. Po skončení programového období se mohou školy potýkat s výpadkem financí na nákup i správu informačních a komunikačních technologií,“ uvedl Nejvyšší kontrolní úřad.
Kontrolní hlášení a EET měly na výběr daní menší, ale dobrý vliv, hlásí kontroloři. Jaký byl, zatím neví
Číst článek
Ze státního rozpočtu smí totiž školy na nákup těchto technologií použít jen část peněz. V letech 2013 až 2019 měly k dispozici celkově 1000 až 1136 korun na žáka ročně, většinu peněz ale musely použít na jiné nezbytné výdaje.
Podle analýzy ministerstva školství z roku 2017 by školy potřebovaly na pořízení informačních a komunikačních technologií (ICT) ročně přidat 500 korun na žáka, prostředky v systému financování regionálního školství se však navýšit nepodařilo.
Ministerstvo školství v rámci Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 naplánovalo 43 aktivit, Nejvyšší kontrolní úřad prověřil 18 z nich. „Ty klíčové ministerstvo stále nesplnilo,“ uvedli kontroloři.
Ministerstvu vytýkají, že neurčilo, jaké znalosti by měli žáci získat a jaké kompetence by měli mít učitelé. Dále podle kontrolorů nezajistilo vzdělávací materiály pro žáky ani učitele, nevznikla ani nabídka dalšího vzdělávání pro učitele.
Ministerstvo: Důrazně nesouhlasíme
Ministerstvo se závěry kontrolorů nesouhlasí. „Ač lze říci, že oblast digitálního vzdělávání měla být za minulých vlád podporována výrazněji, s hlavními závěry této kontrolní zprávy důrazně nesouhlasíme,“ uvedla v reakci mluvčí Aneta Lednová.
Podle resortu pracuje kontrolní úřad s čísly, která nejsou srovnatelná. Zpráva hodnotí výstupy Strategie digitálního vzdělávání, která byla v listopadu 2014 přijata na období do roku 2020. Hodnocené období 2011 až 2018 z tohoto důvodu nepovažuje ministerstvo za příliš relevantní.
Cesta do Peru stála 900 tisíc, je normální mít den volna, uvedl prezident NKÚ Kala
Číst článek
Závěr zprávy kontrolního úřadu je podle ministerstva z velké části postaven na tematické zprávě České školní inspekce z roku 2017. „Ta je však dnes již poměrně zastaralá a nereflektuje aktuální vývoj v této oblasti,“ uvedla mluvčí.
Podle ministerstva úřad zcela opomíjí roli obcí a měst, které jsou v českém systému základního a středního školství nositeli zřizovatelských kompetencí. Měly by tak být primárními poskytovateli investic do vybavení pro informační a komunikační technologie ve školách, jež zřizují, míní resort.
Ministerstvo připomíná, že v oblasti Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 se v posledním roce podařila celá řada kroků, což však zpráva kontrolního úřadu za období 2011 - 2018 neuvádí.
„Vznikl například rámec digitálních kompetencí pedagogů, kdy plánujeme intenzivní podporu vzdělávání učitelů v oblasti digitálních technologií. Byla vytvořena řada návodů a workshopů pro školní ICT koordinátory a modernizaci vzdělávací oblasti ICT,“ vypočítává ministerstvo.
Vznikly také metodické kabinety pro učitele informatiky, a stejně tak síť krajských metodiků v této oblasti. Ministerstvo tak považuje zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu za neaktuální a její závěry za hrubě zavádějící, uzavřela mluvčí.
