Nechceme ukrajinské školy ani třídy, ale integraci uprchlíků do českých škol, říká Černý

Žádná výuka podle ukrajinských osnov, žádné třídy výlučně pro uprchlíky. Ministerstvo školství chce, aby se ukrajinské děti od září integrovaly do českých tříd. Aby se do školek dostali aspoň ukrajinští předškoláci, je možné, že se pro ně při zápisu budou muset držet místa, říká pro Radiožurnál ředitel odboru základního vzdělávání ministerstva školství Michal Černý.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

První školní den

‚My nechceme vznik ukrajinských tříd a máme připravená regulační opatření, která by tomu měla zamezit,‘ říká Černý (Ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Ministr školství Petr Gazdík rodičům vzkázal, že se nemusejí bát o místa ve školkách pro své děti. Co pro to jako ministerstvo děláte?
Především teď zjišťujeme, kde jsou ve školkách a školách jaké kapacity. Ty uvedené ve školském rejstříku jsou totiž zastaralé a neodpovídají skutečnosti. Papírově máme na školách skoro 360 tisíc volných míst, ale je skoro jisté, že to tak ve skutečnosti není. Výsledky šetření budeme znát v průběhu dubna.

Ministerstvo školství připravilo příručku pro Ukrajince, děti do školy nemusejí nastoupit hned

Číst článek

Jaké kroky budou následovat?
Z reálných kapacit uvidíme, jestli budeme zápisy do mateřských škol ještě dál regulovat. V tuto chvíli s tím ale nepočítáme.

Jak by ta další regulace mohla vypadat?
Prozatím počítáme s následujícím průběhem zápisů: Nejprve se přihlásí české děti. Ty se přijmou do kapacity, kterou ředitelé školek dlouhodobě plánovali. V druhém termínu budou přijímány ukrajinské děti a to na místa, která buď zbydou, nebo o které se navýší současná kapacita.

A to může být o kolik?
Lex Ukrajina umožňuje nedodržovat striktně stanovené hygienické předpisy, které třeba říkají, na kolik holčiček musí být jedna záchodová kabina a na kolik chlapečků jeden pisoár. A taky umožňuje přijmout více dětí, než je stanoveno rejstříkovou kapacitou. Takže takto lze v rámci zdravého rozumu celkovou kapacitu školek a škol navýšit. Samozřejmě tak, aby tím děti netrpěly. A na tuto navýšenou kapacitu by pak mohly být přijaty ukrajinské děti.

Ukrajinky založily pomocnou iniciativu pro matky s dětmi, pomáhají jim i uprchlíci

Číst článek

Tenhle systém chce v Praze prosadit pražský radní pro školství Vít Šimral - v prvním termínu zápisu přijmout děti do běžné kapacity 24 míst na třídu a další 4 místa, o které je možné ji navýšit, nechat pro ukrajinské děti.
Ano, takovou výjimku může školce povolit zřizovatel, tedy obec. A už před válkou se využívala poměrně často, protože kapacity školek v některých obcích jsou napjaté dlouhodobě. Ale to je na rozhodnutí ředitelů a obcí, k tomu je my rozhodně nenutíme.

Zmínil jste, že podle kapacit by mohlo dojít k další regulaci podmínek zápisu. Jak?
Naše šetření může ukázat, že v některém regionu je tak zoufalý nedostatek míst, že po obsazení dětmi v prvním termínu zápisu už se tam nevejdou ani ukrajinští předškoláci. Přitom i na ně se bude vztahovat povinnost posledního roku předškolního vzdělávání (takže těm musí stát místo ve školce zajistit –pozn.red.). V takovém případě bychom mohli třeba stanovit nějaké kvóty, závazek držet pro ně do druhého termínu zápisu určitý počet míst. Ale v tuto chvíli nic takového neplánujeme.

Kolik zatím do Česka dorazilo ukrajinských dětí ve školkovém věku?
Celkově přišlo 125 tisíc dětí od 3 do 15 let. To je víc, než jeden celý populační ročník. Běžně do prvních tříd nastupuje kolem 107 tisíc dětí – abychom si tedy udělali představu, o jak velkém počtu mluvíme. Z těch 125 tisíc ukrajinských dětí je zhruba 25 tisíc dětí ve školkovém věku. A z toho odhadem osm tisíc v povinném předškolním roce.

‚Viděla jsem mamku, jak pláče a prosí o pomoc.‘ Z útoku na Mariupol se děti musí zotavit i psychicky

Číst článek

A pro kolik z nich je ve školkách místo tedy budete vědět až v dubnu?
Když se podíváme na papírové kapacity ve školském rejstříku, tak těch osm tisíc předškoláků by se do školek mělo vejít. Ale jak jsem říkal, ty rejstříkové kapacity nemusejí odpovídat realitě. A druhý problém bude, že někde třeba budou volné kapacity, ale nebudou tam ty děti.

Budou školky muset brát pouze spádové děti?
To je taky čistě na rozhodnutí školy. Pokud budou brát jenom spádové děti, tak jim nejspíš zbyde více míst pro spádové ukrajinské děti.

Podle radního Šimrala jsou v Praze školky a školy, které počítají s tím, že budou majoritně ukrajinské. Je to podle vás z hlediska integrace dobře?
My nechceme vznik ukrajinských tříd a máme připravená regulační opatření, která by tomu měla zamezit. Naopak podporujeme, aby se ukrajinské děti co nejvíce rozprostřely do českých tříd, v ideálním počtu dvě tři na třídu. A co se týče adaptačních skupin, ty nejsou součást českého vzdělávacího systému, neorganizuje je přímo MŠMT. Pro nás jsou na úrovni zájmové činnosti.

Jak chcete vzniku většinově ukrajinských tříd a škol zabránit?
Například se často mluví o tom, že ukrajinské školy stále učí online. A my říkáme – jasně, ať se toho děti klidně účastní, ale nenahrazuje to české kurikulum. A my neumožníme vznik škol, které by neučily podle českého kurikula, ani kdyby se tam vyučovala čeština. Ředitelům se chystáme napsat metodické doporučení, aby nezřizovali ukrajinské třídy, ale aby se snažili ukrajinské děti rozptýlit do českých tříd. Samozřejmě můžou mít společně třeba hodiny češtiny. Chceme ale, aby se ukrajinské děti integrovaly do českých škol.

Iva Vokurková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme