Ministerstvo školství láká zpět do Česka mladé vědce

Mají podobné osudy. Jsou mladí, talentovaní a pracují na špičkovém výzkumu. Dlouhou dobu pobývali v zahraničí a teď by se chtěli vrátit zpět do Česka. Jenže podmínky pro mladé české vědce nejsou ve zdejším akademickém prostředí zrovna ideální.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Laboratoř | Foto: Tomáš Adamec

V zahraničí by si totiž vydělali více peněz. Český výzkum je ale potřebuje, proto chce ministerstvo školství spustit do dvou let programy na finanční podporu mladých výzkumníků. I Akademie věd plánuje speciální peněžní fond.

Filip Lankaš má ve svých 43 letech za sebou kariéru, kterou by mu mohli mnozí stejně staří kolegové ve vědě závidět. Pracoval například v největším biomedicínském institutu v Německu, nebo v technologickém institutu ve švýcarském Lausanne.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak chce Česko nalákat ze zahraničí mladé a talentované vědce zjišťovala Petra Benešová

Touha vrátit se zpět byla ale silnější, než zahraniční prestiž. V Česku už proto dva roky pracuje na teoretickém studiu struktury DNA a RNA na Ústavu organické chemie a biochemie.

„Poznal jsem jak se pracuje v jiných laboratořích, v jiných zemích. Člověk si rozšíří obzor nejen odborně, ale i společensky. V jistém bodě mě ale přepadla velmi silná touha po návratu domů. To je hodnota, kterou člověk v cizině na začátku tolik nevnímá,“ řekl Lankaš.

Vrátit se mohl díky pětiletému grantu od Akademie věd. Takzvaný Fellowship Jana Evangelisty Purkyně, který je převážně pro návrat českých vědců ze zahraničí, mu zajistil plat. Ústav pak dobré technické zázemí. I přesto, že ho při bádání v kanceláři obklopují pouze skromná knihovna a počítače, má prý veškerý komfort jako v zahraničí.

„My jsme výpočetní biofyzika, zabýváme se biologicky významnými systémy na molekulární úrovni,“ popisuje výzkum Filip Lankaš, který se přes složité matematické vzorce snaží se svým týmem odhalit, jak fungují a jak se projevují jednotlivé geny u živých organismů.

Podobně se do Česka z britského Oxfordu a americké Philadelphie vrátil vědec Martin Anger. Pod záštitou stejného grantu studuje buněčné dělení u savců za pomoci špičkových mikroskopických metod. Do zahraničí by se už natrvalo nevracel.

„Od určité doby je to v zahraničním výzkumu úplně stejně těžké jako kdekoli jinde. Jakmile se člověk dostane do situace, že si musí sám shánět peníze na výzkum, tak v tom okamžiku to začíná být stejný problém jako kdekoli jinde. Samozřejmě v zahraničí jsou jiné možnosti, ale vazby na rodinu a snaha o to, přenést zkušenosti, které se mi podařilo získat k nám, převážily,“ uvedl Anger.

Speciální peněžní fond

Právě takové zkušenosti a zahraniční know how jsou podle předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše pro české akademické prostředí přímo požehnáním. Proto chce vědce lákat kromě grantu i na speciální peněžní fond.

„Byla by to kombinace centrálních peněz a peněz ústavu. Pokud ústav o nějakého člověka stojí, tak se musíme domluvit a financovat ho takto podílově,“ je přesvědčený Drahoš.

Potřebu mladých mozků v české vědě, kde hlavní a významné výzkumné projekty řeší převážně badatelé ve věku padesáti let, si uvědomují i úředníci ministerstva školství. Do dvou let proto rozjedou dva programy, které by až do roku 2019 měly na české vědce ze zahraničí přispět více než miliardou korun.

Petra Benešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme