Pět procent učitelů ve školách nemá pedagogické vzdělání, uvádí průzkum ministerstva
- Zhruba čtvrtina pedagogů v regionálním školství nevystudovala učitelské obory a kolem pěti procent jich je bez pedagogického vzdělání. Vyplývá to z průzkumu ministerstva školství.
- Přibližně sedm procent vyučujících ve školách nesplňuje zákonem dané podmínky kvalifikace.
- Situace v různých krajích Česka a na různých úrovních škol se ale liší.
- Nejvíce nekvalifikovaných učitelů je v Karlovarském a Středočeském kraji či v Praze, naopak nejméně ve Zlínském či Moravskoslezském kraji.
Učitelů bez kvalifikace je nyní v Česku zhruba 9000, tedy asi 6,6 procenta všech, ukázal průzkum ministerstva. Mezi kraji jsou podle něj ale rozdíly. Zatímco v Karlovarském činí podíl těchto vyučujících 12,5 procenta, ve Zlínském je to 2,8 procenta.
Více než deset procent pedagogů, kteří nesplňují předpoklady kvalifikace, působí také ve Středočeském kraji a v Praze. Méně než čtyři procenta jich jsou kromě Zlínského kraje ještě v kraji Moravskoslezském, Olomouckém a na Vysočině.
UČITELSKÁ KVALIFIKACE
Vyučující mají být podle současného zákona zpravidla absolventy pedagogických fakult. Na druhém stupni základních škol a ve středních školách ale působí jako kvalifikovaní například i lidé, kteří vystudovali obor podobný některému z předmětů, a doplnili si takzvané pedagogické minimum v programu celoživotního vzdělávání. Podmínkou kvalifikace jsou kromě toho ještě zdravotní a právní způsobilost, bezúhonnost a ve většině případů také znalost češtiny. Pokud zájemce o učitelské místo kvalifikaci nemá, může ho ředitel školy zaměstnat jen do doby, než se mu podaří sehnat pedagoga, který ji má.
Učitelské obory absolvovalo přibližně 78 procent pedagogů v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách a dalších pět procent vystudovalo jiné pedagogické obory. Zhruba 13 procent vyučujících si znalosti doplnilo v programech celoživotního vzdělávání.
Podíl učitelů bez pedagogického vzdělání činí celorepublikově 4,7 procenta všech, ale opět jsou zde rozdíly mezi regiony. V Praze to je 9,1 procenta, ve Středočeském kraji 8,4 procenta a v Karlovarském kraji osm procent. Naopak ve Zlínském a Moravskoslezském kraji se pohybuje kolem dvou procent.
Připravená změna zákona
Absolventi učitelských oborů pracují nejčastěji v mateřských a základních školách, kde jich více než 85 procent. Ve středních školách, jejichž součástí bývá i odborná či praktická příprava, ale činí podíl těchto učitelů zhruba o 28 procentních bodů méně.
Pro střední školy je charakteristické velké množství vyučujících s pedagogickým minimem (zhruba 33,7 procenta). Platí to hlavně pro odborné předměty a výcvik, v nichž představují až tři čtvrtiny pedagogů. Na prvním stupni základních škol je jich okolo dvou procent, na druhém stupni asi sedm procent.
Ve školách bude od září chybět nejméně šest tisíc učitelů. Problémem je také vysoký věk
Číst článek
Ačkoli si část nekvalifikovaných učitelů vzdělání postupně doplňuje, někteří to nedělají. Množství takových učitelů podle ministerstva značí, jak složité je pro ředitele nalézt vhodné pedagogy. Nejhorší situace je v Karlovarském kraji, kde nekvalifikovaní, kteří si vzdělání nedoplňují, tvoří 5,5 procenta vyučujících. Přes pět procent je to i ve Středočeském kraji.
Kvůli nedostatku učitelů nedávno ministerstvo připravilo změnu zákona, která by měla tuto profesi na středních školách a na druhém stupni základních škol více zpřístupnit lidem bez pedagogického vzdělání. Noví učitelé by si ho museli doplnit do tří let a první dva roky by na ně měli ve školách dohlížet zkušenější kolegové.
Návrh již schválila vláda, a pokud by prošel i Parlamentem, mohl by platit od září. S předlohou nesouhlasí školské odbory ani spolek Pedagogická komora.
