Ministerstvo spravedlnosti chce rozšířit síť poraden pro oběti trestných činů
Ministerstvo spravedlnosti chce rozšířit síť poraden probační a mediační služby v Česku. Podpora je určená především obětem trestných činů. Šéf resortu Jiří Pospíšil si myslí, že by byla chyba soustředit se pouze na vypátrání a postih pachatele. Zmíněný projekt je financovaný převážně z peněz Evropské unie, stát ho, podle ministra spravedlnosti, dotuje pouze v řádu jednotek milionů korun.
Poraden probační a mediační služby funguje v Česku 40 ve dvaceti městech. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila je využívá čím dál tím více obětí trestné činnosti.
„Nové poradny, které jsme otevřeli v průběhu minulého roku, navštívilo přes tisíc klientů. Je tedy evidentní, že je u občanů zájem využívat služby tohoto sektoru. Není to tedy planá aktivita,“ říká Pospíšil.
O tématu mluvili na Radiožurnálu ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a Petra Vitoušová, prezidentka Bílého kruhu bezpečí
Péče o klienty může být i dlouhodobá, záleží na dohodě s odborníkem. Poradny poskytují rady v oblasti práva a psychologickou pomoc.
„Většinou se jedná o oběti, které buď nemají na to zaplatit si nákladnou právní službu, nebo se jedná o oběti, na jejichž psychice zanechal trestný čin nějaké následky. Nezkoumá se ale, jestli mají peníze nebo ne. Záleží na každém, zda si sám najme advokáta a věci řeší svojí cestou, nebo využije služeb státu,“ pokračuje ministr.
Informace o tom, kde lidé poradny najdou, jsou na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti. Tento projekt má také svojí speciální stránku restorativnijustice.cz.
Mediační a probační služba v této věci spolupracuje s neziskovým sektorem. Konkrétně s Asociací občanských poraden.
Podle Petry Vitoušové, prezidentky Bílého kruhu bezpečí, který se pomoci obětem trestných činů věnuje již 20 let, lidé častěji než dřív nechtějí oznámit, že se stali obětí trestného činu.
„Tento trend se objevil před dvěma roky, je signifikantní pro celou Evropu. Je to znamení o tom, že občané nedostávají v okamžiku, kdy oznámí trestný čin, od státu tu satisfakci a zacházení, které předpokládají,“ uvádí Vitoušová.
