Ministerstvo spravedlnosti předkládá bič na zlodějíčky: centrální registr přestupků
Policisté vědí o zlodějích, kteří jezdí po celé zemi a kradou drobnosti v supermarketech. Na jejich vychytralost byla zatím spravedlnost krátká. Vláda má dnes projednat zřízení centrálního registru přestupků, který má policistům i úředníkům usnadnit postih pachatelů.
Supermarket je ideálním místem pro krádeže a zloději toho hojně využívají. Dosud se však nemusí bát velkého postihu – když ukradnou třeba parfém v Ostravě, pak v Brně a vyrazí i do Českého Krumlova, policisté to nemohou zjistit, protože vědí pouze o krádeži v jejich regionu.
„Podle mého názoru zkušení pachatelé o této věci vědí a hřeší na to. Z provedených výslechů a z praxe dedukuji, že jezdí mezi kraji,“ říká karvinský policista Petr Kijonka.
Díky celostátní databázi přestupků, kterou připravilo ministerstvo spravedlnosti, se může už ze tří přestupků poskládat trestný čin. A to nejen pro drobné zloděje, ale i kapsáře nebo také lidi, kteří ruší noční klid nebo budí veřejné pohoršení.
Vznik registru vítá i Ivana Abrlová z radnice Moravské Ostravy a Přívozu: „My se nedozvíme, zda občan kradl i na jiném místě v České republice a považujeme ho třeba za prvopachatele, ne recidivistu. Potom ukládáme nižší sanci, než bychom měli.“
„Je pak problém zjistit, zda nekrade tak často a v takovém rozsahu, že by už jeho jednání naplnilo skutkovou podstatu trestného činu a mohl by za tento trestný čin být stíhán,“ dodává.
Po registru volají obce s nepřizpůsobivými občany
Opatření vítají i starostové z regionů nejvíce postižených sociálními problémy. Starostové ze Šluknovska své požadavky již dříve zformulovali v takzvaném Desateru Šluknovského výběžku – zavedení centrálního registru přestupků bylo jedním z nich.
„Jsme zastánci takzvané nulové tolerance, o které hovořil i pan ministr Pospíšil. I přestupky se musejí postihovat daleko přísněji než dosud,“ říká starosta Rumburka Jaroslav Sykáček.
O centrálním registru hovořili ve Světě o deváté starosta Rumburka Jaroslav Sykáček a Jan Vobořil z Iuridicum Remedium
V praxi se potýká s drobnou majetkovou kriminalitou a přestupky proti občanskému soužití denně.
„Z koordinačních porad, které máme každý týden s Policií České republiky a s městskou policií, jednoznačně vyplývá, že lidem tady ztěžuje život především drobná majetková trestná činnost. Přece není normální, aby se lidé báli odejít ze zahrádky, aby se jim náhodou neztratila houpačka, nebo aby ráno našli navrtanou nádrž svého auta,“ tvrdí.
Organizace na ochranu lidských práv se obává o osobní údaje
Registry přestupků existují i v jiných zemích. Jan Vobořil z nevládní organizace na ochranu lidských práv Iuridicum Remedium však upozorňuje, že český návrh neodpovídá českému přestupkovému zákonu.
„Není jasné, jaký je účel registru – zda stíhat přestupky proti majetku a občanskému soužití nebo evidovat všechny přestupky. Přestupkový zákon neobsahuje žádné ustanovení, že by se měly zohledňovat předchozí přestupky, takže v evidenci ostatních přestupků nevidím žádný smysl,“ podotýká.
Registr přestupků by měl být napojen na systém všech ostatních registrů, který nyní vzniká. Osobní údaje evidovaných lidí by zde byly k nalezení jen v jeho základním registru. Návrh ministerstva spravedlnosti však podle Vobořila chce i v registru přestupků všechny údaje uvádět.
Vobořil také považuje za nepřijatelnou dobu deseti let, po kterou chce ministerstvo přestupky evidovat. Trestné činy jsou v trestním rejstříku evidovány kratší dobu.