Ministerstvo vnímá eRecept jako nástroj k šikaně lidí, říká jeho tvůrce a kandidát Pirátů na primátora Hřib
Ministerstvo podle něj považuje eRecept za nástroj, jak šikanovat lidi, sám se přitom označuje za jeho spolutvůrce. Kandidát Pirátů na pražského primátora a expert na zdravotnictví Zdeněk Hřib totiž donedávna pracoval pro dodavatele daného systému, společnost Solitea Business Solutions (dříve Aquasoft). Elektronický recept má přitom od letoška nahradit ten klasický na papíře.
Ministerstvem zdravotnictví prosazovaný, lékařskou komorou zatracovaný. To je elektronický recept. Podle Zdeňka Hřiba, který povede Piráty v nadcházejících komunálních volbách, ho však resort vnímá především jako možnost šikany lidí. Vadí mu především to, že je vydávání elektronického receptu od ledna povinné.
Lékařům za nepoužívání e-receptů nebude letos hrozit pokuta, rozhodli senátoři
Číst článek
„My jako Piráti samozřejmě podporujeme digitalizaci, ale ne tu nucenou. Je potřeba se na ni dívat také z pohledu uživatelů, což stávající administrativa neumí, dívají se na ni jako na nový moderní způsob šikany obyvatel,“ řekl v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz Hřib.
Hlavní architekt eReceptu
Hřib se přitom označuje za hlavního architekta elektronického úložiště receptů. „My jsme dělali jádro systému. V podstatě šlo o implementaci vyhlášek a zákonů. Já jsem fungoval jako architekt řešení, jako člověk, který to drží věcně v hlavě pohromadě, aby se to nerozpadlo,“ popsal.
Za rozpor to však nepovažuje. Problém prý nevidí v systému jako takovém, ale v jeho uchopení státními institucemi. Jako příklad uvádí třeba elektronický podpis, kterým lékař podepisuje eRecept.
„Je to absurdní. Z elektronického receptu dělá dokument, který má až skoro notářské ověření. Hlavně ministerstvo se na to ale dívá tak, že abyste mohla dobře šikanovat lidi, potřebujete je mít hlavně dobře identifikované. K tomu potřebujete elektronický podpis,“ pokračoval.
Hřib donedávna pracoval pro společnost Solitea Business Solutions (dříve Aquasoft), která je dodavatelem systému elektronického receptu pro Státní ústav pro kontrolu léčiv. Ve firmě skončil podle svých slov v dubnu kvůli kandidatuře na pražský magistrát. Současně sedí od ledna ve správní radě VZP.
Možný střet zájmů
Piráti navíc ve svém programu prosazují decentralizaci zdravotních pojišťoven, ve kterých by podle Hřiba mohl rovněž fungovat systém centrálního úložiště dat. „Systém je z hlediska povinnosti agnostický. Můžete ho nainstalovat sedmkrát do sedmi zdravotních pojišťoven a bude perfektně odpovídat našemu programu. Navíc SÚKL má teď k tomu kompletní autorská práva,“ uvedl.
Zdeněk Hřib
Poslední dva roky působí jako expert Pirátů na zdravotnictví, členem strany se stal ale až loni. Zdeněk Hřib současně sedí od ledna ve správní radě VZP a vede pražskou kandidátku Pirátů v podzimních komunálních volbách. Do letošního dubna pracoval pro společnost Aquasoft, dodavatele systému eRecept, kde podle svých slov působil už během svého studia na Univerzitě Karlově. V roce 2008 navíc krátce působil přímo ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv.
Jako možný střet zájmů to ale Hřib odmítá. „Aquasoft nikdy nedodával software pro VZP, kde jsem ve správní radě. Navíc mi to může být v zásadě jedno, protože už v Aquasoftu nepracuju. Kdybych se podílel na řízení města, vzdal by se navíc rady VZP. Aquasoft také nikdy nedodával žádný software ani na magistrát,“ doplnil.
Elektronický recept kritizuje také Česká lékařská komora, vadí jí hlavně plošná povinnost i to, že podle ní nepřináší žádný benefit. „Dvacet až pětadvacet procent veškerých receptů je stále vystavováno papírovým způsobem, protože lékaři buď nechtějí, nebo nemohou vystavovat elektronické recepty a stále hrozí to, že nemalá skupina lékařů své ordinace uzavře a my za ně nemáme náhradu. To nám vadí,“ popsal prezident Milan Kubek.
Kubek také uvedl, že je na stole novela zákona o léčivech. „Navrhli jsme, aby byl systém nepovinný, případně kompromisní variantu, aby se systém netýkal lékařů na 60 let, ministerstvo to ale všechno odmítá. Systém stojí čas a peníze a přitom vůbec nic nepřináší. Nenaplňuje se to, co se slibovalo, třeba lékový záznam pacienta stále neexistuje,“ doplnil.
Ministr: eRecept funguje
Šéf resortu Adam Vojtěch z hnutí ANO za elektronickým vydáváním receptů, které je od ledna povinné, stojí. Že by bylo plošné vydávání zátěží pro lékaře, odmítá. „Na datech vidíme, že prakticky všichni lékaři eRecept používají a počet eReceptů je 80 procent ze všech receptů a systém funguje. Povinnost chceme zachovat s tím, že ho chceme dále rozvíjet, již máme připraven tzv. lékový záznam, který eRecept dále výrazně vylepší,“ uvedl.
S dotazy na technické řešení však odkázal redakci na Státní ústav pro kontrolu léčiv, který je za provoz systému eRecept zodpovědný. „Já jsem s firmou Aquasoft nepřišel do kontaktu. Pana doktora Hřiba znám pouze jakožto experta Pirátů na oblast zdravotnictví, setkal jsem se s ním několikrát v rámci obecných debat o zdravotnictví, nikoli jako se zástupcem společnosti Aquasoft,“ doplnil v sms ministr.
Lékaři musejí povinně vydávat elektronické recepty od ledna. Jen za první měsíc fungování bylo předepsáno 4,4 milionu eReceptů a vydáno 3,9 milionu. Podle ministerstva zdravotnictví systém pracuje bez problémů.
Celý rozhovor se Zdeňkem Hřibem o eReceptu, předvolební kampani či regulaci Airbnb přineseme v průběhu pondělí.
eRecept
- Elektronické recepty zavedl v Česku zákon v roce 2007. O rok později zakázku SÚKL na tvorbu centrálního úložiště dat vyhrála společnost Solitea Business Solutions (tehdy Aquasoft), která za to tehdy obdržela 30 milionů korun. Původního dodavatele systému ale o čtyři roky později nahradila společnost Tronevia, která za provoz systému inkasovala přes 300 milionů korun a která vede s ústavem soudní spor o práva nakládání s aplikacemi.
- Podle prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu, kterou zveřejnil loni v květnu, si SÚKL při budování systému nevyjasnil autorská práva a nevyhradil možnosti jeho úprav, což vedlo až k soudnímu sporu a pozastavení systému od prosince 2015 do března 2016.
- Novou soutěž na dodávku centrálního úložiště vyhrála v roce 2016 opět firma Aquasoft, pomáhala tak ústavu zprovoznit nynější náhradní řešení. Vytvoření nového systému, který nahradil sporný, jeho čtyřletá podpora a rozvoj vyšel SÚKL na 14 milionů korun. Samotný provoz pak vyjde na 100 tisíc korun měsíčně.
