První z čínských křesťanů azyl nedostali. 'Pronásledování nebylo tak vážné,' uvedlo podle právničky vnitro

Ministerstvo vnitra zamítlo první žádosti čínských křesťanů o udělení azylu. „Vnitro tam v podstatě konstatovalo, že to pronásledování nebylo tak vážné,“ uvedla ostravská advokátka Marie Ludvová, která zastupuje část Číňanů. Verdikty odboru azylové a migrační politiky resortu tak přišly po zhruba dvou letech. Další Číňané na rozhodnutí teprve čekají, ministerstvo posuzuje každý případ individuálně.

Praha (Aktualizováno: 14:55 21. 2. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čínští křesťané při velikonoční bohoslužbě (ilustrační foto) | Foto: Reuters | Zdroj: Reuters

„Máme informaci, že první dnešní rozhodnutí je zamítavé,“ uvedl Českému rozhlasu Plus Rastislav Šutek z Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU), která zastupuje zhruba třicítku žadatelů z Číny.

Naděje pro čínské křesťany? Vnitro po dvou letech zřejmě rozhodlo o žádostech o azyl

Číst článek

Podle vedoucí právní poradny OPU Hany Frankové vnitro rozhodnutí v daném případě zdůvodnilo tím, že žadatel dostatečně nedoložil své pronásledování v zemi původu. Verdikt je podle Šutka navíc nestandardně dlouhý, má prý přes třicet stránek.

Franková dále uvedla, že klientovi doporučí, aby podal žalobu. „Stejně tak, kdyby byly zamítnuty žádosti těch ostatních, budeme doporučovat, aby naším prostřednictvím podali žaloby. My ty případy považujeme za důvodné,“ vysvětlila.

Podle Frankové rozhodnutí vnitro doručilo ve středu ještě dalším dvěma jejím klientům, v jejich případě se organizace s verdiktem zatím ale neseznámila.

Neudělení azylu v případu jiného klienta potvrdila také ostravská advokátka Marie Ludvová, která zastupuje další Číňany. Zdůvodnění vnitra považuje za velmi obecné. „Vnitro tam v podstatě konstatovalo, že to pronásledování nebylo tak vážné,“ řekla.

Dodala, že za podezřelé okolnosti vnitro označilo například to, že Číňané začali pracovat již po půl roce po příchodu do země, nebo to, že přišli organizovaně. „Předpokládám, že ta další rozhodnutí budou stejná,“ podotkla Ludvová.

Další verdikty o udělení, či neudělení azylu bude ministerstvo čínským křesťanům předávat v následujících dnech.

Vnitro se k případu zatím nechce vyjadřovat. „Ministerstvo vnitra se nikdy nevyjadřuje k individuálním případům v řízení o mezinárodní ochraně, ostatně ani nemůže s ohledem na mezinárodní právo respektive Ženevskou úmluvu,“ sdělil tiskový odbor.

Čínská křesťanka v Česku: Našla jsem tu lásku, ale mám strach. Bez azylu mi hrozí mučení a smrt

Číst článek

Číňané chtějí tuzemský azyl získat, jelikož tvrdí, že jsou ve své zemi pronásledováni kvůli své křesťanské víře. Zhruba šedesátičlenná skupina podala žádosti o azyl v roce 2016. Část ale vzdala dlouhé čekání a rozhodnutí se bude týkat asi 40 lidí.

Číňané mají strach

Křesťané v Číně patří k pronásledovaným komunitám. Tamní komunističtí vládci sice uznávají katolictví i protestantství, na církve ale dohlíží tajná policie. Další nelegální křesťanské církve čínský režim potírá.

Rozhodnutí českých úřadů se vleklo. Interpelacím kvůli tomu čelil bývalý premiér Bohuslav Sobotka i jeho nástupce Andrej Babiš. Sobotka předloni vyloučil, že by za prodloužením azylového řízení s čínskými křesťany byly politické tlaky nebo české zájmy v Číně.

V Česku podle posledních statistik ministerstva vnitra ke konci loňského listopadu žilo 4370 Číňanů, kteří měli povolený trvalý pobyt. Dalších 2472 mělo povolený pobyt přechodný.

Žadatelé s médií nekomunikují. Mají strach, že veřejným vystoupením a možným ztotožněním by v případě neudělení azylu a následné deportace do Číny riskovali život. S médii hovořily pouze dvě mladé Číňanky vystupující pod jmény Emilia a Anna. Rozhovor s Annou přinesl už dříve Český rozhlas Plus, výpověď Emilie publikoval server Aktuálně.cz.

Server iROZHLAS.cz už dříve upozornil, že Číňany se zabývají také české tajné služby. Ty se zajímaly o to, jestli mezi nimi nejsou špioni. Čínský tisk po provalení případu psal, že se skupina pouze za křesťany vydává a že jde o nelegální migranty.

To, že velká část Číňanů velmi pravděpodobně azyl nezíská, naznačují statistiky. Mezi roky 1990 a 2016 získalo tuzemský azyl pouze 17 čínských občanů. Naposledy šlo o šest osob v roce 2014. Přitom mezi roky 1999 a 2006 o azyl žádalo mnohem více čínských občanů než v aktuálním případě. Třeba v roce 2003 české úřady obdržely 854 žádostí.

kno, Lucie Vopálenská, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme