Ministerstvo vnitra chce upravit zákoník práce ve prospěch dobrovolníků
Odklízejí nánosy bahna, roznášejí vodu, jídlo, čistící prostředky nebo třeba pomáhají s hlídáním dětí. Řeč je o dobrovolnících, kteří v době krizových situací vyrážejí do postižených oblastí. Jde o vyškolené lidi, třeba dobrovolné hasiče, kteří ale v civilním životě pracují v různých společnostech. A když přijde třeba nějaká přírodní katastrofa, musejí si brát volno. Ministerstvo vnitra teď navrhuje upravit zákoník práce tak, aby tyto lidi před zaměstnavateli více chránil.
Naposledy byli dobrovolníci nejvíc vidět při uklízení následků loňských povodní na Liberecku.
„My jsme přímo na místě rozdávali všem lidem, kteří to potřebovali, náplasti a dezinfekci, a dezinfikovali jsme jim rány,“ popsal loni svou práci Šimon Hlinovský, kterého z Prahy vyslal do zaplavené obce Víska na Frýdlantsku Český červený kříž.
Reportáž Petra Sehnoutky o snaze mministerstva vnitra více chránit dobrovolníky před zaměstnavateli na Radiožurnálu.mp3
V Česku je dnes deset akreditovaných neziskových společností, které do postižených oblastí mohou vyslat stovky dobrovolníků. Jenže ve většině případů jde o lidi, kteří mají svá jiná zaměstnání. A přestože jsou vyškoleni, tak nemohou pomáhat třeba delší dobu, protože jim v práci buď nedají volno, nebo musejí čerpat své dovolené.
Speciální komise na ministerstvu vnitra se proto lidem pomáhajícím v krizové situaci snaží vyjít vstříc, říká Radek Jiránek, pod kterého na ministerstvu vnitra problematika dobrovolnictví spadá.
„My chceme pouze malou kosmetickou změnu v zákoníku práce, tak, aby zaměstnavatel, je-li ten dobrovolník někde registrován, právě třeba podle zákona o dobrovolnické službě, nebo je součástí jeho organizace nebo tam, kde by pomáhal, Integrovaného záchranného systému, aby ho zaměstnavatel uvolnil ze zaměstnání po tu dobu, kdy on bude právě pomáhat,“ vysvětluje Radek Jiránek.
Dobrovolník by měl mít pracovní volno
Změna počítá s tím, že by dobrovolník měl mít pracovní volno, a to s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku.
„Aby ten dobrovolník nebyl perzekuován za to, že někde na druhé straně republiky koná dobro, vrátí se do té firmy a tam mu řeknou: ‚Podívej se, čtrnáct dní jsi tady nebyl, fungovalo to i bez tebe, tak si najdi práci někde jinde‘. Což se samozřejmě v ojedinělých případech i stává. Tomu bychom chtěli zamezit,“ říká Radek Jiránek.
Návrh na změnu zákoníku práce podalo vnitro v připomínkovém řízení a teď se čeká, jak se k němu postaví vláda. Již nyní je jisté, že pokud se ke změně budou vyjadřovat zaměstnavatelé, budou chtít změnu upravit. Podle viceprezidenta Unie zaměstnavatelských svazů Jana Sochůrka bude záležet na rozměru katastrofy a také velikosti firmy, která dobrovolníka zaměstnává.
„Rozhodně si myslím, že v zákoně by mělo být základní ustanovení, že uvolnění dobrovolníka za těchto mzdových předpokladů, kdy on nečerpá volno a mzda je mu refundovaná od zaměstnavatele, tak musí být se souhlasem zaměstnavatele,“ říká Jan Sochůrek.
Letos je rok dobrovolnictví
Ministerská komise vznikla v rámci toho, že letošní rok je vyhlášen Evropskou unií jako rokem dobrovolnictví. Kromě novely zákoníku práce chce ministerstvo upravit i systém, podle kterého dobrovolnické organizace pomáhají při krizových situacích na úrovni krajů Integrovanému záchrannému systému, tedy hasičům, policii a záchrance, popisuje Radek Jiránek.
„Nastane-li nějaký takový stav, Integrovaný záchranný systém řekne: ‚Potřebuji tolik, a tolik dobrovolníků takto vybavených do této lokality‘. A jedna nezisková organizace má panel třeba deseti dvaceti organizací. Každá z nich něco umí, takže už si tu pomoc zorganizuje sama, a Integrovanému záchrannému systému říká: ‚Ano, jsem schopen, do x hodin tam vyjet v počtu tolika a tolika dobrovolníků takto vybavených, takto vyškolených, takto vycvičených‘,“ popisuje Radek Jiránek.
Tento systém zatím funguje jen v Ústeckém a Jihočeském kraji. Komise mu chce dát konkrétní pravidla, aby záchranáři měli v každém kraji k ruce vždy takto zformovanou skupinu neziskových organizací. S tím souvisí i to, že vnitro chce nalákat další lidi, aby se stali dobrovolníky. Zájemci se ale nemají do případných pomocných prací pouštět sami, ale mají kontaktovat akreditované organizace, které je vyškolí.
