Čeští muslimové jsou umírnění, zradikalizovat je můžou útoky politiků, píše ve zprávě vnitro

Česká muslimská komunita je umírněná, dobře integrovaná a migrační vlna ji neovlivnila. Zradikalizovat by ji mohly spíše islamofobní útoky některých českých politiků, upozorňuje zatím neschválená výroční zpráva ministerstva vnitra o extremismu za rok 2017. S ustáváním bojů v Iráku a Sýrii podle dokumentu hrozí návrat radikálních bojovníků, Česka se to ale zatím netýká. Policie u nás naopak prověřovala několik lidí podezřelých z podpory teroristů.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Česká muslimská komunita se v roce 2017 většinově projevovala umírněně a lze ji považovat za integrovanou.“ Ilustrační foto | Foto: Martin Svozílek

Autoři zprávy zdůrazňují, že migrační vlna se neprojevila na složení tuzemských náboženských komunit. Muslimové do Česka nemířili, maximálně jím pouze projížděli (více v grafech).

‚Jsou integrovaní‘

„Česká muslimská komunita se v roce 2017 většinově projevovala umírněně a lze ji považovat za integrovanou. Tento závěr potvrzují jak experti policie, tak i zpravodajských služeb. Bezpečnostními složkami bylo nicméně registrováno několik jednotlivců, kteří v omezeném okruhu osob vyjadřovali radikální názory,“ uvádí zpráva ministerstva vnitra o extremismu za rok 2017.

I když uplynul více než rok, klíčový závěr zprávy podle religionisty Zdeňka Vojtíška stále platí. „Česká komunita je integrovaná, je mimořádně vzdělaná, už jen proto, že první muslimové sem přicházeli jako studenti a vyšší stupeň vzdělanosti si komunita stále ještě udržuje. Je také mimořádně diverzifikovaná, žádná národnost u nás nepřevažuje, i to je z hlediska bezpečnosti dobré,“ řekl serveru iROZHLAS.cz.

Report ministerstva opakuje zjištění již dříve zveřejněné situační zprávy o vnitřní bezpečnosti země: v roce 2017 odjelo z Česka bojovat do Sýrie 11 lidí. Část z nich podle vnitra čelí trestnímu stíhání.

Prověřovali podporu teroristů

„Několik osob z Česka se zapojilo do činnosti kurdských ozbrojených skupin působících zejména v oblasti Iráku a Sýrie. Policie prověřovala několik případů finanční a logistické podpory teroristickým skupinám v zahraničí. Prověřováno též bylo několik případů podezřelých osob, které se u nás měly snažit zajistit výcvik, lékařskou péči anebo jinou materiální podporu teroristů,“ upozorňuje ministerstvo ve své zprávě.

Známý je případ bývalého pražského imáma Samera Shehadeha a jeho rodiny, kteří se účastnili bojů v sesterské organizaci Al-Káidy. V Česku byli obviněni z terorismu a přímé účasti v teroristické organizaci, Shehadeha zadrželi v Jordánsku, odkud putoval do české vazby. Jeho příbuzné policie stíhá jako uprchlé.

Kvůli čemu Hrad nechtěl zprávu o extremismu? Přečtěte si pasáže o hnutí SPD

Číst článek

Návrat bojovníků

Policie podle zprávy v Česku zaznamenala i cizince, kteří se snažili šířit radikální výklad islámu. „Jednalo se zejména o osoby ze střední Asie a z kavkazských republik, které se v Česku pokoušely navázat kontakty,“ přibližuje report.

Rizikem je podle něj i návrat bojovníků z Iráku a Sýrie, kteří v Evropě mohou radikalizovat své domovské komunity nebo plánovat teroristické útoky. Nic takového se ale v Česku podle zprávy zatím neděje.

Vojtíšek připomíná, že muslimská komunita v Česku je otevřená a těžko spolehlivě zvládne filtrovat mírumilovné a radikální muslimy. „Je možné, že takoví lidé se v české komunitě vyskytují, ale právě ta by si je měla pohlídat. Proto bych se přimlouvat za to, aby dostala větší důvěru,“ míní. 

Zpráva o extremismu například v jiné pasáži zmiňuje parlamentní hnutí SPD Tomia Okamury, které ve volbách získalo přes deset procent hlasů. Sice ho neřadí mezi extremisty, na druhou stranu si všímá, že do veřejného prostoru přináší podobná témata jako pravicoví extremisté a někdy se projevuje radikálněji než oni.

Radikalizovat je mohou útoky

A právě to je podle ministerstva jedním z faktorů, které mohou přispět k radikalizaci muslimů u nás. „Mezi hlavní potenciálně radikalizační témata patří islamofobní vystoupení některých představitelů veřejného života a proizraelské postoje státu a jeho představitelů,“ uvádí doslova report vnitra.

Odmítání invaze imigrantů za xenofobní rétoriku nepovažujeme, říká ke zprávě o extremismu Fiala z SPD

Číst článek

Podle Vojtíška totiž hrocení veřejné debaty, jež se týká muslimské komunity, může způsobit, že uvnitř ní posílí fanatici. „Radikální klima zvyšuje pocit, že jsou marginalizováni, že je nikdo nebere vážně, že jim nikdo nevěří. Výsledkem je, že hlas umírněných se v takové atmosféře ztrácí, spíš je slyšet hlas těch, kdo se cítí ukřivděni. Paradoxně jsou tak největším přítelem radikálů naši islamofobové,“ je přesvědčen religionista.

Útoky ubývají

Výpady ale podle něj díky nižší četnosti teroristických útoků a oslabení Islámského státu v poslední době zeslabily. „Nejsem ale úplně nadšen, protože ostré výroky se nacházejí i u velmi silných stran jako například ODS, kde je islamofobní křídlo poměrně silné,“ poukazuje Vojtíšek.

Vnitro ve zprávě jako jedinou politickou stranu zmiňuje výše zmíněné hnutí SPD. V obecné rovině pak jako největší nebezpečí označuje xenofobně-populistické subjekty, které nahradily tradiční pravicové extremisty.

Ondřej Golis, cib Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme