Ministerstvo vytipovalo několik ambasád, kde velvyslanci lobbují za české vědce

Za české vědce a jejich výzkum lobbují v cizině čeští velvyslanci. Ministerstvo zahraničí vytipovalo několik ambasád, které domlouvají pro badatele důležité kontakty. Stát si od mezinárodní spolupráce slibuje, že by na vědeckých nápadech mohli vydělat nejen samotní výzkumníci, ale i české firmy.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nanotechnologie

Nanotechnologie | Foto: Free Digital Photos, Victor Habbick

Jednou z vytipovaných zemí je třeba Švédsko. Evropský spalační zdroj ve švédském Lundu je jednou z mezinárodních institucí, kde se na výzkumu budou podílet i čeští vědci z Ústavu jaderné fyziky.

„Česká republika do toho nově budovaného zařízení postaví jednu měřící stanici u toho budoucího zdroje neutronů a přispěje tam vlastně vkladem i českých firem, českého know how,“ , vysvětluje ředitel ústavu Petr Lukáš.

Přehrát

00:00 / 00:00

Příspěvek natočila redaktorka Petra Benešová

Cílem unikátního projektu je do roku 2020 vybudovat nejsilnější neutronový zdroj na světě. Pomocí neutronů vědci proniknou do materiálů, což je využitelné v medicíně, chemii nebo biotechnologiích. Výzkum ve Švédsku je jedním z příkladů, jak se Češi zapojují do bádání za hranicemi.

Podle české velvyslankyně ve Švédsku Jany Hynkové se Stockholm snaží vytvořit pro české vědce dobré podmínky.

„Naše velvyslanectví bylo vytipováni jako jedno z asi patnácti po celém světě, které by se mělo zabývat spoluprací na úrovni věda – výzkum – inovace,“ říká velvyslankyně.

Švédsko zajímá hlavně český výzkum v informačních technologiích, medicíně a nanotechnologiích. „Kromě toho velmi rozvíjí takzvané materiálové inženýrství, nové technologie,“ doplňuje Hynková.

Propojení akademické obce a průmyslu

Podle švédského ministra zahraničních věcí Carla Bildta je česko-švédský výzkum jedním z témat diplomatických jednání.

„Je to jedním z témat, o kterých se při jednáních bavíme. Shodujeme se na tom, že by měla být spolupráce na výzkumu hlubší a intenzivnější. Myslím, že je tady potenciál pro další vývoj v mnoha oblastech vědy,“ poznamenává Bildt.

Už vloni navštívila Českou republiku Švédská královská inženýrská akademie. Letos naopak čeští vědci a podnikatelé přijeli do Stockholmu.

Oddělení lékařské genetiky v Thomayerově nemocnici | Foto: Filip Jandourek

Petr Zuna, místopředseda české Inženýrské akademie doufá, že se rozjede nejen výzkum, ale také že se české firmy uchytí na švédském trhu.

„Jedním z cílů té naší akademie je – to je výhoda těch inženýrských akademií – že tam vlastně spojují akademickou a realizační průmyslovou sféru a vytváří se vlastně most mezi těmito dvěma oblastmi,“ konstatuje Zuna.

Stejně postupují česká velvyslanectví například v Berlíně, Bratislavě, Bruselu, Helsinkách, Londýně nebo Paříži. Prioritou je prosadit české výzkumné know how v dané zemi.

„Jedná se samozřejmě jak o spolupráci mezi vědeckými týmy v různých zemích, a samozřejmě nás zajímá také příliv soukromých peněz do vědy a výzkumu,“ popisuje ředitel ekonomické sekce ministerstva zahraničí Ivan Jukl.

Kromě Švédska je podle úřadu dobře nastartovaná spolupráce například v Římě, kde se jedná o kosmický výzkum. V Mnichově se česko - německé týmy zaměřují na vývoj nových materiálů.

Petra Benešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme