Plošně už roušky nemají smysl. Chci prosadit zjednodušení pravidel pro jejich nošení, říká Vojtěch
V rizikových prostorech ano, ale plošně už nošení roušek podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha postrádá smysl. I proto chce zjednodušit pravidla pro jejich nošení. Ve čtvrtečních Dvaceti minutách Radiožurnálu mluvil ale i o tom, že by od pondělí mohlo chodit více lidí na fotbalové zápasy, nebo o tom, jak to je s odměnami pro zdravotníky.
Proč musíme dál nosit plošně roušky?
V celé řadě prostorů jsme již nošení roušek uvolnili. Riziko nákazy se snižuje, nicméně je celá řada míst, které jsou rizikové – například městská hromadná doprava nebo obchody. Na těchto místech jsou roušky i podle Světové zdravotnické organizace smysluplné. Ale i v těchto místech chceme roušky rozvolnit v následujících týdnech.
Plošný problém nemáme, i když například v Praze stále probíhá komunitní šíření. Situace je ale pod kontrolou, uklidňuje Vojtěch
Souhlasím s tím, že plošně problém nemáme. Na druhou stranu například v Praze víme, že probíhá určité komunitní šíření. Nechci nikoho strašit, určitě ta situace je pod kontrolou, ale z mého pohledu roušky v rizikových prostorech, kde je větší počet lidí, kde není možné ani dodržovat určité sociální distancování, smysl mají.
Znamená to, že i v okresech, kde už několik týdnů nepřibyl žádný nakažený, má smysl chodit do budovy v roušce?
V tuto chvíli na základě stanoviska epidemiologů ještě ano. Ale určitě se bavíme o termínu do konce června, kdy bychom chtěli dát jasné stanovisko, jak to s rouškami bude, a chtěli bychom je rozvolnit. Souhlasím s tím, že plošně toto opatření už nemá příliš smysl.
Epidemiologové o tom budou příští týden jednat pod vedením pana docenta Maďara a budou dávat následné doporučení.
Japonské společnosti vyvíjejí roušky na léto. Zkouší chladivé sáčky i materiály na sport a spodní prádlo
Číst článek
Budete toto doporučení bez výhrad respektovat, nebo když sám říkáte, že tento zákaz plošně už smysl nemá, byl byste pro rozvolnění? I kdyby to komise v úterý nedoporučila.
Budeme o tom diskutovat, já nejsem ten, kdo by rozhodoval nějak autoritativně, vždy se snažím najít nějaký konsenzus. Já pouze říkám to, že samozřejmě dlouhodobě ty roušky plošně nemají smysl. Myslím si, že do konce června bychom měli rozhodnout o termínu, kdy dojde k rozvolnění toho plošného nošení roušek.
To znamená, že připouštíte, že ten termín bude pozdější než 1. července? Protože třeba hlavní hygienička, paní Jarmila Rážová, pro středeční Právo řekla, že podle ní by roušky plošně mohly skončit právě na začátku prázdnin.
Ano, to je ta debata, která se teď vede, jsou různé názory, právě v té epidemiologické skupině. Čekám na jejich stanovisko, které by mělo být konsenzuální, a podle toho se rozhodnu.
Jaký nejzazší termín zaznívá?
Tak zaznívá názor i ten, že právě v těch místech, jako je třeba městská hromadná doprava, tak že ty roušky by měly být povinné delší dobu. Právě proto, že dochází ke koncentraci lidí.
To znamená třeba celé prázdniny? I takové názory od vašich poradců přicházejí?
Zatím takovéto stanovisko nezaznělo, takto dlouhodobá povinnost nošení roušek. Jenom zdůrazňuji to, že názory jsou různé, snažíme se najít nějaký rozumný konsenzus. Za mě osobně, znovu říkám, že plošně nošení roušek si myslím, že dlouhodobě asi úplně smysl nemá, vzhledem k tomu, že situace se výrazně zlepšila. Ale třeba v Praze a v dalších místech, kde stále pozorujeme poměrně, neříkám výrazný nárůst, ale nárůst počtu nových pozitivních pacientů, tak tam v těch rizikových prostorech a provozech by roušky být mohly.
Postupně jste přijali už řadu výjimek, kdy není potřeba roušky nosit. Když se podíváme do aktuálního mimořádného opatření ministra zdravotnictví, jsou v něm skoro dvě stránky A4 s jednotlivými výjimkami, které mají další podmínky. Máte pocit, že se normální člověk v tuto chvíli ještě orientuje v tom, jestli roušku na tom konkrétním místě musí mít, nebo ne?
Proto si myslím, že bychom měli zjednodušit to pravidlo. Ale nemyslím si, že by to mělo být tak, že jeden člověk rozhodne, měl by to být nějaký konsenzus, i odborný konsenzus.
To opatření vzniklo v nějaké době, od té doby se mění. Jsou tam výjimky, o kterých hovoříte, byť je tam i určité plošné rozvolnění roušek na pracovištích, ve venkovních prostorech.
Osm milionů respirátorů a 60 milionů roušek. Z Číny vyjede vlak s dodávkou pro Česko
Číst článek
Já si myslím, že roušky by měly být nastaveny tak, že pokud dodržuji rozestup delší než dva metry, tak roušku mít nemusím. Pokud rozestup není možné dodržet, tak by roušky měly zůstat povinné. To si myslím, že je právě případ městské hromadné dopravy nebo třeba i divadel a kin, kde jsou lidé vedle sebe delší dobu a podobně.
Toto pravidlo dvou metrů byste chtěl prosadit?
Ano, to si myslím, že by bylo smysluplné, tak, aby to bylo jednoznačné a zjednodušené oproti tomu stavu, který dnes vidíme.
A pokud byste se v úterý na tomto dohodli, tak je reálné, že by to pravidlo bylo platné ještě před koncem tohoto měsíce?
Určitě ano, já si myslím, že to je reálné. Učinili bychom toto pravidlo od té další vlny rozvolnění, která má nastat 22. června, kdy navyšujeme počty lidí na hromadných akcích na tisíc.
Když mluvíme o rozvolňování, ve čtvrtek jste řekl, že uvažujete o mezikroku. Ten by mohl nastat od nadcházejícího pondělí, tedy od 15. června. Co chcete v pondělí rozvolňovat?
To je řekněme novinka, na které opět se shodla epidemiologická skupina, a já si myslím, že to dává smysl. Jsou to spíše detaily, ale pro řadu subjektů důležité – jednalo by se například o bufety v rámci kin, divadel, které by mohly být již otevřené.
Ale jsou tam i věci týkající se hromadných akcí, kdy my nyní máme maximální limit na 500 osobách, budeme ho mít na 1000. Jsou ale třeba případy, kdy by bylo možné rozdělit třeba nějaké hlediště, u sportovního zápasu a podobně, do více sektorů. A na tomto se epidemiologové shodli, že touto cestou bychom mohli jít, že by mohly být vlastně stavebně oddělené sektory tak, aby se ti lidé navzájem nemíchali, aby nebylo na jednom místě mnoho set lidí.
Hygienické stanice se potýkají s nedostatkem lidí. Odborníky se nedaří najít i kvůli nízkým platům
Číst článek
Více lidí na fotbale
To znamená, že už od příštího pondělka by třeba na fotbalové zápasy mohlo přijít řádově víc lidí, pokud tedy budou sedět v různých sektorech?
Ano, ano, taková myšlenka je. Teď ji akorát dopracováváme a chtěli bychom zveřejnit, jak to bude přesně vypadat zítra.
Jestli dobře počítám, tak to uvolnění by vstoupilo v platnost za 80 hodin od této chvíle (ve čtvrtek v 17 hodin). Říkáte, že v pátek to zveřejníte, to znamená, že se posuneme o dalších možná 20 hodin. Nemělo by to být ve větším předstihu tohle oznamování?
Tak my obecně oznamujeme ty věci dosti dopředu, to si myslím, že každý už dnes vidí.
80 hodin u tohoto.
Ale obecně ano. Toto je výjimka, na které se shodli epidemiologové v úterý, na základě příznivého vývoje.
To pak trvá tři dny, než se to může vydat?
Ano. Jedna věc je doporučení epidemiologů, druhá věc je legislativní text, který musí být exaktní, a to je právě to mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví. Ono to není úplně tak jednoduché, že to zapíšete za minutu. Ten text musí být právně podložen, pracujeme na tom. Možná, že už budeme schopni dnes (ve čtvrtek) s kolegy to dokončit, ale já si myslím, že asi není tak zásadní.
Spor o shromažďovací právo
Když mluvíme o předstihu, tak zmíním ještě jednu věc, která vyvolala hodně emocí. V úterý, tři hodiny před začátkem dlouho avizované demonstrace Milionu chvilek, jste změnil mimořádné opatření ministra zdravotnictví, a to tak, že omezení počtu účastníků na jednotlivé veřejné akce se přestalo vztahovat na demonstrace. Přitom o té otázce se debatovalo několik dní. Milion chvilek už minulý týden avizoval, že se kvůli tomu obrátí na soud. To jste tu změnu nemohli udělat dříve než tři hodiny před začátkem demonstrace?
Tam je nutné se podívat na tu genezi, já jsem přesvědčen o tom, že ten náš výklad byl správný. My jsme nikdy nezakázali demonstrace, to je třeba říci. To, že se najednou v médiích objevilo, že se to mimořádné opatření vztahuje i na demonstrace. Ale demonstrace jsme nikdy nezakázali.
Výjimka ze zákazu. Ministr Vojtěch ohlásil, že demonstrovat může i více než 500 lidí
Číst článek
Vy jste nezakázali demonstrace, ale tímto byste zakázali, aby přišlo víc než 500 lidí, což je výrazné omezení shromažďovacího práva.
To je pravdou, ale toto opatření platí už řadu týdnů i měsíců. Pouze jsme navyšovali počty osob. Bylo tam maximálně 100, pak 300, pak 500 lidí. Ale najednou se vytvořila atmosféra, že jsme zakázali demonstrace, což tak nebylo.
A vy jako právník si myslíte, že ministr zdravotnictví mimo období nouzového stavu může a má mít pravomoc, aby de facto zakázal velké demonstrace tím, že omezí maximální počet účastníků?
Ono to není o tom, jestli je někdo právník, nebo ne, ale toto je obsaženo v zákoně o právu shromažďovacím, kde je jasně napsáno, že právě ta mimořádná opatření k zamezení šíření infekčních chorob, se vztahují právě i na zákon o právu shromažďovacím.
Ale na druhou stranu, právě proto, že se vytvořila takováto atmosféra, že jsme tady zakázali demonstraci, že to bylo nějaké účelové, což je samozřejmě naprostý nesmysl, protože mě vůbec nenapadlo, že by se to vztahovalo na demonstrace, my jsme zkrátka omezovali počty lidí na hromadných akcích, proto jsem učinil tuto výjimku tak, aby o tom nebyl žádný právní spor.
A nemyslíte si, že tu výjimku jste mohl nebo měl udělat o několik dní dřív?
My jsme vedli debatu s ministerstvem vnitra, to nejdříve mělo stejný názor jako my, pak ten názor změnilo. Nechtěli jsme čelit nějakým žalobám, myslím si, že to je zbytečné.
Tuto výjimku jsem zkrátka učinil a ty demonstrace mohou probíhat i v následujících dnech. To není přece jenom o tom, že byla v úterý nějaká demonstrace, může být demonstrace svolávaná klidně zítra. Důležité je, že ta výjimka byla dána tak, aby nebyl žádný právní spor, protože určitě já jsem ten poslední, kdo by chtěl někomu zakazovat demonstrovat.
Odměny pro zdravotníky
Už na začátku dubna slíbil premiér Andrej Babiš veřejně zdravotníkům v tzv. první linii, že dostanou odměny v řádu desetitisíců korun. Podle informací z nemocnic, stále mnozí zdravotníci tyhle odměny nedostali. V pondělí jste slíbil, že se tak stane a že všichni je dostanou do konce prázdnin. To platí?
To platí. A je také třeba říci, že celá řada zdravotníků ty odměny dostala.
Odměny v Nemocnici Na Homolce. Člen covid týmu dostane k dubnovému platu v průměru přes 60 tisíc
Číst článek
Máte zmapováno, kolik procent zdravotníků odměny v avizované výši dostalo?
Jsou to ty naše nemocnice (přímo řízené ministerstvem), nemám přesně procento, ale komunikoval jsem s řediteli těchto nemocnic, jako je třeba Bulovka a Homolka, které byly zasaženy. Odměny byly vyplaceny.
Ale je jasné, že my máme přímý dosah na naše nemocnice, ale ne na ty krajské, soukromé a tak dále, kde samozřejmě také byly covidové jednotky, byli tam nakažení pacienti, a proto, a to jsem jasně říkal od začátku, že to budeme řešit skrze kompenzační vyhlášku, kompenzační zákon. Ten byl teď schválen v legislativní nouzi v Poslanecké sněmovně. Ve čtvrtek měl být projednán v Senátu a pokud bude schválen, pak vydáme onu kompenzační vyhlášku, ve které se počítá i s penězi právě pro zdravotníky v první linii. Ta vyhláška by měla být účinná od 1. července.
Říkáte, že takto to zaznívalo od začátku, ale pokud si vzpomínám na vyjádření pana premiéra, tak ten o kompenzačních vyhláškách nemluvil. Pamatuji si třeba jeho rozhovor ze začátku května pro televizi Nova, kde říkal na námitky, že zdravotníci peníze nedostávají, že to není pravda, že je dostávají, že dostávají 90 000 korun měsíčně odměnu. Následně jsme v tomto pořadu (Dvacet minut Radiožurnálu) mluvili s ředitelem Všeobecné fakultní nemocnice, který říkal, že u něj, tehdy, se odměny pohybovaly na desetinové částce, protože jednoduše víc peněz neměl. Není to tak, že tedy pan premiér neříkal úplně pravdu?
Říkal pravdu, protože on třeba mluvil v tomto případě o Nemocnici Na Homolce, kde skutečně takové částky byly, stejně tak třeba Na Bulovce. V těchto nemocnicích ano, ale znovu říkám, to jsou přímo řízené nemocnice, kde se mohl dát pokyn o vyplácení. Ale u těch ostatních, tam jsme to museli řešit právě kompenzační vyhláškou.
Je jasné, že pan premiér nemůže znát takový detail, to je naše odpovědnost a my to musíme řešit skutečně systémově - aby ty peníze šly i těm nemocnicím, jako je třeba Všeobecná fakultní nemocnice.
Nešlo by to udělat dřív? Muselo to trvat takhle dlouho?
To nešlo udělat dřív, protože nejdřív bylo nutné napsat ten zákon, pak tu kompenzační vyhlášku. Ona je to vlastně nová úhradová vyhláška, je to velmi komplexní, to není pouze o odměnách. Není to pouze o nemocnicích. Je to o všech segmentech, protože všechny segmenty byly zasaženy. Je to dokument, který má asi 150 stran.
V brněnské nemocnici se mezi personálem rozšířil koronavirus. Infikováni jsou i někteří pacienti
Číst článek
Tomu samozřejmě rozumím, ale říkám si, jestli se to nedalo řešit po částech, jestli v té situaci, kdy ti zdravotníci opravdu byli vystaveni obrovskému psychickému tlaku, se nemohlo říci nejdříve to A s tím, že to B, celá úhradová vyhláška, se potom dodělá o několik měsíců později.
Bohužel nešlo, protože my můžeme vyplácet peníze pouze na základě nějakého právního titulu. Máme systém veřejného zdravotního pojištění, úhradovou vyhlášku, teď tedy kompenzační, tak jak ji nazýváme, a ta musela být připravena.
Byl bych rád, kdyby to šlo během dní, ale zkrátka to tak možné nebylo, ale peníze v té kompenzační vyhlášce budou obsaženy a dostanou se nemocnicím tak, aby je mohly vyplatit svým zaměstnancům.
Odměny se mají týkat zdravotníků, kteří přišli do styku s lidmi nemocnými covidem-19. Zdravotnické odbory chtějí už delší dobu, aby odměny dostali plošně všichni zdravotníci. Argumentují tím, že i ti, kteří neléčili přímo covidové pacienty, byli pod psychickým tlakem, že i těch se ta opatření dotkla. Ustoupíte?
V tuto chvíli počítáme skutečně s těmi zdravotníky v první linii. Mě to trošku překvapuje, protože odbory nejdřív říkaly, že jsem ministr fakultních nemocnic a že ve fakultních nemocnicích se odměny dostávají, v krajských nikoliv, takže teď to řešíme skutečně plošně, ale řešíme to pro ty zdravotníky, kteří byli v první linii a starali se o covidové pacienty.
A myslíte, že ti ostatní si nezaslouží odměny za to, co prožívali? Když se vrátíme do března.
Ale určitě zaslouží. Nicméně na druhou stranu, já si myslím, že my nejsme schopni vlastně říci, kdo jak byl zapojen v rámci těch nemocnic. My dáváme určitě ještě peníze nad rámec těm nemocnicím samotným, a myslím si, že to je odpovědnost daného ředitele, aby vyhodnotil, jak který zdravotník byl zapojen.
Objektivně řečeno, řada zdravotníků byla doma, protože péče byla omezena a my od stolu těžko budeme rozhodovat o tom, kdo má dostat odměnu. My jsme schopni rozhodnout o tom, kdo byl v té první linii, kdo se staral o ty covidové pacienty, to máme zmapováno. Ale u těch ostatních si myslím, že by to mělo být na řediteli dané nemocnice.
Preventivní prohlídky
Ve čtvrtek jste vyzval obyvatele České republiky, aby se nebáli chodit k lékařům. Kolik lidí se bojí? Jinými slovy máte zmapováno, o kolik v současné době mají lékaři a nemocnice méně práce než v normálním stavu?
Nemám nějaké exaktní číslo, ale samozřejmě se k nám dostávají, i ke mně osobně, třeba od ředitelů právě fakultních nemocnic, že zvou pacienty a oni vlastně nechtějí přijít. Říkají, že přijdou až na podzim, až se ta situace uklidní.
To určitě není nic pozitivního, budeme to vyhodnocovat nějak exaktněji, z hlediska toho, kolik lidí chodí na prevence, ale přece jenom data máme s nějakým zpožděním. Já bych je takto chtěl požádat všechny, aby skutečně neodkládali preventivní prohlídky, návštěvu lékaře, výkon nějaký operační, protože řada věcí samozřejmě musela být v té krizi omezena.
Teď je nutné vrátit zdravotnictví zpět do těch řekněme „předcovidových“ kolejí, aby se pacienti ke své péči dostali. Myslím, že lékaři jsou připraveni, nemocnice, se o ně postarat a je nutné, aby se nebáli, už není určitě důvod.
Pozice ministra zdravotnictví
Jak vnímáte svou pozici ve vládě? Je silná?
Těžko říci, já ji vnímám podobně jako před vypuknutím pandemie covid-19. Myslím si, že jsme odvedli obrovský kus práce, nejenom já, ale i moji kolegové na ministerstvu zdravotnictví a nemáme se za co stydět, takže si myslím, že je silná.
‚Nahradit ho mohl Prymula.‘ Jan Hamáček by se nebránil výměně ministra Vojtěcha
Číst článek
Takže se necítíte třeba ohroženější ve funkci než před třemi měsíci?
V tuto chvíli nikoliv, nemám pro to žádné konkrétní signály. Kromě toho, že jsou tady nějaké mediální výstupy.
Právě ty mediální výstupy, o těch se chci zmínit. Vicepremiér vlády Jan Hamáček řekl, že by místo vás měl být ministrem pan profesor Prymula. K vašemu odvolání pana premiéra na CNN Prima News před týdnem vyzval šéf České lékařské komory Milan Kubek, do toho Nejvyšší kontrolní úřad prošetřuje pochybnosti o nákupu ochranných pomůcek během krize. Z tohohle nemáte pocit, že zvyšuje tlak na vaši pozici?
Nikoliv, tak to jsou taková standardní mediální prohlášení.
Je standardní, aby vicepremiér veřejně řekl, že místo jednoho ministra by tam měl sedět někdo jiný?
Tak není to standardní, ale je standardní v politice, že se okopávají třeba kotníky koaličnímu partnerovi, já se takto nechovám. Myslím si, že není úplně korektní, pokud jsme ve vládě jako kolegové, a myslím si, že ta naše komunikace probíhala zcela v pořádku, v průběhu krize, že aniž by mi vlastně pan vicepremiér cokoliv řekl konkrétního – jaký má se mnou problém, tak takto vyhlašuje tyto výroky do médií.
A chtěl jste to s ním třeba probrat mezi čtyřma očima?
Ano, ale on mi nebyl schopen říci, jaký má konkrétní problém. Neměli jsme ještě možnost o tom mluvit, já jsem z toho skutečně spíš měl pocit, že to je nějaké okopávání kotníků. Já se takto nechovám, nemyslím si, že to je kolegiální, ale nechci to už řešit. Beru to tak, že to je zkrátka součást politiky. Já jsem na ministerstvu, abych pracoval, ne abych někoho osočoval. Víte, že já se takto nevyjadřuji. Nemyslím si, že to je zkrátka úplně korektní.
Nákup ochranných pomůcek
Nejvyšší kontrolní úřad prošetřuje nákup ochranných pomůcek během epidemie. Vy jste tento týden televizi Nova naznačil, že pokud by NKÚ zjistil vážné problémy, přijal byste odpovědnost. Co by musel NKÚ zjistit, abyste podal demisi?
Tak samozřejmě, pokud by tam byly nějaké zásadní nekalosti, protiprávní jednání nebo neřku-li trestněprávní.
Co jsou zásadní nekalosti? Pokud v médiích čteme o tom, že jedno ministerstvo koupilo respirátor FFP2 za 34 korun, druhé za 636 korun, pokud někde chybí certifikáty, pokud se objevují informace o firmách s pochybnými jednateli s pochybnou minulostí, to nejsou nebo jsou nekalosti?
Ne, nejsou. To jsou přesně ty mediální kauzy, které nemají věcnou podstatu. Je to samozřejmě na delší debatu, já jsem to vysvětloval i ve sněmovně, jak se tehdy pohyboval trh, jak se pohybovaly ceny, že skutečně tady nebyla cena v čase a místě obvyklá.
Inventura nákupů resortu zdravotnictví: nejvíc peněz za ochranné pomůcky dostala kritizovaná LA Factory
Číst článek
Co je tedy hranice té nekalosti? To, že by se někdo dopustil trestného činu?
Ano. To, že by tady se prokázalo, že někdo něco zcizil, nějaké finanční prostředky, že došlo skutečně k nějakému spáchání trestného činu, byť já jsem ty obchody samozřejmě neřešil na denní bázi, spíš jsem se na to díval z pohledu nějakého řídícího, měl jsem celou řadu dalších úkolů.
Ale jsem přesvědčen o tom, že my jsme udělali skutečně maximum. Mrzí mě, že je ministerstvo takto dehonestováno. Přitom lidé, kteří byli na ministerstvu, skutečně pracovali dnem i nocí, aby ty ochranné prostředky zajistili.
Situace byla naprosto mimořádná a já věřím tomu, že nakonec kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu neshledá žádné zásadní pochybení, ve smyslu nějakého trestného činu nebo něčeho podobného.
Hlavní hygienička
Aktuálně vybíráte hlavní hygieničku. Už proběhly pohovory s oběma uchazečkami?
Pohovory proběhly, ale zatím nemám výsledky. Je to proces podle služebního zákona, který de facto ministr ani neovlivňuje, je pod státním tajemníkem. Samozřejmě informace dostanu, až bude uzavřen výsledek. Ale zatím skutečně to výběrové řízení uzavřeno není.
Sama současná pověřená hlavní hygienička Jarmila Rážová řekla, že se přihlásila do výběrového řízení. Osvědčila se během epidemie?
Tak z mého pohledu určitě dělala maximum. Stejně jako další kolegové na ministerstvu zdravotnictví. Takže asi nemám nějaké zásadní výhrady proti její práci. Myslím si, že skutečně odvedla dobrou práci a udělala maximum. Ale byla to týmová práce všech dalších kolegů na ministerstvu.
Druhou fázi chytré karantény spustíme v září, uvedla Rážová. 200 milionů míří hlavně na nábor personálu
Číst článek
Ptám se proto, že když člověk v takto mimořádné situaci odvede podle vás dobrou práci, má logiku vypsat na jeho místo výběrové řízení? Nebylo by naopak logické, pokud se hlavní hygienička osvědčila, rovnou jí to místo dát?
Takto to není možné, je to služební zákon. Vždy musí být vypsáno výběrové řízení, je to služební místo, to je ten systém, takto je ten systém nastaven. Na druhou stranu, může se přihlásit i někdo, kdo bude mít také kvality, to není přece jasně dáno dopředu. Musí to být jasně transparentní a každý má právo se na to místo přihlásit.
Takže tím neříkám a nechci shazovat práci hlavní hygieničky, protože určitě odvedla velmi dobrou práci, ale jsou tady nějaká pravidla a to výběrové řízení je zkrátka otevřené, kdo splní podmínky, tak se do něj může přihlásit, takže v tomto není možné to místo dát někomu napřímo.
Přístup ke koronaviru
Ještě se vrátím k tomu, o čem jsem mluvil v úvodu, na čtvrteční tiskové konferenci několikrát zaznělo, že bychom se měli přestat bát covidu-19, že k němu máme začít přistupovat stejně jako k jiným infekčním nemocem. Souhlasíte s tím?
To říkal pan profesor Dušek. Samozřejmě ta myšlenka byla taková, že virus tady s námi asi nějaký čas bude, bezesporu nezmizí, takže v tomto směru ano, ale na druhou stranu, nerad bych, aby z toho vyplývalo, že máme být méně obezřetní, méně zodpovědní, protože to riziko, že tady právě třeba vznikne nějaké lokální ohnisko vzplanutí, jako třeba v případě Darkova, tak tady zkrátka existuje.
Je to o tom nebát se, nemít strach, určitě není nutné strašit, ale zase bych byl nerad, kdybychom úplně ztratili obezřetnost a nějakou vlastní zodpovědnost.
